Dělostřelectvo ve válce (polní, PT, PLD, železniční atd.)
|
|
|
|---|---|
|
Krojc napsal v č. 425: Tak to nepochybně, ale stejně vidím ve Fi 103 spíš nejpokročilejšího zástupce různých "létajících bomb" než první střelu s plochou drahou letu. Až na ten pulsační motor (a opravdové bojové nasazení) asi nejde zase o nic převratně odlišného od Sperryho "Flying Bomb", Lorinova "vzdušného torpéda" (jaké to mělo vlastně mít pohon?), RAE LARYNX a podobných projektů. Se střelami se sofistikovanými naváděcími systémy a vysoce výkonnými motory bych je asi jen nerad srovnával. (Nemluvě o tom, že tím bychom se ještě víc vzdálili od tématu.) "Reaktivní pohon ještě bezpochyby také, nebo autopilota" |
|
|
|
|
|
MWittman napsal v č. 417: [téma č. 325 - přísp. č. 342]"Nebo ještě silbervogel.  "
[téma č. 325 - přísp. č. 628] [téma č. 16 - přísp. č. 628] |
|
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 426: Peroxid vodíku (resp. T-Stoff) a manganistan draselný (resp. Z-Stoff) (a asi bych býval udělal líp kdybych použil označení paliv, protože tam snad byly nějaké přísady, příp. šlo o směsi*)) jsou pro Waltera typické pohonné hmoty (ačkoliv tedy nevím jistě zda jeho ponorková turbina používala právě tuto kombinaci - peroxid vodíku určitě), jenomže mají poněkud nepříjemné vlastnosti co se žíravosti a hořlavosti týče, což vedlo k problémům. A to nemluvím o tom, že jsem poněkud handicapován tím, že nemám nejmenší představu jaké mají nároky na skladování, resp. v tomto případě konkretně jestli by bylo možné naložit do odpalovacího kontejneru raketu s příslušnými nádržemi, tam ji po dobu cesty přes oceán ponechat a někdy za týden (doba odpalu byla asi předem nedohadnutelná) beze všeho, po naplnění nádrže kyslíku, odpálit.
"Walterovy ponorky na něco takového pluly pod vodou, dodávám se Samem Hawkinsem: pokud se nemýlím, hihihi." *)Edit: Udělal, jako Z-Stoff se označoval buď manganistan draselný nebo manganistan vápenatý, rozpuštěné ve vodě. Já mám nějak zafixovaný pouze ten manganistan draselný. |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 422: Walterovy ponorky na něco takového pluly pod vodou, dodávám se Samem Hawkinsem: pokud se nemýlím, hihihi. "jestli by bylo reálně možné převážet raketu s nádržemi peroxidu vodíku a manganistanu draselného plnými " |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 424: Reaktivní pohon ještě bezpochyby také, nebo autopilota. Aspoň nevím kromě Mistelů o žádné německé Vergeltungswaffe, co by měla vrtuli "jediné co mají současné střely s plochou drahou letu vlastně společného s létajícími bombami, resp. bezpilotními útočnými letounky minulosti, je použití křídel k vyvozování vztlaku"  . |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 419: Spíše primitivnější předchůdce. (A to nechci vyvolat potenciální hněv letadlovců svým laickým názorem že jediné co mají současné střely s plochou drahou letu vlastně společného s létajícími bombami, resp. bezpilotními útočnými letounky minulosti, je použití křídel k vyvozování vztlaku.)"Taková starší obdoba amerického Tomahawku " Němci k odpalu Fi 103 používali cca 49 metrů dlouhý kapatapult, poháněný chemickou reakcí mezi manganistanem draselným a peroxidem vodíku (WR 2.3 "Schlitzrohrschleuder", výrobce HWK - Walter Werke). Zkusme si představit jak by něco takového vypadalo na palubě jakékoliv ponorky (pokud by bylo možné jej tam vůbec instalovat, vzhledem k existence věže, změně těžiště, vzrůstu odporu apod.) a jaké by asi byly provozní vlastnosti celého komplexu. (US Navy po válce amerikanisovanou JB-2 Thunderbug, resp. LVT-N-2 Loon, sice pokusně odpalovala z vynořené ponorky, ale vyvinuli vlastní metodu katapultace při použití raketového urychlování, později je dokonce odpalovali bez rozjezdu. Celkově je experimenty vedly k tomu, že raději urychleně vyvinuli střelu Regulus.) |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 422: Jistěže, tvé kritické myšlení je známo "tady vidíte co dokáže humanitně vzdělaný jedinec " a navíc i úplný trotl jmenovaný za velitele takové ponorky by si musel připadat jako motejl šlápnuvší na rozpálených kamnech do loužičky něčeho lepivého . Pryč by to legálně nešlo a moc dlouho by mu uškvaření netrvalo . |
|
|
|
|
|
Kdybych to byl býval věděl, asi jsem se nějak pokusil tuto diskusi přesměrovat do tématu "Mohly moderní německé zbraně zvrátit průběh války?"
