Knihy a časopisy o 2. světové válce a vojenské historii
|
|
|
|---|---|
|
andy22 napsal v č. 3448: Knihu jsem četl dávno, takže jen matně vzpomínám: Heydrich přežil atentát - dejme tomu; Němci vyhráli u Stalingradu - snad, ale určitě by je to nedostalo až na Ural; raketa V-3 donese jadernou hlavici nad New York a donutí USA ke kapitulaci? - tak k tomu Němcům chybělo ještě několik let výzkumu a neměli šanci zabránit Američanům k dokončení jejich atomovky v létě 1945. Největší fikce ale je, že by se bývalý námořník teprve 20 let po holocaustu dozvěl o vraždění židů (to bylo veřejné tajemství, byť většina Němců utrpěla amnézii), a že by kvůli tomu riskoval kariéru."fiktivní dějinná situace popisovaná v knize a trochu upraveně ve filmu není podle mě nijak vzdálená něčemu, čemu se dá uvěřit. Nic přitaženého za vlasy" Taky mám pocit, že když autor srovnával svou fikci s realitou, tak se několikrát sekl - např. Neebe prý na konci války beze stopy zmizel, a ten přitom byl pověšen. |
|
|
|
|
Byť je to fikce a detektivka, myslím že hodně povedená - Otčina.
Viděl jsem film, kterej se mi líbil a sedělo mi k němu i "béčkové" zpracování, které tomu dodávalo podle mě pěknou atmosféru, ale kniha mě mile překvapila, přečetl jsem jí jedním dechem za jediný den. Co se mi na tom líbí, že ta fiktivní dějinná situace popisovaná v knize a trochu upraveně ve filmu není podle mě nijak vzdálená něčemu, čemu se dá uvěřit. Nic přitaženého za vlasy, prostě kdyby se historie v určitých okamžicích stala jinak a že k tomu mnohdy daleko nebylo. Stejně tak dobře dává uvědomit si, že to co dnes ví každé malé dítě by za jiných okolností bylo utajováno ( stejně jako tomu bylo v případě SSSR ) a učebnice dějepisu by se psaly úplně jinak.
|
|
|
|
|
|
No, recenze by stála už jen za ten "krátkej Stirling"  Takhle jsem se už fakt dlouho nepobavil. |
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 3445: Sancta simplicitas"o chybách ví, na ty mnou vypsané se podívají a při případném dotisku je zohlední." ! Kéž by alespoň v tomto případě měli pravdu...Tento druh standardní odpovědi jsem od nejrůznějších nakladatelství dostal tolik, že by vydaly na slušný anekdotář. Slibem nezarmoutíš , dám se tedy od nich příjemně překvapit při jiné příležitosti. |
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 3443: Tak kromě rychlosti odpovědi musím ocenit i upřímnost: o chybách ví, na ty mnou vypsané se podívají a při případném dotisku je zohlední. A nakonec už duo Petkevič (podepsaný mj. i pod www.fronta.cz/kniha/griehl-luftwaffe-nad-amerikou ) - Gojda s BB/Artem nespolupracuje, "i kvůli Náletu na Peenemünde". Možná není úplně zbytečné psát nakladateli, jak to redakce zvorala. "jsem zvědav, co a jestli vůbec mi odpoví" |
|
|
|
|
|
Díky Algymu mám možnost prostudovat a pokochat se R.V.Jonesem a jeho knihou Most secret war. Velice zajímavé a přínosné čtení. Pasáž týkající se právě Peenemuende je pro níže diskutující jako stvořená . |
|
|
|
|
|
Chvilku jsem přemýšlel nad recenzí, jenže by to dopadlo chvalozpěvem na Middlebrooka a zdrcující kritikou na hlavy všech tří maníků zodpovědných za český výsledek. To jsem to radši napsal do e-mailu a poslal do BB/Artu, jsem zvědav, co a jestli vůbec mi odpoví. Vlastně jednu věc Middlebrook minul: v novějších vydáních už mohl doplnit zpravodajskou kapitolu o údaj, kdo je autorem Oslo Reportu, R. V. Jones to zveřejnil v roce 1989. Ale vzhledem k tomu, že i ve vydání z r. 2006 je stále pasáž o tom, jak se tam nemohl jet podívat, protože to je ve Východním Německu... |
|
|
|
|
Tuto knihu jsem si koupil hned po jejím českém vydání. Tak jsem se těšil na Middlebrooka v češtině... No, pocity jsem z toho měl stejné jako karaya  . Ten překlad je tragický. Ale abych byl upřímný, tak po pár desítkách stran jsem ty chyby už nevnímal a dosazoval si tam ty správné vyrazy automaticky.Přesto je to skvělá kniha a dobře mi posloužila při návštěvě Usedomu - není nad to porovnat "vyčtené představy" se skutečným (i když za ta desetiletí částečně pozměněným) terénem. |
