Letadla cvičná, dopravní, autogyra aj.
|
|
|
|---|---|
|
Milá zpráva o Baťově Electře: www.planes.cz/cs/photo/1206449/lockheed-10a-... |
|
|
|
|
Algernon napsal(a) v č. 130: Mělo by jít o novou variantu aerospace.honeywell.com/en/products/engines/..."Co by to mělo být za motor?" Tady je více informací: aerospace.honeywell.com/en/about/media-resou... a aviationweek.com/awin/russian-company-testin...
Algernon napsal(a) v č. 130: Naopak, to podporuju. Jenomže mě iritují unifikované tiskové zprávy, které to používají jako univerzální modlu. Toť vše. "Ty snad něco máš proti menším exhalacím - potažmo i menším nákladům na palivo?"  |
|
|
|
|
|
Algernon napsal(a) v č. 130: Člověče, já myslím, že omezená montáž probíhá dál, a motory jdou právě do podobných veteránů. "No jo, ani nevím, jestli Poláci ještě stavějí ty licenční motory M-62IR " |
|
|
|
|
|
Jak tak koukám na výročí prvního vzletu Anduly (www.fronta.cz/kalendar/prvni-vzlet-dvouplosn...), tak nedávno jsem narazil na zajímavost: jistá americká firma hodlá do starých Andul dodávat nové motory (výkonnější, levnější, s nižší spotřebou - a tak nějak vůbec ekologi(sti)čtější ) a doufá tak ve velké kontrakty nejen v zemích bývalého SSSR. Andul po světě létá ještě dost a po generálce s novými motory ještě dlouho létat můžou. Btw, v jedné středoasijské republice jsem ve výšce 2600 m viděl u vojenské základny pár set metrů dlouhou asfaltovou VPD. Místňáci tvrdili, že "za sajuzu sem létaly dopravní Anduly". Neměřil jsem to, ale o moc delší než na wiki uváděných necelých tři sta metrů nebyla. |
|
|
|
|
|
Úžasné fotografie z krátké letecké výroby v Tatře v Kopřivnici těsně před válkou: www.vagonarske-muzeum.cz/index.php?t=5&c... |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 126: Já to četl v článku: Miroslav Irra: Československé vojenské letectvo 1945-1950 post scriptum, 3. část, HPM 12/1999, s.22. "Taky si matně vzpomínám, že u nás po válce nechtíc zlikvidovali jakési německé éro (snad He 219), protože do jeho nádrží natankovali benzín, který ty nádrže zničil. Počítám, že tak za týden si vzpomenu, odkud to mám " |
|
|
|
|
|
Ono to bude asi opravdu vícevrstvé - respektive prostřední vrstva bude určitě nějaká textilie, to má Algy pravdu. www.rubena.eu/index.php?stranka=4&scid=2... Taky si matně vzpomínám, že u nás po válce nechtíc zlikvidovali jakési německé éro (snad He 219), protože do jeho nádrží natankovali benzín, který ty nádrže zničil. Počítám, že tak za týden si vzpomenu, odkud to mám |
|
|
|
|
|
Díky za upřesnění - já jsem si byl tak nějak vědom, že autor značně straní "svojí" C-47, takže je možné, že s těmi údaji o její konkurenci poněkud žongluje (resp. píše, že u C-47 postupně samosvorné - self-sealing - nádrže instalovali u jednotky, a v dostatečném množství je měli právě až zhruba před onou operací Varsity - jenže podle jeho následného popisu šlo spíš jen o výměnu původních kovových nádrží těmi vakovými). |
|
|
|
|
|
Když to hodně zjednoduším, tak šlo o to, že surová přírodní guma má tendenci nabobtnávat. Takže při průstřelu nádrže sice začal vytékat benzín, ale samosvorný obal nasáklý benzínem díru zase "vyplnil". Samozřejmě jen do určité míry. Gumový vak vtěsnaný někam do konstrukce křídla podobnou vlastnost nemá ani náhodou. BTW někde na stránkách dnešní Rubeny jsou ukázky provedení dnešních benzínových nádrží vyrobených z gumy. |
|
|
|
|
Jak to s těmi gumovými (pogumovanými) nádržemi fungovalo? Nevím jak letecký benzín, ale normální benzín přeci gumu naleptává. |
|
|
|
|
|
Osobně jsem na nic podobného dosud nenarazil. Commando obecně bylo složitější nežli Dakota - taky bylo mladší. Takže systémů, které se mohly pod...t na něm bylo víc než u Dakoty. Ovšem Dakota je mimořádně oblíbené éro, takže ve srovnání s ní bledne úplně všechno. Samosvorné nádrže ale, pokud vím, neměla ani ta Dakota. Část jich sice měla gumové nádrže, ale rozhodně nešlo o samosvorné obaly. Commanda se s velkou oblibou používala na CBI a v Pacifiku a osvědčila se - tam vadila jistá "dýchavičnost" Dakot. |
