Knihy a časopisy o 2. světové válce a vojenské historii
|
|
|
|---|---|
|
Honza M. napsal v č. 3302: Stojí tohle za přečtení, resp. jakým způsobem rozebírá ono "vlastenectví" československých pilotů? Sleduje tedy motivace? Jak?"Kudrna, Ladislav: Odhodláni bojovat. Vlastenectví československých letců v průběhu druhé světové války na pozadí válečných a politických událostí. Naše vojsko, Praha 2010, s. 83-118." Podle toho, co znám, bych spíše souhlasil s Tomem. Každý, kdo k tomu něco měl, napsal něco drobného někam o tom, že v čs. jedotkách se také našly projevy antisemitismu nebo nacionalismu. Je hezké, že nám to někdo řekl, ale co to znamená? Koneckonců ten Mottlův článek, na který si odkazoval mluví za vše:
"Naše armáda ve Francii byla národnostně šovinistická."
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 3296: Pokud vím tak Kudrna se na toto dost často rozepsal:"Vyšlo na tohle téma něco rozsáhlejšího? Leckdo (včetně Rajlicha) to "nakousne", ale spíš jen tak "aby se neřeklo..." " Kudrna, Ladislav: Projevy antisemitismu v československých pozemních a leteckých jednotkách za druhé světové války na Západě. In: Terezínské listy, 2008, č. 36, s. 62 a násl. Kudrna, Ladislav: Odhodláni bojovat. Vlastenectví československých letců v průběhu druhé světové války na pozadí válečných a politických událostí. Naše vojsko, Praha 2010, s. 83-118. Kudrna, Ladislav: Cholmondeley 1940. Příčiny a průběh jedné krize československé zahraniční armády. In: Fakta & Svědectví, 2010, č. 4, s. 28–31. Dále "nakusují" například Maršálek, Zdenko: Židé v československých vojenských jednotkách v zahraničí (nástin problematiky kvantifikace účasti). In: Židé v boji a odboji. Rezistence československých Židů v letech druhé světové války. HIÚ AV ČR, Praha 2007, s. 253. Maršálek, Zdenko: Historie jedné vzpoury. Horké léto 1940 v Cholmondeley. Dějiny a současnost 7/2010, s. 18-22. Hofman, Petr: Židovská otázka v pozemních jednotkách československé armády na Západě za druhé světové války. In: Židé v boji a odboji..., s. 259–260. - ve stejné knize jsou i články, které ukazují, že hrozbě rozkladu čelily i jiné evakuované armády. Jak vznikal a kde se udržoval pohled na konflikt prezentovaný např. v příspěvku (3294) je patrné např. v knize: Šulc, Bohuslav: Ústřední svaz československého studentstva v exilu za války 1940-45. Praha 1990. 12-13 |
|
|
|
|
bush napsal v č. 3300: Já určitě nejsem proti, jen za sebe říkám, že se necítím býti dostatečně povolán k recenzím knih z dotyčné edice. Rád si je přečtu, ale už jsou na mě příliš odborné na poli příliš vzdáleném, abych jejich autorům mohl nějak oponovat. "Mám za to, že bychom se jí mohli věnovat víc než knížkám od Joty, které tu de facto děláme reklamu" |
|
|
|
|
|
Celá ta edice Arga (www.argo.cz/edice/4848/totalitarismus-a-soa/) stojí za pozornost. (Jestli budeš mít někdy znovu čas a chuť, přečti si toho Browninga - je to vcelku přelomová práce.) Mám za to, že bychom se jí mohli věnovat víc než knížkám od Joty, které tu de facto děláme reklamu (názor do pranice) ... |
|
|
|
|
|
bush: díky za tip na Wehrmacht od W. Wetteho. Včera večer jsem ho dočetl a musím říct, že už dlouho se mi jednou knihou nezbořilo tolik mýtů a představ, jako touto (což ale taky je dáno tím, že se o problém nezajímám hlouběji a je to určitě několik let, co jsem k tomu naposledy něco měl v ruce). Místy mě sice autor pobavil a místy jsem s ním nesouhlasil (přišel mi až příliš "sebemrskačský"), ale celkově za mě palec hore. |
|
|
|
|
Díky za tip. |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 3296: Docela vypovídjící jsou v tomto ohledu příslušné pasáže z knihy Zdeňka Stava: Povinnost nade vše, Brno 2009. Při zkoumání jevu zahrnout i kapitoly o pobytu ve Francii a následném ústupu, kde zřejmě výhonky "vzpoury" začaly klíčit... Nemá cenu to rozepisovat, je to poměrně dlouhé a velmi pestré, musí se to přečíst. "Ono totiž se mi to zatím jeví tak, že vina za tyto (a další) třenice byla evidentně na obou stranách." |
