Ženy ve válce
|
|
---|---|
siglufjordur napsal(a) v č. 217: Měřítko bylo jistě odlišné, ale počty znásilnění byly zřejmě i tak závratné.
"Richard Glazar ve své knize Treblinka,slovo jak z dětské říkanky,popisuje že byl svědkem toho,když dva američani znásilnili jednu německou ženu.Takže na západě Německa k tomu docházelo taky,i když v úplně jiném měřítku,než na východě." Některé současné německé autorky se domnívají, že případy znásilnění německých žen "na západě" byly stejně početné jako "na východě"; například historička Miriam Gebhardtová v knize Als die Soldaten kamen (Když přišli vojáci) uvádí, že američtí vojáci během dobývání Německa a v několika následujících letech (1945-1955) spáchali 190 tisíc znásilnění. - Tento počet ale většina dalších badatelů odmítá, protože vychází z příliš mnoha nepodložených domněnek a extrapolací: Gebhardtová totiž vyšla ze zjištěného faktu (z matrik), že neprovdaným německým ženám v americké okupační zóně se ve zkoumaném období narodilo 38.000 "válečných" nemanželských dětí, potom předpokládala, že 5% (tj. 1900) těchto nemanželských dětí bylo produktem znásilnění a dále předpokládala, že na 100 znásilnění připadá jeden porod nechtěného dítěte (1900 x 100 = 190.000).
Naproti tomu americký sociolog a kriminolog James Robert Lilly v knize Taken by Force: Rape and American GIs in Europe during World War II (Uzmuto násilím: Znásilnění a američtí vojáci v Evropě během druhé světové války) zkoumal případy znásilnění stíhané americkými vojenskými soudy, dospěl k počtu 11.000 znásilnění spáchaných americkými vojáky v roce 1945 (a dá se předpokládat, že v letech následujících počet takových případů klesal (tedy celkově nepřesáhl 100 tisíc).
Napsal o tom přehledně Klaus Wiegrefe v článku Postwar Rape. Were Americans As Bad as the Soviets? (Poválečné znásilňování. Byly Američané stejně špatní, jako Sověti?) v časopise SPIEGEL, 2015:
|
|
|
|
Na téma američtí vojáci a ženy ve Francii vychází nyní kniha M. L. Robertsové "Válka a chtíč" (What Soldiers Do) www.kosmas.cz/knihy/198442/valka-a-chtic/ www.amazon.com/What-Soldiers-Do-American-Fra... Vzbudila kontroverzní reakce, zejména mezi americkými veterány. |
|
|
|
Honza M. napsal(a) v č. 212: Richard Glazar ve své knize Treblinka,slovo jak z dětské říkanky,popisuje že byl svědkem toho,když dva američani znásilnili jednu německou ženu.Takže na západě Německa k tomu docházelo taky,i když v úplně jiném měřítku,než na východě. "V kapitole "Rusové" a "Američané" autoři samozřejmě nepopírají, že ke znásilnění a drancování ze strany "Rusů" docházelo, ale upozorňují, že vzpomínky na podobné činy ze strany Američanů se prakticky nevyskytují." |
|
|
|
www.samilitaryhistory.org/vol126sb.html
Zajímavý osud.
|
|
|
|
Aha, já si to pořád pletu! Každopádně vřele doporučuju. Jestliže Welzer a spol. zkoumají paměť samotnou, Barša pěkně ukazuje, jakým způsobem se paměť vytváří, uchovává, zapomíná ... (proto politika holocaustu jako politika určité paměti utvářející se v té podobě, jakou ji známe od 60. let). | |
|
|
bush napsal v č. 213: Paměť a genocida. Úvahy o politice holocaustu. "Pavel Barša (Genocida a holocaust; stejná edice a stejné nakladatelství" |
|
|
|
Jakkoli kacířská ta otázka je, mám dojem, že je zároveň nemožné naň odpovědět. Koneckonců proč bychom nutně museli předpokládat úspěšnost nacistické propagandy, když by se hodilo sledovat, kdy vlastně tahle paměť (zlí Rusové-násilníci) byla nejživější - hned po válce nebo snad později (nepochybně, ale kdy či jak to souviselo s vytvořením "železné opony")? Třeba bychom ledacos zjistili jako při zkoumání paměti holocaustu, což pěkně ukázal Pavel Barša (Genocida a holocaust; stejná edice a stejné nakladatelství jako "Můj děda nebyl nácek"). | |
|
|
Glynwed napsal v č. 209: K tomu bych měl, pod dojmem knihy, kterou tady loni recenzoval bush (www.fronta.cz/kniha/muj-deda-nebyl-nacek-nac...), a kterou právě čtu, kacířskou otázku: zda bylo masové znásilňování německých žen skutečně tak běžným jevem, nebo se jedná o stereotyp na jehož četném výskytu ve vzpomínkách Němců se spolupodílela nacistická propaganda zejména z konce války?