|
|
|
|
|
Napsat jim, že tu zcela dodrbali překlad, ať s tím něco udělají? No nevím, jak by to bylo účinné. Jinak už jsem to dočetl a Middlebrook prostě nezklame. Knížka parádní, jen těch překladatelských ptákovin je tam až příliš. A nejde jen o odborné termíny, občas je vidět, že se chlapci z BB Artu ani trochu nechytají v češtině vůbec. Pro pobavení publika přidám k níže zmíněným: - "odpor větru" (wind resistance) - odpor vzduchu - "osudná ztráta" (fatal loss) - úmrtí - "horní středový střelec" (mid-upper gunner) - hřbetní střelec - "V závěru nás postihla menší turbulence, a jelikož odpočívání skončilo, křikl jsem na bombometníka (sic!) aby nechal všechno být. Byl v předvídání samozřejmě přede mnou a nemařil ani vteřinu." (let everything go) - samozřejmě aby komplet náklad vysypal na cíl - "spící krasavice" (Sleeping Beauty) - Šípková Růženka - "krátký Stirling" - Short Stirling Reklamace sestřelu bude nejspíš claim - dalo mi ale práci najít někde ve slovníku překlad jako reklamaci. Mimo to zaryté použití tohoto takypřekladu ve mně silně vyvolává dojem, že česká redakce není s mateřským jazykem zrovna kamarád, když je takováto nesmyslná opakující se formulace nepráskla do očí  |
|
|
|
|
|
Co tak napsat vydavateli originálu... |
|
|
|
|
|
Dostala se mi do rukou Middlebrookova knížka Nálet na Peenemünde. K obsahu po sto stránkách zatím nemám jedinou výtku (taky to je Middlebrook, co k němu dodávat ), ale ten překlad... Proboha! Takhle se mi kudla v kapse ještě neotevírala. Pro ukázku: perutě se zarytě "přestavují" z Wellingtonů na Lancastery, osádky (ne posádky, jak je v knize) "hledají cestu na střešní úrovni" (rooftop level - na úrovni střech), do Švédska to bylo na "vnější trase" (nejspíš outward journey - let k cíli) jen kousek, Göring byl v půlce roku 1943 nejspíš ponížen z říšského maršála na maršála letectva (?!?) a bomba na závěr, která mě zvedla z křesla: "noční stíhačky řízené ze země při každé návštěvě RAF v Německu nadále reklamovaly stálé sestřely". Rozklíčovat originál se mi zatím nepovedlo... Holt používat cizí termity může být velké rizoto. Každý se tváří jako suterén, ale v případě fiakru se mu to vrátí jako buzerant. Jako tady panu překladateli Gojdovi a redaktorovi Petkevičovi. |
|
|
|
|
Ne snad přímo na pultech všech knihkupectvích – ale přesto dobře dosažitelné - se objevily dvě nové publikace k tématu Atentátu. Jsou spíše určeny pro zájemce o hlubší studium. První z nich vydal Historický ústav ČSAV, Praha 2012, Vojtěch KYNCL – "Bez výčitek …, Genocida Čechů po atentátu na Reinharda Heydricha". Kniha pečlivě rekonstruuje (nejen) německou odvetu po atentátu. A to po všech stránkách - faktograficky, právně, organizačně, statisticky, administrativně, psychologicky , včetně obsáhlého vyšetřování členů Schupo v ČR, NSR a NDR. Okrajově se zmiňuje i o řadě drobností z vyšetřování -např. pro mne byla neznámá zmínka o tom, že na místě atentátu byla nalezena pasová fotografie drážního zaměstnance Folejtara atd. S ročním zpožděním vydal Archiv hlavního města Prahy první z celkem tří plánovaných svazků edice historických dokumentů sestavených Vojtěchem Šustekem : „Atentát na Reinharda Heydricha a druhé stanné právo na území tzv. protektorátu Čechy a Morava“ . Veškeré dokumenty jsou představeny v původním jazyce, nečeské pak dále v překladu. Velmi rozsáhlá publikace (jen první svazek má ne méně než 1000 stránek) dává asi poprvé do rukou i laické veřejnosti všechny dostupné dobové psané archiválie, jenž dosud čtenáři znali jen prostřednictvím citací v populárněji podaných knihách. Autor v úvodu ozřejmuje, že jeho záměrem bylo doplnit již vydané obrazové dokumenty pana Čvančary tak, aby byly doplněny i dokumenty listinné. Na desetiletí se tak tento sumář existujících zachovalých archiváliích jistě stane trvalým zdrojem faktografických údajů. A to nejen pro širší odbornou veřejnost . |