|
|
|
|
|
Chtěl bych se zeptat na Curtiss C-46 Commando, resp. na některou z jeho vlastností - čtu právě vzpomínky jednoho amerického pilota C-47 (na evropském bojišti), který si, kromě pochvalování vlastností Douglas C-47, vzpomíná i na to, že C-46, ačkoliv teoreticky ve většině ohledů lepší a výkonnější stroj než "Skytrain", měl v praxi některé ne zrovna hezké vlastnosti (a pověst), zejména co se týče úniků hydraulické kapaliny - doslova píše že byli vždycky schopní poznat jestli před nimi na letišti přistávala C-46, protože daná plocha byla posetá loužemi růžové barvy, s čímž mechanici přes veškerou snahu nic nesvedli, navíc ta hydraulická kapalina byla hořlavá (jak už hydraulické kapaliny bývají), takže C-46 se mezi piloty (C-47) říkalo "flaming coffins" (v poznámce pak říká že mimo problémů s hydraulickou kapalinou, kterou z těchto problémů vinili piloti, byl problém i s umístěním křídelních palivových nádrží - zpočátku nesamosvorných - resp. ještě v době operace Varsity nesamosvorných - z kterých při průstřelu unikalo palivo tak, že se oheň rozšířil pod křídlem a na spodní část trupu). Taky rozměry prý byly moc velké na přistávání na nezpevněných plochách, a dveře nákladového prostoru byly moc vysoko, což dělalo problémy při nakládání např. raněných. Já vím, že z důvodů menší spolehlivosti např. israelské letectvo nahradilo v 50. letech svá původní "Curtiss Commando" "Dakotami" - ale většinou se uvádí, že důvodem byl špatný technický stav jejich konkrétních exemplářů, případně lepší dostupnost náhradních dílů "Dakoty", nikoliv vlastnosti konstrukcí obecně. Neví zde někdo jak to bylo - šlo o problémy, které se posléze nějak podařilo napravit, anebo byly nějak trvalého charakteru? |
|
|
|
| Zajímám se o speciálně o tenhle úlet, bo Jiří Matička je můj děda. | |
|
|
|
|
|
krizovkarka napsal v č. 114: Mnoo... něco by se opravdu našlo. Jde o něco konkrétního k této události? Předem ale upozorňuju, že lidi typu "beru cokoli, nemůžu nikde nic najít" mne zanechávají naprosto chladným "Úlet Arada 96B z pražské továrny Avia 11. 10. 1944 - 67 letNemáte někdo bližší informace???" |
|
|
|
|
Úlet Arada 96B z pražské továrny Avia 11. 10. 1944 - 67 letNemáte někdo bližší informace??? |
|
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 111: Člověče...já mám POCIT...že DB 605 se začaly vyrábět ve škodovce v Mladé Boleslavi? "Tom: Mimochodem, u nás přímo výroba (a hlavně finální montáž) „velkých“ leteckých motorů (tj. DB 605, Jumo 211 a BMW 801) ale zavedena nebyla, ne?" |
|
|
|
|
|
To může být zajímavá škola, kde se píšou takovéhle bakalářky Jednoduchá odpověď to nebude. Za pozitivní by se dalo označit, že náročná výroba tohoto charakteru se za okupace značně rozšířila (technologie, stroje, zkušenosti, zkušebnictví atd.). Na druhou stranu nelze nevidět, že taková výhra to zase nebyla. Pístové motory byly na konci vývoje. To co tu zbylo pro poválečnou dobu se moc neosvědčilo (DB 605 naši vojáci odmítli pro nespolehlivost, Jumo 211 zrovna vlastnosti S-199 nezlepšilo a BMW 801 v letadle L-290 Orel se pro civilní provoz vysloveně nehodily). Zajímavější byla zkušenost s proudovými motory, ale i tady byli náckové ve slepé uličce. To nejpřínosnější by tedy mohl invertní Hirth 504 co se montoval do sportovních Zlinů a první série C-4 a Argus As 10 pro C-2 (i když...zadírání palivového čerpadla u C-2 je pověstné). |
|
|
|
| neviete mi poradiť aký mali moderné nemecké piestové motory prínos pre československý letecký personál počas 2. svetovej vojny? mám to ako otázku k obhajobe bakalarky? diky | |
|
|
|
|
|
Ciervova autogyra někdo vyráběl v Británii v licenci, ne? Cierva sám přece nebyl výrobcem? |
|
|
|
|
|
To jako navrhovali nový typ? Nebo chtěli uplatnit tu licenční výrobu? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Letadla cvičná, dopravní, autogyra aj.