"V německu bylo znásilňování a následné sebevraždy žen všeho věku téměř běžný kolorit."
Obraz bezohledných, znásilňujících Rusů se zdá být tak silný, že ani opačný příklad, který byl vyprávěn ve stejnou dobu, na tom nic nemění. Tento stereotyp se prosazuje dokonce i proti současně mu odporujícímu důkazu. (...) V kapitole "Rusové" a "Američané" autoři samozřejmě nepopírají, že ke znásilnění a drancování ze strany "Rusů" docházelo, ale upozorňují, že vzpomínky na podobné činy ze strany Američanů se prakticky nevyskytují. Dále dospívají k zajímavému poznatku, že "někteří pamětníci, a sice východoněmečtí více než západoněmečtí, takto informují i o pozitivních zkušenostech s ruskými okupačními vojáky", čili, že Němci ze sovětské okupační zóny měli s "Rusy" dobré i špatné zkušenosti, zatímco ve vzpomínkách Němců z americké okupační zóny, kteří se sovětskými vojáky většinou do styku nepřišli, je obraz "Rusů" takřka výhradně negativní. Co se v rodinném diskurzu o "Rusech" prosadilo, je obraz "zlého Rusa", jehož obětí bylo německé civilní obyvatelstvo. Nacistická propaganda tím ukazuje svůj účinek i ve vyprávění následujících generací. (...) I pro následující generace tedy platí to, co Lutz Niethammer pozoroval na generaci pamětníků, totiž, že Rusové se sotva kdy objevují ve vzpomínkách Němců jako oběti nacistické krutovlády. Vypráví se pouze o vlastní matce, která měla strach ze znásilnění, o vlastní rodině, která se stala obětí pustošení sovětskými vojáky, nebo o aktech pomsty, jimiž bylo postiženo německé obyvatelstvo. |
|
|
|
V neděli 6. května od osmi večer na ČT2 šel docela zajímavý dokument "Ženy v oblacích" - na téma pilotek z období wwII. Sice se to nevyhnulo obvyklým kravinám, např. pasáž o východní frontě doprovázely letové záběry P-47 a MS-406, ale jako celek se mi to líbilo. Hodně prostoru dostala Lydija Litvjaková i Jacqueline Cochranová. Netušil jsem, že Hana Reitschová nebyla jediná v Luftwaffe a velmi pikantní nádech má to, že její kolegyně Beate Uhse se po válce prosadila v podnikání v erotickém "průmyslu". | |
|
|
Děkuji Ti za odpověď | |
|
|
Chování ruských vojáků k ženám na okupovaných a osvobozených uzemích obecně je na konci války podobné. Znásilňování německých žen je bráno jako samozřejmá odměna ruskému vojákovi a akt spravedlivé pomsty. Mnozí ruští vojáci pak moc nerozlišovali mezi německými a slovanskými ženami, zvláště pak když byli pod vlivem alkoholu. Takže babička mojí manželky od Jaroměře (bylo jí v roce 1945 17) musela jednou v noci utéct z domu oknem, když se do její místnosti v domě snažili vlámat ožralí Rusové. Druhá babička od Kolína zase vyprávěla, jak místní prodávali Rusákům alkohol a ponoukali je, že manželka jednoho Čecha je Němka. Tak se ožralí za ní vydali, ale spletli si barák a znásilnili manželku pošmistra. ty dva vojáky si pak vyzvedlo NKVD a už je nikdo neviděl. Tož asi tak k Čechám. V německu bylo znásilňování a následné sebevraždy žen všeho věku téměř běžný kolorit. | |
|
|
