Bojová technika a zbraňové systémy - výpočty
|
|
---|---|
Ohledně rozptylu, obecně děla mají rozptyl 1/1500 - 1/3000 šířkovou odchylku a 1/200 - 1/300 dálkovou a rakety 1/150 - 1/300 šířkovou resp. 1/20 - 1/30 dálkovou. | |
|
|
nemetko napsal v č. 48: "Dneska v dobe GPS a laserovych dialkomerov to maju jednoduchsie" To je jasné. Spolu s výpoctovou technikou je nastavenie prvkov palby otázkou sekúnd.
nemetko napsal v č. 48: "dela maju odchylku cca 40m na 40km (toto je konkretne slovenska Zuzana) ako "rozptyl"" To staci na vskutku chirurgicku palbu. |
|
|
|
Dneska v dobe GPS a laserovych dialkomerov to maju jednoduchsie... este ti dlzim odpoved:
pbradler napsal v č. 45: ano 10m na 10km bola priemerna chyba vo vypocte v dobe okolo WWII az do prichodu dialkovych laseromerov a GPS teraz sa udava hodnota 1m na 20km... a dela maju odchylku cca 40m na 40km (toto je konkretne slovenska Zuzana) ako "rozptyl" "Myslíš tým presnosť výpočtu?" |
|
|
|
nemetko napsal v č. 46: O.K. to vyzerá rozumne. "kruh je rozdeleny na presne 1000 dielcov, takze uda smer k magnetickemu severu a dialku takze: "Smer 600 dialka 1400, ciel +10 dielcov -200metrov"" |
|
|
|
pbradler napsal v č. 45: "Ako teda vyzera hlásenie od prieskumníka o odchylke?" kruh je rozdeleny na presne 1000 dielcov, takze uda smer k magnetickemu severu a dialku takze: "Smer 600 dialka 1400, ciel +10 dielcov -200metrov" prieskumnik zaujima miesto tak, aby bolo oznacene na mape, a pripadny presun potom znova meria, takze poctar presne vie kde sa prieskum nachadza, delo ma presne vyticenu polohu a obvykle aj zmerane voci poctarom |
|
|
|
nemetko napsal v č. 44: "nie, tieto veci poznaju vzdy poctari" Teda počtár pozná vždy polohu prieskumníka? Ako teda vyzera hlásenie od prieskumníka o odchylke?
nemetko napsal v č. 44: Myslíš tým presnosť výpočtu? "ale presnost sa pohybovala v rozmedzi 10m na 10km dialky" |
|
|
|
pbradler napsal v č. 43: nie, tieto veci poznaju vzdy poctari... dnes im pomahaju GPS systemy... davnejsie to bolo dost tazke, ale presnost sa pohybovala v rozmedzi 10m na 10km dialky "Napr. to vyžaduje aby prieskumník poznal presne polohu dela alebo aby posádka dela poznala presnú polohu prieskumníka, čo mi v reále nepripadá vždy splniteľné, a hlavne potrebné" |
|
|
|
nemetko napsal v č. 42: Zakladná matematika mi zatiaľ ešte nerobí problém , ale to čo popisuješ sa mi nezdá príliš praktické. Napr. to vyžaduje aby prieskumník poznal presne polohu dela alebo aby posádka dela poznala presnú polohu prieskumníka, čo mi v reále nepripadá vždy splniteľné, a hlavne potrebné. Pritom posádka dela potrebuje vedieť len odchýlku dopadu od cieľa, t.j. smer vzhľadom na nejakú dohodnutú os (napr. sever) a vzdialenosť. "opat trojuholnik medzi delom dopadom a miestom kam mal dopadnut... zaklad su vzdy tie tri body... a potom sinus cosinus tangens :)" |
|
|
|
pbradler napsal v č. 40: opat trojuholnik medzi delom dopadom a miestom kam mal dopadnut... zaklad su vzdy tie tri body... a potom sinus cosinus tangens :) "špecifikacia odchylky tak aby obsluha dela mohla bez nejakého počítania spraviť korekciu, sa mi nezdá uplne triviálna." |
|
|
|
Třeba se to někomu někdy hodí www.quarry.nildram.co.uk/ammotables.htm |
|
|
|
Nemetko: Dík.
