Stíhací letouny, letecká válka

Pro přidání nového příspěvku se přihlašte

Nalezené příspěvky

Algernon 3.11.2002 22:42 - č. 314
	Pacifik (pouze palubní typy): A6M-2 F4F-4 F6F-3 F4U-1A (-1D) F4U-4 Je možná zajímavé, že Zeke (s úžasnou obratností [ale jen na malých rychlostech, a s malými násobky] a pozoruhodným doletem — větší snad má jen P-51 a P-38; ovšem za to musel zaplatit úplnou absencí jakékoli pasivní ochrany) se nakonec plně vyrovnal i Wildcat — ovšem až poté, co Američani jasně věděli, jaké jsou jeho klady i zápory, a dokázali tomu přizpůsobit taktiku (a dokázal vyhrávat, i když je v horizontu o něco pomalejší — cca o 20-40 km/h — a má menší stoupavost). Hellcat A6M všech verzí (včetně prototypu A6M8) překonává především vysokými výkony (a také vysokou pevností, umožňující, krom absorbování značného poškození bez fatálních následků, i létat obraty při vysokých násobcích — při vysokých rychlostech a tím při vysokých dosahovaných násobcích jej A6M nedokázalo následovat). Výhody Corsairu tady už vyjmenoval Tom. Je podstatně výkonnější (s obdobným motorem) než Hellcat. Krom jiného tomu asi vděčí i za použití bodového svařování potahu (místo obvyklého nýtování; a to — pro Peipera — musím upozornit i na to, že výhodou je nižší odpor aerodynamicky „čistšího“ draku i přes to, že křídlo nemá laminární profil, ale „jen“ profil řady NACA 2300, s relativní tloušťkou 18 až 9 procent). Že překonával i pozemní stíhačky (konkrétně Bf 109G i Fw 190A), dokazují britské nálety na Tirpitze v norských fjordech. Ten výhled je špatný u všech vrtulových stíhaček a motorem v přídi trupu a se záďovým podvozkem (ale u Corsairu či Hellcatu byl určitě lepší, než u Seafiru). Jen snad ta nosnost 4000 liber platí jen pro poválečnou AU-1, u válečných verzí se pohybuje tak spíše kolem 2000 (2500) liber — ovšem i ta je velice zajímavá. Tady bych i zmínil výhody kapalinou chlazených motorů před „hvězdicáky“: hlavně menší čelní plocha, a tudíž i možnost aerodynamicky mnohem dokonaleji (či čistěji) vyřešit kapotáž motoru. Také je možné kapalinou chlazený motor poněkud více přetížit (vzduchem chlazené motory se snáze přehřívají). Ovšem, na druhou stranu, vzduchem chlazené motory lépe vyhovují pro provoz v extrémních klimatických podmínkách (ať už v tropech, nebo v zimě), mají snazší údržbu a jsou v boji méně zranitelné (výhoda hlavně při útocích na pozemní cíle).

Algernon 3.11.2002 22:42 - č. 314

Pacifik (pouze palubní typy):
A6M-2
F4F-4
F6F-3
F4U-1A (-1D)
F4U-4
Je možná zajímavé, že Zeke (s úžasnou obratností [ale jen na malých rychlostech, a s malými násobky] a pozoruhodným doletem — větší snad má jen P-51 a P-38; ovšem za to musel zaplatit úplnou absencí jakékoli pasivní ochrany) se nakonec plně vyrovnal i Wildcat — ovšem až poté, co Američani jasně věděli, jaké jsou jeho klady i zápory, a dokázali tomu přizpůsobit taktiku (a dokázal vyhrávat, i když je v horizontu o něco pomalejší — cca o 20-40 km/h — a má menší stoupavost).
Hellcat A6M všech verzí (včetně prototypu A6M8) překonává především vysokými výkony (a také vysokou pevností, umožňující, krom absorbování značného poškození bez fatálních následků, i létat obraty při vysokých násobcích — při vysokých rychlostech a tím při vysokých dosahovaných násobcích jej A6M nedokázalo následovat).
Výhody Corsairu tady už vyjmenoval Tom.
Je podstatně výkonnější (s obdobným motorem) než Hellcat. Krom jiného tomu asi vděčí i za použití bodového svařování potahu (místo obvyklého nýtování; a to — pro Peipera — musím upozornit i na to, že výhodou je nižší odpor aerodynamicky „čistšího“ draku i přes to, že křídlo nemá laminární profil, ale „jen“ profil řady NACA 2300, s relativní tloušťkou 18 až 9 procent). Že překonával i pozemní stíhačky (konkrétně Bf 109G i Fw 190A), dokazují britské nálety na Tirpitze v norských fjordech.
Ten výhled je špatný u všech vrtulových stíhaček a motorem v přídi trupu a se záďovým podvozkem (ale u Corsairu či Hellcatu byl určitě lepší, než u Seafiru). Jen snad ta nosnost 4000 liber platí jen pro poválečnou AU-1, u válečných verzí se pohybuje tak spíše kolem 2000 (2500) liber — ovšem i ta je velice zajímavá.

Tady bych i zmínil výhody kapalinou chlazených motorů před „hvězdicáky“: hlavně menší čelní plocha, a tudíž i možnost aerodynamicky mnohem dokonaleji (či čistěji) vyřešit kapotáž motoru. Také je možné kapalinou chlazený motor poněkud více přetížit (vzduchem chlazené motory se snáze přehřívají). Ovšem, na druhou stranu, vzduchem chlazené motory lépe vyhovují pro provoz v extrémních klimatických podmínkách (ať už v tropech, nebo v zimě), mají snazší údržbu a jsou v boji méně zranitelné (výhoda hlavně při útocích na pozemní cíle).

Diskuzní forum

Registrace | Zapomenuté heslo