Bitva u Chalchyn Gol
|
|
---|---|
Honza: Rádo se stalo | |
|
|
Mimochodem ještě jednou chci poděkovat Hartmannovi za mapy. Díky za všechny, co to čtou!!! | |
|
|
2.8. svolal náčelník generálního štábu poradu nejvyšších míst, s požadavkem na rozřešení situace v Nomonchanu. Dospěli k jednoznačnému rozhodnutí-rozhodující bitvě. Tenno rozhodnutí akceptoval a poprvé tak akci Kanto Gun posvětil, mimojiné nechal zformovat a přesunout na linii další armádu. Ke generální ofenzivě se ovšem odhodlala i druhá strana, i když jí to trvalo poněkud déle (na tehdejší sovětské poměry však bleskově, a to nemyslím ironicky), porada Hlavní vojenské rady z 15.7 ustanovila 1. armádní skupinu pod velením G. Žukova. Plánem bylo upoutat japonská vojska čelním útokem s následnými útoky do boků se záměrem japonská vojska obklíčit. Přípravy nabyly mamutích rozměrů a např dva dny před zahájením ofenzivy jezdily sovětské tanky sem a tam podél linie z jediného důvodu-aby si japonci zvykli na zvuk motorů. |
|
|
|
Díky, ještě jeden dva příspěvky a budeme u konce. | |
|
|
Honza, člověče ty to píšeš zatraceně napínavě. Dobře se to čte. | |
|
|
Zpět k pozemním bojům. Postup 11. tankové brigády, 6. a 8. jezdecké divize (Mongolské), nezastavily ani zuřivé útoky japonského letectna. 4.7. vyrazily do protiútoku 26., 71. a 72 pěší pluky 7. divize, ale byly zatlačeny zpět. Navíc se v této kritické chvíli sověti pustili do protiútoku. Sovětský kombinovaný útok japonci nedokáží zastavit a ve tři hodiny ráno musí dát generálmajor Kobajaši rozkaz k ústupu za řeku (most si japonci preventivně zničili sami). Japonce stála tato akce 10000 mužů, většina výstroje byly zanechána na místě. O tři dny později překvapila 23. divize muže 149. střeleckého pluku a vytváří znovu předmostí, které je však nucen znovu po protiútoku vyklidit. Tato akce stála japonskou stranu dalších 2200 mužů. Mezi 13. a 21.7 panoval klid před bouří. Obě strany si lízaly utržené rány a přítomnost potvrzovaly jen vysíláním průzkumných letounů podél fronty. 21. se sověti začali zaměřovat na vybojování vzdušné nadvlády. Na japonské letiště zaútočila skupina stovky Polikarpovů I-152 a I-16, další den se vydal na návštěvu protivníka svaz 140 Tupolevů SB-2 se stejně početným stíhacím doprovodem (překvapivé je, že japonci odepsali po tomto ohromném útoku jen 4 (slovy čtyři) letouny Ki-27). Vzdušné boje byly na denním pořádku, Japonci se znovu vrátili nad sovětská letiště. V této době přišly vyčerpaným japonským pilotům posily, neboť se k nim připojili další stíhači převelení z Koreje. Obě strany však už měly nerozhodného výsledku dost a plánovaly generální ofenzivy. |
|
|
|
Jo, konflikt byl ukončen 15.9., a tímto datem bude i tento příběh . | |
|
|
Honzo opět díkes. Bude ještě pokračování? | |
|
|
Japonské letouny byly nasazeny k podpoře jak přímo na frontě, tak i proti postupujícím kolonám. Sovětská strana reagovala vysíláním silných skupin stíhačů (50-200 strojů I-152 a I-16), které se zde představily navíc s novou výzbrojí velkorážných kulometů a kanonů. Japonským stíhačům také dělala těžkou hlavu nová taktika, kdy Polikarpovy přelétaly nad bojiště ve velké výšce a útočily taktikou "udeř a uteč", poučeni z krvavých ztrát při pokusech o manévrovaný vzdušný boj z předchozích týdnů. Nové potíže přinesla také nutnost převést letové hladiny do mnohem větších výšek, nakonec se dostaly ke hranici 7000m, kde však Ki-27 ztrácely většinu ze svých předností. K tomu je nutné připočíst absenci dýchacích přístrojů. |
|
|
|
Je na místě upozornit na "mírné" nesrovnalosti v počtech sestřelů. Pro příklad, 28.5. skončilo podle japonců skórem 0:42, dle rusů 48:10. O přehánění japonců je známo dost, sovětské prameny o ztrátách z tohoto bojiště většinou taktně mlčí. Jasné je, že japonské armádní letectvo mělo solidní převahu. Poslední velkou akcí v týlu nepřítele byl nálet na sovětská letiště, která se rozrůstala jako houby po dešti. 27.6. startovalo 104 japonských letounů na nálet na letiště Tamcag Bulag. Nalezly zde 150 letounů, na které bez asistence sovětských protiletadlovců začaly dopadat pumy. Nehledě na likvidaci VPD se podařilo vzlétnout kolem 70 stíhaček. Japonské zdroje uvádějí likvidaci 98 letounů, za cenu ztráty tří vlastních strojů. Odpoledne téhož dne poctil svou návštěvou stejný svaz letiště Sanbees. Do vzduchu se dostal jediný I-16, o nějž se promptně postaral stíhací doprovod. Po odletu mělo na letišti zůstat 49 zničených letounů. Sovětská strana pochopitelně vyčíslila počty ztrát jinak, a sice 33:100. Mezitím se zprávy z bojiště donesly k uším císaře, který pochopitelně zuřil. Velitel Kanto Gun ujistil císaře o bezvýhradné loajalitě trůnu a ofenzivní akce zastavil. Toto gesto si mohl dovolit, protože mezitím potřeboval zoufale leteckou podporu přímo na frontě, kde byly 7. a 23. divize masakrovány dělostřeleckou palbou a útoky tanků 11.brigády. |
