Co by se stalo kdyby…

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
281-300 z 1650
<< 12 13 14 15 16 17 18 >>
Po
giro.c 5.5.2007 13:34 - č. 1633
pochybuji, že by SSSR svaz přistoupil na podmínky příměří a pokud by nepřistoupil SSSR dovedu si jen těžko představit že by si to dovolili západní spojenci.
Eraser 5.5.2007 12:53 - č. 1632
Eraser Aký je Váš názor na podpísanie prímeria Fínskom a Sovietským zväzom v roku 1944. Čo ak by Stalin trval na bezpodmienečnej kapitulácii, alebo by Fínsko bojovalo do trpkého konca dobytia Helsink? Myslíte si, že by ZSSR a hlavne Stalin nechal samostatnosť Fínsku? Myslím, že by ich stihol podobný osud ako Estónsko, Lotyšsko a Litvu bolo by pohltené ZSSR. No a teraz sa vynára druhá otázka, keby sa podaril atentát na Hitlera, došlo by k podpísaniu prímeria bez podmienky kapitulácie? Aké podmienky by boli prijateľné pre spojencov?
Dzin 5.4.2007 18:25 - č. 1631
Dzin
ja_62 napsal v č. 1627:
"Takže by mně zajímalo, jak by se RA jako celek předvedla před začátkem čistek? Pokud by si někdo troufal odhadnout..."
Pravděpodobně stejně. Hlavním kritériem postupu v RA byla politická činnost. Sice důstojník musel ukázat že je schopný, ale schopnost byla posuzována na základě kritérií diktované stranou. Čili bylo to identické jako v ostatních odvětvích sovětské společnosti. Základním posuzovacím kritériem byl marxismus-leninismus a vrchním dohlížitelem Stalin a jeho soudruzi.
ja_62 napsal v č. 1630:
"No, já jsem se spíš ptal, protože o tom moc nevím, ale trochu nedůvěřuji tomu, že generace velitelů občanské války likvidovaná stalinskými čistkami, byla o tolik schopnější a zkušenější ve vedení mechisované války, než generace velitelů občanské války (a poválečné výstavby armády) která nastoupila na jejich místa."
Čemuž nedůvěřuješ naprosto po právu. Sovětská vojenská věda v té době zaostávala. Jde hlavně o základní operační postupy, kdy RA se de facto řídila osvědčenými postupy naroubované na moderní zbraně. Teprve válka s Německem zásadně zmodernizovala RA. Druhoválečná generace velitelů si prošla peklem války a zakalila se v ní.
Mezi popravenými veliteli by se nepochybně našli schopní muži, kteří by následovali Žukova Malinovského či Rokossovského, ale určitě by se nejednalo o nějak výraznější počet, než tomu bylo ve zkutečnosti.
ja_62 4.4.2007 14:35 - č. 1630
ja_62 No, já jsem se spíš ptal, protože o tom moc nevím, ale trochu nedůvěřuji tomu, že generace velitelů občanské války likvidovaná stalinskými čistkami, byla o tolik schopnější a zkušenější ve vedení mechanisované války, než generace velitelů občanské války (a poválečné výstavby armády) která nastoupila na jejich místa.
HARM 3.4.2007 10:52 - č. 1629
ja_62 napsal v č. 1627:
"jak zhruba na tom byla Rudá armáda v praktické možnosti aplikace Tuchačevského doktrín, resp. jde mi hlavně o to, zda byl její důstojnický sbor o tolik kvalitnější a připravenější na manévrovou válku než jeho "pohrobci" v roce 1941? "
ja_62 napsal v č. 1627:
"Když si třeba čtu o italské koncepeci La Guerra di Rapido Corso, tak ji klidně uznám za teoreticky lepší než blitzkrieg, na druhou stranu mi ale neunikne, že Němci měli technické vybavení a důstojnický sbor schopné blitzkrieg v praxi aplikovat, "
Myslím, že si si v podstate odpovedal sám. Tuchačevského inovačné prístupy a následné výsledky by podľa mňa nebolo možné vôbec aplikovať, nieto ešte využiť bez celkovej zmeny klímy a myslenia nielen v dôstojníckych kruhoch , ale aj v politickom vedení (teda v Stalinovi) krajiny. Jednoducho by velitelia na všetkých stupňoch museli disponovať zodpovedajúcimi právomocami a voľným poľom pôsobnosti, pričom by im za chrbtom nestáli politrukovia a hrozba guľky v prípade neúspechu.

