Stíhací letouny, letecká válka

Pro přidání nového příspěvku se přihlašte

Nalezené příspěvky

Algernon 27.10.2002 16:54 - č. 289
	Tom: Teďka k těm vlastnostem, co má mít každá dobrá (nejlepší) stíhačka: Rychlost (maximální, ale i cestovní) a zrychlení, případně i vysoká mezní rychlost ve střemhlavém letu. (Ovšem rychlost hlavně v určitých výškách, podle místa nasazení — na východě se operovalo tak do 4000 m, proto nepotřebuji stroj s maximálkou 700 km/h v 8000 metrech ale jen 550 km/h u země, na druhou stranu na západní frontě potřebuji stroj s dobrými vlastnostmi tak od 4000 do 8000 metrů, a i stroje schopné operovat ve výškách kolem 10-12 tísíc. Těch ovšem bylo potřeba v celkovém počtu jen málo — viz výroba výškových Spitfirů Mk.VI a VII. Ovšem jedna věc je maximální dostup stroje, a druhá věc je v jaké výšce je ještě schopen efektivního nasazení, což je „poněkud“ níže.) Obratnost, ovladatelnost (včetně schopnosti snadno vybrat vývrtku), stoupavost. Tedy vysoký dosažitelný násobek — dobrým měřítkem zřejmě může být násobek a poloměr ustálené zatáčky při určité rychlosti —, s tím souvisí i požadavek na dostatečnou pevnostní rezervu draku. Důležitá je i dobrá ovladatelnost, samozřejmě včetně plné vyvažitelnosti stroje při velkém rozsahu rychlostí a výšek, dostatečně účinná kormidla (a sladění sil v řízení při velkém rozsahu rychlostí — aby pilot při velkých rychlostech ještě řízení dobře fyzicky zvládal a přitom příliš snadno nedosáhl nebezpečně vysokých násobků, a zároveň aby při malých rychlostech a ve velkých výškách měl v řízení dostatečně silné odezvy — aby měl v řízení „cit“), soustředění hmot kolem těžiště (tedy malé setrvačné síly). Nižší stoupavost je z části možné kompenzovat změnami taktiky, útočit s převahou výšky, při manévrovém boji volit spíše jen manévry v horizontu — ovšem stroj s malou stoupavostí asi jen těžko nasadíme jako záchytnou stíhačku. Výzbroj (plus zásoba střeliva, a to včetně dobrého zaměřovače — ke konci války nejlépe gyroskopického). Dolet (ovšem podle podmínek nasazení; Spit v roce 1940 s 85 galony benzínu ve vnitřních nádržích celkem vystačil). S tím souvisí i spotřeba motoru. Operační dostup. Důležité ovšem je sladění (či vyvážení) všech těchto vlastností u konkrétního stroje.

Algernon 27.10.2002 16:54 - č. 289

Tom:

Teďka k těm vlastnostem, co má mít každá dobrá (nejlepší) stíhačka:

Rychlost (maximální, ale i cestovní) a zrychlení, případně i vysoká mezní rychlost ve střemhlavém letu. (Ovšem rychlost hlavně v určitých výškách, podle místa nasazení — na východě se operovalo tak do 4000 m, proto nepotřebuji stroj s maximálkou 700 km/h v 8000 metrech ale jen 550 km/h u země, na druhou stranu na západní frontě potřebuji stroj s dobrými vlastnostmi tak od 4000 do 8000 metrů, a i stroje schopné operovat ve výškách kolem 10-12 tísíc. Těch ovšem bylo potřeba v celkovém počtu jen málo — viz výroba výškových Spitfirů Mk.VI a VII. Ovšem jedna věc je maximální dostup stroje, a druhá věc je v jaké výšce je ještě schopen efektivního nasazení, což je „poněkud“ níže.)

Obratnost, ovladatelnost (včetně schopnosti snadno vybrat vývrtku), stoupavost.
Tedy vysoký dosažitelný násobek — dobrým měřítkem zřejmě může být násobek a poloměr ustálené zatáčky při určité rychlosti —, s tím souvisí i požadavek na dostatečnou pevnostní rezervu draku. Důležitá je i dobrá ovladatelnost, samozřejmě včetně plné vyvažitelnosti stroje při velkém rozsahu rychlostí a výšek, dostatečně účinná kormidla (a sladění sil v řízení při velkém rozsahu rychlostí — aby pilot při velkých rychlostech ještě řízení dobře fyzicky zvládal a přitom příliš snadno nedosáhl nebezpečně vysokých násobků, a zároveň aby při malých rychlostech a ve velkých výškách měl v řízení dostatečně silné odezvy — aby měl v řízení „cit“), soustředění hmot kolem těžiště (tedy malé setrvačné síly). Nižší stoupavost je z části možné kompenzovat změnami taktiky, útočit s převahou výšky, při manévrovém boji volit spíše jen manévry v horizontu — ovšem stroj s malou stoupavostí asi jen těžko nasadíme jako záchytnou stíhačku.

Výzbroj (plus zásoba střeliva, a to včetně dobrého zaměřovače — ke konci války nejlépe gyroskopického).

Dolet (ovšem podle podmínek nasazení; Spit v roce 1940 s 85 galony benzínu ve vnitřních nádržích celkem vystačil). S tím souvisí i spotřeba motoru.

Operační dostup.

Důležité ovšem je sladění (či vyvážení) všech těchto vlastností u konkrétního stroje.

Diskuzní forum

Registrace | Zapomenuté heslo