Bojová technika a zbraňové systémy - výpočty

Algernon napsal v č. 86:
"Čili..? Na jedné straně „poloviční“ salva ušetří munici, ale také snižuje pravděpodobnost zásahu cíle."

1102:
I believe it has something to do with spotting the fall of shot. If a four gun salvoe landed all at the same time, it might be difficult to decide which shells were over and which were under, especially if they fell close in line. A ripple beginning with the gun elevated for the furthest range in a long-based bracket would allow observers to see which shell gave the best aiming mark for the next salvoe.

If a ship is firing two gun salvoes in ladders, spotting the fall of shot does not present the same problem, as each two gun salvoe lands together, but with a time gap before the next salvoe, allowing spotters to see where they have landed.

Very possibly the ripple pattern is a more economic way of finding the target. In a two gun salvoe the same information may be gained at the expense of two shells, unless a one or two hundred yard range difference can be factored in to the elevation settings on the guns.

1103:
The German's showed a preference for four gun salvos, both in ranging and firing for effect, because it was felt that the four shell splashes were easier to spot than a pair, and more easily marked down for range and deflection than a full eight gun broadside. In addition, four gun salvos, as opposed to eight gun broadsides could be more economical and had several tactical advantages.

As an example, assuming range had been found and the ship was firing for effect, a practical rate of fire would be around two rounds per gun per minute, or roughly 16 rounds in two broadsides or 16 rounds in four turret group salvos. While the latter method does not conserve ammunition, it has the benefit of doubling the number of salvos fired at the enemy, thus halving the time between falls of shot—to one salvo landing every 15 seconds as opposed to a broadside arriving every 30. This lessens the amount of time a target has in which to manouver.

On the other hand, maintaining the 30 second interval will allow the same number of salvos as broadsides, but using only half the ammunition. Besides the economy of using less shells, each turret group actually has longer to load and track the target.

Which method was chosen was largely dependent upon the situation. In what might be a long action, the later method might be preferred to conserve ammunition. Extremely rapid turret group salvos might be reserved for faster moving targets which might escape out of range, or be used intermittently against a manouvering target to make it more difficult for him to effectively salvo chase...

Dzin napsal v č. 96:
"Všude, kde se popisuje zarámování lodi se popisuje tak, jak píši."

Dzin napsal v č. 94:
"Ty jsi se neshodl (nebo jsi snad ani nevěděl, jak se provádí?). "

Dzin napsal v č. 94:
"A je evidentní, že se jedná o výbornou věc."

Dzin napsal v č. 92:
"Proto se loď nejprve rámuje."

Algernon napsal v č. 89:
"Potom myšlenka na sevření vějíře, či „zamíření všech hlavní do jednoho místa“, je skutečně zvláštní "

Dzin napsal v č. 85:
"Není, palba je vedena na loď jako celek, pouze ve specifických případech střílím na určité části. Je to dáno proto, že dělostřelecký souboj lodí byl střelbou nepřímou a ne přímou."

nemetko napsal v č. 82:
"silueta lode je uzsia nez je moj rozptyl a ja nepriatelovi ukazujem cely bok, do ktoreho sa moze prakticky pohodlene triafat"

nemetko napsal v č. 82:
"Tak v tomto pripade by som skor manevroval, pretoze ako pises, dolezite casti lode su v strede - odpredu ich nemam sancu zasiahnnut, silueta lode je uzsia nez je moj rozptyl a ja nepriatelovi ukazujem cely bok, do ktoreho sa moze prakticky pohodlene triafat... ale mozno som len zbabely kapitan..."

SK napsal v č. 77:
"v prípade, že by sa plavila napr. kolmo ku nám, tak by jej šírka bola povedzme 30-35 m ale ak by som mal nastavené delá tak, že by sa nezvierali(mal by som ich paralelne - s rovnakým odmerom) tak by väčšina mojich granátov lietala mimo (moja batéria by pokryla šírku povedzme 150m a teda len časť by pokryla tých 30-35m)."

Dzin napsal v č. 79:
"Víš že jsi teď víceméně popsal "zarámování" lodi?"

Dzin napsal v č. 78:
"Jenomže ty vycházíš ze špatného předpokladu, že je palba vedena na tyto životně důležité části. "

nemetko napsal v č. 76:
"Na velku vzdialenost, vejar zvierat nema zmysel, strelba paralelne je najucinnejsia na plosne ciele, za ktoru ratam aj lod... "

Algernon napsal v č. 73:
"nějak předpokládám, že při zahájení palby řekněme na 15-20 km tehdy stejně nedokázali určit polohu terče až tak přesně, aby mělo praktický význam vějíř svírat. A vzhledem k tomu, že cíl i baterie jsou neustále v pohybu, pak by (možná) mohlo být svírání vějíře i poněkud… kontraproduktivní?"

Algernon napsal v č. 74:
"Vějíř: Pokud bych to vztáhl na válečné lodě (řekněme s délkou „baterie“ asi tak 2/3 délky lodi, čili řekněme 150-200 metrů) na „bodový“ cíl (loď — řekněme s délkou do 200-250 metrů) vějíř nepoužijeme (?)."

Algernon napsal v č. 74:
"tak jednotlivá „záměrná“ má v podstatě význam jen coby praktické ověření správného určení prvků palby (čili zda-li byla dostatačně přesně určena vzdálenost a směr cíle), popř. zda-li byly výpočty prvků správné"

Algernon napsal v č. 74:
"1.) Při salvě (kupř.) ze 4 hlavní nebude pravděpodobnost zásahu vyšší (a ani stejná), než v případě výstřelu (řekněme) z 8 či 10 hlavní. 2.) Význam tohoto se ještě zvýší při palbě na pohyblivé cíle, popř. v tom případě, že pohyblivý není jen cíl, ale i „palpost“."