Ako povedal Clausewitz: "Armáda je len počet násobený vlastnosťami jej vodcov."
polak 3.4.2007 08:22 - č. 1628
polak
ja_62 napsal v č. 1627:
"Takže by mně zajímalo, jak by se RA jako celek předvedla před začátkem čistek? Pokud by si někdo troufal odhadnout..."
Myslím si že by Němci našli konečně rovnoceného protivníka jak takticky tak kvalitativně a dokonce lepšího s ohledem na malý počet velice kvalitních strojů jak obrněných tak leteckých

Ale nejspíš by Němci počáteční fázi války v SSSR vyhráli i když né s tak velkými výtěztvími.
ja_62 2.4.2007 12:11 - č. 1627
ja_62 A pokud bych se mohl opětovně zeptat - pokud s tím už moc neotravuji - jak zhruba na tom byla Rudá armáda v praktické možnosti aplikace Tuchačevského doktrín, resp. jde mi hlavně o to, zda byl její důstojnický sbor o tolik kvalitnější a připravenější na manévrovou válku než jeho "pohrobci" v roce 1941?

Když si třeba čtu o italské koncepci La Guerra di Rapido Corso, tak ji klidně uznám za teoreticky lepší než blitzkrieg, na druhou stranu mi ale neunikne, že Němci měli technické vybavení a důstojnický sbor schopné blitzkrieg v praxi aplikovat, avšak třeba Grazianimu v severní Africe na podzim 1940 nic jiného než to co - zcela v rozporu s platnými teoriemi italské armády - předvedl, při jeho možnostech asi doopravdy nezbývalo.

Takže by mně zajímalo, jak by se RA jako celek předvedla před začátkem čistek? Pokud by si někdo troufal odhadnout...
Dzin 31.3.2007 13:52 - č. 1626
Dzin Tom: Nepopírá. Jen uvádí, že vše nebylo tak skvělé, jak se v mnoha publikacích píše. A nejvíce se "kupodivu" naváží do Suvorova a jeho "Specnaz".
Tom 31.3.2007 07:02 - č. 1625
Tom Dzine, já taky netvrdím, že to dělali dvakrát týdně Ale ani S. Zaloga nepopře, že Sověti byli tehdy jediní, kdo byl něčeho podobného schopen. Nikde jinde jsem nezaznamenal ani vážně míněné úvahy... Nejblíže se tomu v inkriminované době dostali zřejmě Britové se svým pojetím "koloniálního" bombardéru, který měl být schopen mimo bombardování i dopravních úkolů. Ovšem třídě TB-3 se rozhodně ani nepřiblížily.
Dzin 30.3.2007 19:46 - č. 1624
Dzin ja_62: (1610) Souhlasil bych jen s připomínkou, že za jeden z hlavních faktorů debaklu RA v rámci Barbarossy považuji i vycvičenost nižšího důstojnictva. Resp. všech stupňů kádrů RA.