pbradler napsal v č. 36: Zaujíma ma spôsob hlasenia odchylky najmä preto, že pozorovateľ bol voči cielu v inom uhle ako delo a teda špecifikacia odchylky tak aby obsluha dela mohla bez nejakého počítania spraviť korekciu, sa mi nezdá uplne triviálna. "Akým spôsobom sa hlásila odchýlka ..." |
|
|
|
Algernon napsal v č. 37: povedz, kde su nejasnosti, mozeme si to osvetlit "Až prostuduji (a pochopím, nejsa dělostřelec)" |
|
|
|
pbradler napsal v č. 36: "Zrejme to bolo myslené pri nepriamej paľbe. " jaja, spravne... to tam nie je uvedene...
pbradler napsal v č. 36: Pri zamernej musel delostrelecky pozorovatel co najpresnejsie zmerat dopad, podla neho poctari vypocitali nove prvky, ktore mieric nastavil na mieridlach a potom otacanim celeho dela znova dostaval ten isty bod do nitkoveh kriza "Znovu sa opakoval popisovaný cyklus tak aby boli mieridlá presne nastavené na určený zámerný bod (napr. kostol) alebo sa jednoducho nastavilo celé delo podľa korekcie a mierič si pamätal že má na mieridlách odchýlku od kostola povedzme dva dielce vľavo?" |
|
|
|
nemetko napsal v č. 35: "Delostrelci nikdy nezameriavaju priamo na ciel." Zrejme to bolo myslené pri nepriamej paľbe. Mňa by ale zaujímala otázka korigovania paľby na základe pozorovania dopadu. Hovoril si že bežnou praxou pred paľbou salvou bolo vystreliť jednu zámernú. Akým spôsobom sa hlásila odchýlka a následne upravovali prvky paľby? Znovu sa opakoval popisovaný cyklus tak aby boli mieridlá presne nastavené na určený zámerný bod (napr. kostol) alebo sa jednoducho nastavilo celé delo podľa korekcie a mierič si pamätal že má na mieridlách odchýlku od kostola povedzme dva dielce vľavo? |
|
|
|
Delostrelci nikdy nezameriavaju priamo na ciel. Vzdy sa pri miereni riesia tzv poctarske ulohy. V praxi to vyzera asi takto: mas krajinu a mapu krajiny, pozorovatel nahlasi polohu ciela, poctar ju zanesie do mapy a oznaci bodom A. Delostrelecka bateria sa presunie do palebneho postavenia oznaceneho na mape bodom B. bateria potom vyberie dobreviditelny a na mape zaznamenany bod (kostol, komin, vrchol kopca a pod.) na ktory namieri svoje zameriavace. poctar potom "jednoduchymi vypoctami" v trojuholniku vyrata uhly a vzdialenosti, ktore nastavia delostrelci na svojich mieridlach... tym ovsem stratia vyhlad na ten vyznamny bod. A teraz tocia celym delom tak, aby sa bod na ktory mierili predtym dostal do nitkoveho kriza. tym padom potom palia pozadovanym (skor vypocitanym) smerom. No a v noci, pokial nemas vyhlad na ziadny vyznamny bod na mape, jednoznacne najlepsim bodom, na ktory mieris je hviezda. Ovsem musis pouzit nejaku co najnizsie nad horizontom, ktora sa ti v relevantnej dobe pohne co najmenej... a tu prave pridu k slovu astronomicke tabulky, a do vypoctu sa zaradi aj pohyb hviezdy v case od predchadzajuceho zamerania.... |
|
|
|
Najhorsia nocna mora je ale ak delostrelci z daneho palpostu uz palili. Obvykle si pamataju presne prvky, na ktore uz su zastrielany, takze prva rana byva do cierneho a dalsi naboj nachystany, nepali sa ziadna prva zamerna. Obvykle sa ani nepozera do zameriavaca, proste dobehne mieric potoci dvomi kolesami, medzitym nabijac nabija a strelec pali. A pechota umiera... to pre uplnost | |
|
|