|
|
|
Celé střetnutí bylo charakteristické zejména intenzivní leteckou činností obou protivníků. Na začátku se střetávaly formace 20-40 letadel obou stran. Ke konci konfliktu nebylo vzácnosti nasazení 100-150 sovětských bombardérů se stejně početným stíhacím doprovodem. Japonské letectvo pak jen ztěžka drželo krok. Zajímavé je i srovnání obou protivníků. Japonští piloti byli ostřílenými veterány s perfektním výcvikem a zkušenostmi z Číny. Ze sověttů měli respekt, protože měli z tohoto bojiště zkušenosti s piloty ze Suprunovy skupiny dobrovolníků, kterou nebylo radno podceňovat. Nakonec se obavy ukázaly jako liché, neboť sovětští piloti narychlo převelení na toto bojiště byli povětšinou právě vyřazeni z leteckých učilišť a čekala je krvavá lázeň, kde jakákoliv chyba měla fatální následky. Japonci však dopláceli na nízký stav pilotů, protože létali na 4-5 letů denně a nedostávalo se jim řádného odpočinku. |
|
|
|
Tady mám mapy bojů u jezera Chasan a u Chalchyn gol (z Vojenského atlasu) hartmann.valka.cz/fotogalerie/upload/mandz/c... hartmann.valka.cz/fotogalerie/upload/mandz/h... Na to druhém obrázku je i situační mapa, kde se ona bojiště nacházela. Docela značně daleko od sebe, přes celé Mandžusko Bojiště u Chasan je velmi malé. pozn.: v angličtině Chalchyn Gol = Halha river |
|
|
|
Honza: Možná mám dlouhý vedení, ale nepochopil jsem, proč v příspěvku (20) popisuješ bitvu u jezera Chasan, což je úplně jiná bitva a úplně někde jinde než u Chalchyn Gol, která je předmětem této debaty. A to bez upozornění, že píšeš o jiné bitvě. | |
|
|
Jak napsal Dzin, celá akce vznikla neschopností dohodnout se na společné hranici mezi SSSR a Japonským císařstvím. Oběma státům bylo líto pásu zcela bezcené písčité půdy a dělali si na něj nárok. Celá akce byla vyprovokována příhodou z 11.5.1939, kdy se mongolští pastevci(které žádné hranice nezajímaly) dostali do slovního konfliktu s japonskou hlídkou, která je z území vykázala. Chrabří šikmoocí soudruzi zemědělci si ovšem tuto skutečnost nenechali líbit a zanedlouho se objevili znovu, tentokrát však posíleni asi 80 pohraničníky. Japonská strana reagovala střelbou a protivníka vytlačila zpět. Další den překročilo hranici asi sedmset jezdců, aby obsadili hranici podle sovětských představ. Japonská branná moc v Mandžusku a Koreji byla vyburcována k pohotovosti a narychlo byly utvořené sbory, které se okamžitě začaly přesunovat ke spornému území. Na konci května již měli oba protivníci dost sil k tomu, aby se do sebe mohli vesele pustit. Vzájemné oťukávání skončilo , když 20.5. byl třemi stíhacími Ki-27 sestřelen Polikarpov R-Z. |
|
|
|
Honza: A možná jsi si všiml, že nereaguji na tebe, ale píši obecně... | |
|
|
Milý Dzine, možná sis všiml mého příspěvku č.23, kde vcelku jasně uvádím, že se jednalo o nultou epizodu, tedy jakýsi prolog k následujícímu. Tento malý incident jsem chtěl uvést proto, aby byly jasné souvislosti, tedy například postoj Japonského císaře k "severní" cestě. Naprosto ojedinělé je i jednání velení Kanto Gun, které naprosto ignorovalo císařovo přání nebojovat na dvou frontách. Japonci měli v této době dost starostí v Číně. Buď trpělivý chlapec a dočkáš se pokračování. |
|
|
|
Ono to zase tak jednoznačné nebylo. Třeba Fidler píše o tom, že sovětským pohraničníkům byli jejich politickými nadřízenými úmyslně rozdány mapy se špatně nakreslenou hranicí (v neprospěch Japonska). Ty poté zjistili, že Japonci "hranici" překročili a v dobré víře udeřili a "hranici" obnovili. Načež reagovali Japonci zase svým obnovení hranice a boj byl na světě. Jinak ty strategicky důležité vrcholy moc strategické nebyly. Bezejmená výšina dostala své jméno proto, že na mapách neměla jméno a snad dokonce ani kótu, prostě naprosto zapomenutý vrch. | |
|
|
GeorgRolf: Počkej, to byl jen začátek, nultá epizoda | |
|
|
Zatím díky všem za info (zvlášť Honzovi), uvítám cokoli dalšího. | |
|
|
Mám informace o leteckých soubojích, teď už nestíhám, 13.srpna to tu snad bude. To víte, ty dovolený |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Pacifik
- > Bitva u Chalchyn Gol