Tom: (1613) Dle Stevena Zalogy (Modré barety) neměl SSSR pro akce takového typu ve zmiňované době dostatek letadel. Odůvodňuje to, že pro nasazení v Kyjevských manévrech v roce 1935 musely Sověti použít 50 procent všech svých operačních těžkých bombardérů. V příapdě válečného konfliktu a plnění nároků na Dálkové letectvo by potom byla takováto koncentrace pro účely výsadku nemyslitelná. Celkově hodnotí takovouto akci jako hlavně propagační.
Dzin 30.3.2007 19:29 - č. 1623
Dzin
vojta.j napsal v č. 1609:
"Dle mého názoru je toto nefér hodnocení, mezitím uběhlo 20 let a za tu dobu se pravděpodobně něco naučil"
Podobně jako Buďonnyj, Timošenko, Vorošilov a další jemu podobní... Dokonce ani šapošnikov, který byl jednoznačně z této služební generace velitelů nedokázal dostatečně dobře reagovat na trevd moderního válečnictví tak, jak ho předvedli Němci. Nejde jen o strategickou koncepci bojů, jde i o systém velení, provádění rozkazů, postupy a doktrýny na bojišti, prostě celý komplex bojových akcí.
Tuchačevskij patří k této generaci velitelů. Sice je v ní schopný, ale jeho schopnosti nejsou takové, aby mohl obstát za WW2. Srovnej s Timošenkem, který také patřil mezi jedny z nejschopnějších velitelů občanské války a let poválečných a ani on se neosvědčil a i jeho vytlačila nová generace velitelů. Tuchačevskij by z největší pravděpodobností v realitě RA a WW2 následoval jeho příkladu.
Krojc 26.3.2007 12:04 - č. 1622
Krojc To ja_62: ono to k tomuto tématu moc nepatří, ale co se všechno může stát: V roce 1963 v Itálii měl jeden pilot Crusaderu z letadlové lodě nařízeno přeletět na pevninu a tam nechat opravit elektroniku. Poloha lodě byla příznivá, letoun bez větší zátěže a tak si najel na katapult. Údajně nikdo neví, jak se to mohlo stát, ale prý to bylo tím, že původní obsluha měla volno a palubní personál byl narychlo doplněn jen ke startu jednoho letounu. Tan si najel na katapultovací vozík a s pomocí vstřícného větru odstartoval. Při nabírání výšky zjistil, že stroj nechce stoupat ani na plnou přípusť a pohledem z kabiny s hrůzou zjistil, že má konce křídel sklopené ve skladovací poloze. Následovala katapultáž a lovení z vody. Thdejší letecký tisk to dával za příklad toho, že když se na ingot přidělá dostatečně silný motor, klidně se s ním dá letět...Kdyby se mě nekdo zeptal na bližší okolnosti, ať se raději obrátí na Algernona, ten má skoro všechno.
ja_62 26.3.2007 12:03 - č. 1621
ja_62
89michael napsal v č. 1614:
"ktoré vyplávali na cvičnú plavbu "
Jenom pro upřesnění:

CV-6 Enterprise (s TF-8): dopravovala Wildcaty VMF 211 na Wake Island, v době útoku na návratu do Pearlu, cca 215 mil západně od Oahu.

CV-2 Lexington (TF-12): přepravovala Vindicatory VMSB 231 na Midway, ráno 7. prosince 500 mil jihovýchodně od Midway, mise přerušena v důsledku informací o útoku.

CV-3 Saratoga: NAS San Diego, přejímá svou palubní skupinu a nějaká pozemní letadla pro Hawaiian Air Force.

Yorktown, Ranger a Wasp v Atlantiku.

Hornet - zařazena do služby 20. října 1941, NAS Norfolk, výcvik.
ja_62 26.3.2007 11:44 - č. 1620
ja_62
Krojc napsal v č. 1618:
" i když jsou k dispozici katapulty"
US Navy vyvinula hydraulický katapult v třicátých letech (H-1) (cca 1934-1939), a od třídy Yorktown byly běžně instalovány, i když třeba nevím zda i např. na Saratogu při její přestavbě - resp. zda nahradily její starší méně výkonné typy, protože už CV 1 Langley měl typ na stlačený vzduch.

Přičemž ale startovat v přístavu za pomoci katapultu asi doopravdy není moc dobrý nápad.
ja_62 26.3.2007 11:23 - č. 1619
ja_62
89michael napsal v č. 1614:
"Čo by sa stalo, ak by americké lietadlové lode, ktoré vyplávali na cvičnú plavbu a teda neboli v Pearl Harbor počas útoku, nevyplávali a ostali by v prístave ?"
Tak by se na ně Japonci vrhli - šlo, jak píše Krojc, o mnohem vděčnější (a zranitelnější) cíle než lodě bitevní - a Japonci dokonce projevili zklamání, když se před útokem dozvěděli, že letadlové lodě se do Pearl Harboru na víkend nevrátily, jak bylo jinak obvyklé.