Algernon napsal v č. 14: "Zajímal by mně problém důvodu využití palby salvou… Pokud se používala, zřejmě musela přinášet nějakou praktickou výhodu… Co takhle pravděpodobnost zásahu, při současném výstřelu 1, 2, 4, 8, 10 hlavní…" No jednoznacne ide o zvysenie pravdepodobnosti zasahu ciela, na to sa pouziva tzv opacny vejar, kedy sa akoze pali na jeden bod, realita je taka ze do daneho stvorca dopadne viac granatov z roznymi odchylkami... napriek tomu sa pali vzdy prva jednotlivo (tzv zamerna). Potom sa este vyuziva tzv vejar. Ten sa zase pouziva, pokial mas ciel vo vacsej sirke nez mas postavenie baterie diel, ide o to ze v baterii mas 8 hlavni, na sirke 100m a proti tebe postupuje pechota roztiahnuta na 300m, takze sa urci uhol o ktory sa kazde delo pootoci oproti tomu prvemu, a ked vystrelis, tak strielas na sirsie, znizujes pravdepodobnost zasahu, ale palis na vacsi ciel a spoliehas sa na plosny ucinok... toto sa moze u lodi asi vynechat. Samozrejme opat sa pali prva zamerna. Dalsi sposob je, kedy kazde delo striela podla prednastavenych udajov, tzn, ani nezviera ani neroztvara vejar. Takto vlastne letia granaty paralelne. a dopadaju na sirku ako je rozostavena bateria... A potom mame tzv rozkaz raz na raz podla uvazenia (pripadne fire at will), a vtedy velitel vybera ciele, hlasi ich poctarom, ktory spat hlasia prvky pre velitelske delo, a konkretne delo si ich musi podla vzdialenosti a polohy voci velitelskemu (ak mame 8 diel, byva to piate)upravit. Obvykle sa na to velitel ale vybodne a pali prvu zamernu, podla ktorej upravia. V poslednych dvoch sa "tabulkovo" nepali zamerna, pretoze : 1.) je to sposob rychlej reakcie, takze aby sa nezdrzovalo a nedemaskovalo 2.) nema to vyznam, lebo prva zamerna urci iba odchylku prveho dela, a ostatne aj tak palia inde, takze by kazdy z nich musel palit prvu zamernu, ato ako vies uz je to iste ako paralelna strelba alebo strelba podla uvazenia... V praxi vypalia prvu a poprosia o dodatocne dopocitanie prvkov, teda palia prvu zamernu, ale vsetky dela naraz. Takze ak palis na jeden bod, zvysujes pravdepodobnost zasahu, ak roztahujes vejar, snazis sa efektivne zasiahnut vacsi ciel... co z toho sa snazia na lodi neviem... ale ak vezmem do uvahy naklony lode na vlnach, tak aj tak je to len o cite a sledovani vodovahy P.S. Sposob raz na raz podla uvazenia je nocna mora pre dvoch poctarov s logaritmickym pravitkom a pre dvoch spojarov s jednou vysielackou. Teoreticky by sa mal dodrzat postup, kedy nahlasuju dela zamerne podla kluca 5,4,6,3,7,2,8,1 |
|
|
|
karaya1 napsal v č. 9: Jestli máš doma matematicko fyzikální tabulky tak tam něco najdeš. Nátěry sice asi ne ale materiály určitě. Jinak ocel na oceli má f0 = 0,15 a f = 0,10. Přičemž f0 je součinitel tření v klidu a f za pohybu. "A pak jsem se chtěl zeptat, zda někdo nemá součinitele smykového tření pro různé nátěry a materiály (ocele)." |
|
|
|
Gryzlo(28): Gryzlove, ode mne to neber až tak vážně, ta moje hlava už taky dávno není to, co byla, co si budem povídat, je to i prachsprostá lenost. Jinak přes maily to taky není řešení, tady se dá lépe reagovat. Já myslím, že tohle forum, případně i další by mohla být cesta k všeobecné spokojenosti. Zatím to tu žije svým životem, uvidíme, jak to bude dál. zkus si své ostatní kolegi počtáře zorganizovat, já jen doufám, že ostatní kolegové vám to tu nebudou zanášet něčím jiným. | |
|
|
Jamamoto napsal v č. 27: "No jsem tu krátce, nevím, jak často se tu počítá.." Já počítám pořád a rozhodně tím nechci nikoho unavovat, což se mi očividně povedlo Teď jde o to, aby se k tomu vyjádřilo více lidí. V konečném důsledku není problém, aby se to řešilo čistě přes email, ale myslím si, že to také není správné. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Obrněná technika
- > Bojová technika a zbraňové systémy - výpočty