Pokud se kontejnerů týče ono snad bylo několik kusů dokončeno, ovšem je otázka zda si to soudruzi ve východním Německu (tady bych si to výjimečně, vzhledem ke geografické poloze Peenemünde i loděnic Vulkan, neodpustil) celé dobře rozmysleli. Heslo zní: Kryogenické KPH (v případě V-2 alkohol a kapalný kyslík). Problém není s tím, že pohonné hmoty byly kapalné, problém bude s tím, že neexistuje rozumný způsob jak skladovat balistickou střelu používající k pohonu zkapalněný kyslík po jakoukoliv rozumnou dobu s plnými nádržemi - kyslík se rychle vypaří. Takže několikadenní cesta přes oceán s palivy naplněnou V-2 asi nepřipadala v úvahu. [Oni tedy zejména u těch protileteckých raket, které prostě nejde začít plnit pohonnými hmotami až když je ohlášen nálet, experimentovali s pohonem palivy (při běžných teplotách) hypergolickými což chtěli časem uplatnit i u balistických střel (anebo se, v případě některých těch protiletadlových, dali rovnou cestou TPH).] Ta klasická palebná procedura V-2 s plněním paliv na místě odpalu nebyla nějaký výmysl nadřízených velitelství, byla to asi nutnost. www.fronta.cz/dotaz/okyslicovadlo-pro-v-2 A teď si zkusme představit jak se ponorka vynoří ve vzdálenosti 150-160 mil od New Yorku (dejme tomu že mořská hladina je dostatečně klidná) a posádka nejméně půl hodiny připravuje raketu v kontejneru k odpalu. (Podle grafu v A4-Fibel se počítalo se samotným plněním kyslíku od času x−45 do x−25, pak je ještě nutné počítat s časem na připojení a odpojení jeho přívodu atp.) Jestli bylo ale nutné plnit všechny kapaliny současně (a je otázka jestli by bylo reálně možné převážet raketu s nádržemi peroxidu vodíku a manganistanu draselného plnými - s alkoholem by asi nebyl při transportu problém), tak by mohlo i jen plnění palivy trvat nejméně hodinu. Pokud je tedy taková procedura na moři vůbec možná. Mimochodem, tady vidíte co dokáže humanitně vzdělaný jedinec pokud si zjistí pár fakt a vyvodí z nich logické souvislosti. |
|
|
|
|
Jak píše Krojc, stručný nákres pouzdra pro jednu raketu je na str. 112 knihy Zdeňka Háka, Zázračné zbraně V1, V2, V3, Fortprint 1999.
Honza M. napsal v č. 419: levnější ano, přesnějsí bych o tom silně pochyboval "by jistě byla levnější a přesnější" |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 419: Já pozitivně vím o návrzích vléci V2 ve speciálním kontejneru za ponorkou na dostřel k pobřeží USA, tam vpuštěním vody do balastní nádrže přepravního kontejneru vztyčit zařízení do svislé polohy a pak V2 odpálit klasickým způsobem. "neuvažovali třeba Němci taky o odpalování V1 z ponorek?" |
|
|
|
|
Teď jste mne přivedli na myšlenku: neuvažovali třeba Němci taky o odpalování V1 z ponorek? Taková starší obdoba amerického Tomahawku by jistě byla levnější a přesnější, než vícestupňové rakety. |
|
|
|
|
MWittman napsal v č. 417: Víš kdy naposledy mohli (možná) použít letiště na Azorách a jak se to letiště jmenovalo? Heineken jsi už někdy pil? "Nebo by mohli zkusit ten projek jak měl nést Heinekel Dorniera 217 z Azor" |
|
|
|
|
Nebo by mohli zkusit ten projek jak měl nést Heinekel Dorniera 217 z Azor. v půlce cesty se s ním měl odpojit, Dornier by provedl akci, posádka by vyskočila a vrátila se ponorkou. Ale připadá mi to jako plán z nouze. Nebo ještě silbervogel. |
|
|
|
|
|
Jelikož nic neumístili... Jinak samotná A9/A10 do konce války neopustila stadium konceptů takže je asi nemožné říct o ní něco určitého tím spíše brát za bernou minci tu možnost s pilotovanou variantou - resp. usuzovat jak vážně ji plánovali, protože rozličných projektů a konceptů měli v Peenemünde dostatek - a v každém případě by se úvahy o možnosti umístění naváděcího vysílače pro zatím neexistující systém asi jevily poněkud předčasným. To je něco podobného jako s protiletadlovými řízenými střelami - výhledově se pravděpodobně přinejmenším u některých počítalo s poloaktivním radarovým naváděním (což je taky jistě funkční princip), v praxi jediná dostupná byla manuální kontrola (a to ještě podobným zařízením jako používala Hs 293) visuálně zaměřované střely, v případě nepříznivého počasí případně nahrazená tím, že by operátor namísto k nebi koukal na obrazovku radaru. Celý tento program jinak dospěl k dvěma pokusům o odpal okřídlené A4b/A9 z nichž jedna explodovala při startu, druhá při návratu do atmosféry. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 414: Já jsem kdysi četl v jedné z knih popisujících operaci Pastorius, že jedním z původních úkolů německých výsadků do USA mělo být umístění naváděcího vysílače např. na Empire State Building, čímž by bylo vyřešeno koncové navedení na cíl, protože by počáteční zvětšující se chyba v navedení byla lokalizací naváděcí stanice na cíli naopak stále menší a zásah teoreticky velice přesný. Jistěže tam ale nebylo popsáno, jak by vyřešili samonaváděcí systém hlavice "nepřesnost naváděcího systému chtěli v případě A9/A10 nakonec řešit " , ale princip je rozhodně funkční. |
|
|
|
|
|
Ona hlavně V-2 měla (při maximálním doletu 270-300 km) relativně problém zasáhnout Londýn (na přesnější údaj k její úhlové odchylce bych se musel podívat) - pokud by raketa naváděná s obdobnou "přesností", resp. odchylkou, létala na vzdálenost 5000 km, bylo by asi otázkou náhody i to aby u jejího dopadu byli lidi - i když východní pobřeží je relativně hustěji osídlené než pobřeží západní, resp. severozápadní státy, takže vzrůstá pravděpodobnost náhodného zásahu obydlené oblasti. A i potom by měla spíše jen psychologický účinek. (Pokud vím, někdy se uvádí, že nepřesnost naváděcího systému chtěli v případě A9/A10 nakonec řešit tím, že zvažovali že druhý stupeň, tedy upravená A4, bude pilotovaný. Co v tom případě zamýšleli s pilotem mi není moc jasné.) |
|
|
|
|
|
Nějaký dopad mělo japonské bombardování z balónů? Účinek bude asi srovnatelný, jen japonský způsob se mi jeví jako efektivnější |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 408: Asi jako Doolittlův nálet na Tokio? Nešlo by (alespoň ze začátku ne) přeci o rozsah způsobených škod, ale o psychologický moment ("Můžeme zasáhnout USA!"). Čímž je částečně řešen i problém přesnosti - prostě kdekoliv na východním pobřeží, důležité je jen to, aby u toho byli lidi."zda raketa vybavená konvenční hlavicí může vůbec mít nějaký dopad na strategické úrovni" Z tohoto pohledu by mohla být hlavice klidně plná letáků, nebo odznáčků s Vůdcem (určitě by šlo o v té době nejdražší způsob šíření propagandy vůbec ) |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 408: A jediná alternativní nekonvenční hlavice, kterou Němci mohli nasadit, se zdá být hlavice s bojovým plynem. A ačkoliv dejme tomu měli výhodu překvapení v tom že měli k disposici nervové plyny (sarin, tabun a soman), principiálně nové, je otázka jak dlouho by tento prvek sehrával roli než by proti němu byla nalezena nějaká obrana - a poté by pravděpodobně naplno vynikla neschopnost vytvořit dostatečnou koncentraci plynu v dostatečně velkém cílovém prostoru (což je jeden ze základních taktických požadavků jakékoliv chemické války), daná nepřesností raket, pravděpodobně navíc kombinovanou se sporadickou frekvencí jejich odpalů. A co by mohl ve strategickém měřítku dokázat obsah občas někam dopadající jedné hlavice?"A pak je tu otázka hlavice - resp. toho, zda raketa vybavená konvenční hlavicí může vůbec mít nějaký dopad na strategické úrovni." (Nemluvě o tom, že nevím jak by se asi ony nervové plyny chovaly za vysoké teploty - explosivní hlavice V-2 byla tvořená Amatolem 60/40 ačkoliv nešlo o výbušninu nejúčinnější, pouze nejlépe snášející teplotní zatížení.) |
|
|
|
|
Zdravím, nevím, jestli jsem se svým dotazem na správné adrese, ale chtěl bych poprosit o pomoc s identifikací nálezu dvou kusů stabilizátorů minometného granátu z druhé světové války. Délka stabilizátoru bez závitu je 75 možná 80 mm. Průměr nad křidélky asi 35 mm. Na mosazné patronce zespod nebo zápalce jsou jenom tři čísla (20, 44, 58). Domnívám se, že jde o sovětskou munici. Děkuji za jakoukoliv radu, či připomínku k dané věci. |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > Výzbroj a vybavení
- > Dělostřelectvo ve válce (polní, PT, PLD, železniční atd.)