polak napsal v č. 1617:
"Určitě by se na ně přilepily letadla, které by eliminovali veškerou větší aktivitu letadel z těcho lodí."
Jelikož Japonci disponovali absolutním momentem překvapení, patrně by je prostě první vlna náletu zasáhla (možnost že by tehdejší japonští piloti nezasáhli zakotvenou letadlovou loď můžeme vyloučit, zvláště když šlo o jejich prioritní cíle), a ať už by byly poškozeny jakkoliv (ono letovou palubu mohl poškodit i zásah nejlehčím kalibrem, takže otázkou je míra škod v podpalubí) na další vývoj války by pak mělo vliv zda/jak rychle by je Američané dokázali opravit/ vyzdvihnout na hladinu.
polak napsal v č. 1617:
"které by eliminovali veškerou větší aktivitu letadel z těcho lodí."
Jelikož start z lodi zakotvené v přístavu by byl přinejmenším dobrodružným podnikem, byly stíhačky před zakotvením obvykle odesílány na pozemní letiště (Luke Field na Fordově ostrově) aby mohly být zapojeny do systému PVO Pearl Harboru.


Celkem vzato, bylo to pro US Navy štěstí v neštěstí, že letadlové lodě se nacházely jinde, protože jejich letadla by byla zaskočena stejně jako zbytek americké obrany a mnoho by nepořídila, zato by lodě byly pravděpodobně těžce postiženy.
Krojc 26.3.2007 11:13 - č. 1618
Krojc
polak napsal v č. 1617:
"veškerou větší aktivitu letadel z těcho lodí"
Uvedl jsem, že v přístavu tehdejší letadlové lodě letecký provoz nemohly vůbec provádět, ke startu byl potřeba silný protivítr a proto se otáčely kvůli startu letadel za rychlé plavby navíc proti větru - ani dnes se to nedělá, i když jsou k dispozici daleko silnější katapulty - je to totiž velice nebezpečná záležitost. Ohledně velikosti ztrát a jejich důsledků je třeba brát úvahu tehdejší počet amerických letadlových lodí a dobu potřebnou k jejich stavbě. Stačí nahlédnout do seznamu amerických námořních sil té doby a je jasné, že ztráta byť jen dvou letadlových lodí hned na začátku konfliktu by byla velice kritická. Vždyť po Pearl Harboru zbyly Američanům pro větší hladinové akce vlastně jen letadlové lodě, křižníky a torpédoborce. Tedy zárodek budoucích tak účinných Task Force.
polak 26.3.2007 10:47 - č. 1617
polak nechcu se vměšovat ale pokud by vás zajímal můj názor? Já si myslím, že by škody byly větší,ale né mrtelné Amerika si mohla dovolit i desetinásobné stráty.Jediné čeho se obávali bylo veřejné mínění, které je jak všichni víme lehce zmanipulovatelné.

A nemyslím si, že by letadlové lodě v přístavu (alespoň při první vlně náletu) byly co platné při obraně.Určitě by se na ně přilepily letadla, které by eliminovali veškerou větší aktivitu letadel z těcho lodí.Ale na výsledek bitvy by měl tento faktor určitě vliv.
Krojc 26.3.2007 09:58 - č. 1616
Krojc
panzercomander napsal v č. 1615:
"Škody by boli o mnoho menšie."
Velmi se obávám, že pravdou (dá-li se to tak říci) by byl pravý opak. Letecký průzkum se z letadlových lodí neprováděl, anžto ze stojící lodi se v podstatě dost těžko startovalo a jak provádělo vzdušné hlídkování letectvo se základnami na Havaji, je notoricky známo. Takže by se ke zlikvidovaným či poškozeným bitevním lodím přidaly i letadlové - ty byly totiž prvořadým cílem.
panzercomander 26.3.2007 09:20 - č. 1615
Škody by boli o mnoho menšie. Japonci byle zautočili aj tak.
89michael 25.3.2007 20:03 - č. 1614
89michael Čo by sa stalo, ak by americké lietadlové lode, ktoré vyplávali na cvičnú plavbu a teda neboli v Pearl Harbor počas útoku, nevyplávali a ostali by v prístave ?
281-300 z 1650
<< 12 13 14 15 16 17 18 >>
Po