|
|
|
|
|
|
Lehce mimo téma o potenciálně zajímavé knize od nakladatelství Paseka: Michal Plavec: Letiště a letadla edice Zmizelá Praha Přestože první letadlo těžší vzduchu vzlétlo v Praze již v prosinci 1909, první oficiální letiště bylo v Praze založeno až v roce 1919. Do té doby nejčastěji první aviatici využívali chuchelské závodiště, pouze Ing. Jan Kašpar vzlétnul z polí u tehdejšího Proseku. Nepříliš daleko odtud vzniklo první oficiální letiště Praha, dnes známé jako Praha-Kbely. Až do roku 1937 se jednalo o největší pražské letiště, které plnilo jak vojenskou, tak civilní roli. Letecké továrny a výzkumný letecký ústav využívaly ještě menší letiště jako Praha-Letňany a Praha-Čakovice. Pomyslnou vlajku převzalo v roce 1937 moderně koncipované letiště Ruzyně (dnes Letiště Václava Havla), které zůstalo hlavním leteckým přístavem dodnes. Další svazek edice Zmizelá Praha seznamuje čtenáře s rozvojem letectví v našem hlavním městě. váz., 144 stran textu, 161 černobílých fotografií, cena 360 Kč, ISBN 978-80-7432-297-6 Michal Plavec (1973) pracuje jako kurátor letecké sbírky Národního technického muzea v Praze. Autor a spoluautor čtrnácti knih s historickou tématikou a řady odborných statí a článků o historii létání a letectví v českých i zahraničních časopisech a kolektivních monografiích. Je členem redakční rady Národního technického muzea. Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
|
|
|
|
|
Velice příjemně mě překvapila kniha Hitlerův výsadkář - Život a boje Rudolfa Witziga
Tak objektivní, puntičkářské, nezaujaté a přitom čtivé knihy jsou vzácností. Rozhodně doporučuji. Jsou tam zajímavé pasáže a není jich málo. Co mě třeba zaujalo je myšlenka autora, že mnohými odsuzovaný Hitlerův zákaz pokračování v rozsáhlých výsadkových operacích se ve světle dalších událostí ukázal vlastně jako rozumný a západní spojenci, kterým naopak Kréta učarovala a teprve po těchto událostech začaly budovat opravdové výsadkové divize si na vlastní kůži mohli rozumnost tohoto rozhodnutí ověřit, tedy až poté, co jejich výsadkové síly silně vykrvácely na Sicílii, v Normandii a Holandsku - velmi podobně jako němečtí Fallschirmjageři v Holandsku a na Krétě..
Další velké překvapení je kniha Norimberský proces od Heydeckera a Leeba. Knížka mi dlouho ležela na polici ale jen jsem jí otevřel, nemohl jsem jí pustit z ruky. Popisuje průběh války mnohem detailněji a objektivněji než mnoho vyloženě na to téma zaměřených knih. Velice zajímavé.
|
|
|
|
|
|
bildas napsal v č. 3434: Musí to nutně být armádní příručka? Dle datace výroby miny (jejího zapalovače konkrétně), je to rozhodně po roce 1942. Ale dost to komplikuje špatná čitelnost. "Zdravím, nevíte někdo z jaké příručky pochází tato stránka. " |
|
|
|
|
Zdravím, nevíte někdo z jaké příručky pochází tato stránka. www.imageshack.us/photo/my-images/194/8cmrum.jpg/ díky. |
|
|
|
|
Mark Bernard: Hrdinná kapitola, Praha 1958 |
|
|
|
| Zdravím. Shaním pro kamárdku do jedné práce česky psanou literaturu o povstání ve Varšavském ghettu. Polské má prý dost, ale potřebovala by něco ucelenějšího faktografického v češtině pro srovnání. Máte nějaké tipy? Děkuji | |
|
|
|
|
|
andy22 napsal v č. 3419: Zcela souhlasím a mohu jedině doporučit. Tak dobré čtení k tématu jsem ještě v rukou neměl. "Opravdu velmi zajímavé čtení které prostě rozšíří obzory - ale zároveň vypovídá o věcech tak jak byly, bez jakéhokoli patosu nebo přikrášlování. Prostě fakta." |
|
|
|
|
|
kultura.idnes.cz/kniha-o-hitlerovi-0zt-/lite... Tak to vypadá, že v září pošle Argo na pulty novou a možná trochu kontroverzní knížku. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Literatura, film...
- > Knihy a časopisy o 2. světové válce a vojenské historii