Jak vlastně zacházeli s (nejen německými) ženami Rusové cca kolem toho 45? Mám tím na mysli dobu, kdy to šlo s Německem do háje. Říkal mi jednou děda, že když do Čech Rusáci dorazili, rozstříleli budík (prý že je to čert), dědova tátu chtěli zastřelit, protože měl dvoje hodinky a k mamce (mé prababičce) se chovali hnusně. Jak hnusně, to mi nikdy neřekl.. | |
|
|
siglufjordur napsal v č. 205: Ale ono přeci nejde jen o ty plynové komory, ale o rozsah vraždění - v tomto případě žen a dětí, které měly mj. i německou státní příslušnost."Máte pravdu, do plynových komor nikdo jiný než němci ženy neposílal." Přečti si například článek Lukáše Přibyla Historie terezínského transportu Be do Estonska (Terezínské studie a dokumenty 2001, s. 113-180). O plynových komorách se tam nedočteš, ale o masovém vraždění žen ano. |
|
|
|
siglufjordur napsal v č. 205: Aneb: "...ale co, vy zase mlátíte černochy"? "Máte pravdu, do plynových komor nikdo jiný než němci ženy neposílal.Myslel jsem spíš to, že ne jen němci zabíjeli ženy.Třeba japonci a ta jejich jednotka 731 prováděli pokusy i na ženách, nebo když američané provedli ten válečný zločin ve Vietnamu a vypálili vesnici My lai.Turci a genocida na arménech.Atd. Jen jsem chtěl napsat, že ne jen němci posílali ženy na smrt." |
|
|
|
Máte pravdu, do plynových komor nikdo jiný než němci ženy neposílal.Myslel jsem spíš to, že ne jen němci zabíjeli ženy.Třeba japonci a ta jejich jednotka 731 prováděli pokusy i na ženách, nebo když američané provedli ten válečný zločin ve Vietnamu a vypálili vesnici My lai.Turci a genocida na arménech.Atd. Jen jsem chtěl napsat, že ne jen němci posílali ženy na smrt. |
|
|
|
siglufjordur napsal v č. 200: Třeba když Angličané upálili Johanku z Arku, v temném pozdním středověku? Pobíjení bezbranných žen a dětí asi nebude pěkným vysvědčením v žádném případě, ale asi taky záleží na rozsahu a jiných okolnostech, že. "Ve své historii spousta států posílalo ženy na smrt od Britů,Američanů,Japonců,církve,Rusů až třeba po Čechy." |
|
|
|
siglufjordur napsal v č. 200: Ale nikoliv tím stylem, že se otevřou vrata vagonů, muži a mladé ženy jsou nahnáni "vpravo" (na práci) a ženy s dětmi "vlevo" (do plynu nebo k popravčí četě u hromadného hrobu). "Ve své historii spousta států posílalo ženy na smrt " |
|
|
|
siglufjordur napsal v č. 200: Ono je tak rochu něco jiného dát někomu šanci bojovat za sebe a své blízké, byť jen s minimální šancí na úspěch, a něco jiného posílat lidi na smrt bez soudu a bez možnosti jakékoliv obrany, že? "Ve své historii spousta států posílalo ženy na smrt od Britů,Američanů,Japonců,církve,Rusů až třeba po Čechy." |
|
|
|
siglufjordur napsal v č. 200: Honza M. ale mluví o plynových komorách (a církev není stát ) "Ve své historii spousta států posílalo ženy na smrt od Britů,Američanů,Japonců,církve,Rusů až třeba po Čechy." |
|
|
|
Honza M. napsal v č. 198: Ve své historii spousta států posílalo ženy na smrt od Britů,Američanů,Japonců,církve,Rusů až třeba po Čechy. "Což mne taky přivádí k otázce, co to svědčí o národu, který hnal ženy do plynových komor, před popravčí čety a pod gilotiny?" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Ženy ve válce