|
|
|
|
|
Když jsem u toho, buď jsem zatím neměl to štěstí, nebo se této prazvláštní a nepříliš slavné kapitole zahraničního odboje nikdo významněji nevěnoval? Vyšlo na tohle téma něco rozsáhlejšího? Leckdo (včetně Rajlicha) to "nakousne", ale spíš jen tak "aby se neřeklo..." Ono totiž se mi to zatím jeví tak, že vina za tyto (a další) třenice byla evidentně na obou stranách. |
|
|
|
|
|
Kaktus975 napsal v č. 3294: K tomu se sluší dodat, že mnozí z těch "vzbouřenců" vstupovali do jiných armád, nejen britské, ale i ke Svobodným Francouzům, aj. A samozřejmě, mnozí nejenže měli v úmyslu se do ČSR vrátit, ale taky se vrátili. Možná by stálo za to, publikovat důvody, které tito "asociálové a dobrodruzi" úváděli jako příčiny své nespokojenosti. Zajímavé je, že například pracovníci exilového MV měli pro tyto "vzbouřence" více sympatií (než armádní činitelé) - možná proto, že znali a chápali důvody jejich nespokojenosti (určitě lépe, než my dnes)."další, kteří vycítili jedinečnou možnost se dostat z vojny - od různých asociálů a dobrodruhů, až po lidí, kteří již svoji budoucnost nespojovali s osvobozeným Československem" edit: Asi jsem měl upřesnit v čem vidím to ideologické zkreslení. Vadí mi ta poslední třetina textu, vystavěná tak, že klade do protikladu "rozvratníky" čs. armády a "slavné osobnosti", které prošly čs. armádou, přestože v nejednom případě (a v konkrétním uvedeném) se skupina kritiků čs. armádního velení a významných osobností kryje. Kdyby poslední odstavec anotace začínal slovy "Mezi vzbouřenými vojáky byli i později známé osobnosti..." tak neřeknu ani slovo. |
|
|
|
|
Když už tedy mluvíme o "ideologicky zkreslených informacích", tak by to měl Honza M. Palacký asi napsat celé - tedy, pokud to ví a nepřečetl si jen nějakou úžasně objevnou zprávu na netu (viz odkaz): Ono těch 539 vzbouřenců sice vedli komunisté z řad příslušníků mezinárodních brigád, ale to byli právě ti, kteří se po 22. červnu 1941 na rozkaz londýnského vedení KSČ zase do čs. armády spořádaně vrátili. Na ně se ale v Cholmondeley nabalili další, kteří vycítili jedinečnou možnost se dostat z vojny - od různých asociálů a dobrodruhů, až po lidí, kteří již svoji budoucnost nespojovali s osvobozeným Československem. Ludvík Hoch byl spíš to druhé, jak dokládají jeho kroky v následujících letech. |
|
|
|
|
|
|
Podobně ideologicky zkreslené informace bych čekal u anotace jiné instituce, než zrovna VHÚ 
Iniciativa vzešla z řad bývalých příslušníků mezinárodních brigád španělské republikánské armády, vesměs sympatizantů KSČ (...) Je příznačné, že po vstupu SSSR do války se postoj řady vzpurných vojáků výrazně zklidnil a mnozí se vrátili do armádních řad.
vs.
Československými ozbrojenými složkami na Západě prošlo i mnoho později známých osobností. Mezi ty světově proslulé patřil například někdejší mediální magnát Robert Maxwell (v Seznamu je veden pod jménem Ludvík Hoch), který pocházel z židovské rodiny a vyrůstal na Podkarpatské Rusi. V roce 1940 však byl zařazen do britských pomocných ženijních jednotek a v britské armádě pak zůstal až do konce války.
- Ono se jaksi nehodí jmenovat mediálního magnáta mezi "komunistickými" vzbouřenci, zvlášť když patřil k těm vojákům, které ani internace a přeložení k britské verzi PTP "výrazně nezklidnilo" a do čs. armády se už nevrátil. tinyurl.com/7ghuuw8 |
|
|
|
|
Vyšel seznam čs. vojáků na západě: |
|
|
|
|
DAVID M napsal v č. 3290: 800 !!? tak to bude asi pěkná "encyklopedie" "tedy okolo 800 stran a více jak 1000 fotografií."  |
|
|
|
|
|
Tak jak jsem již avizoval, připravovaná kniha je skutečně na cestě a podle poslední informace z nakladatelství Svět křídel, by se měla na pultech objevit již koncem tohoto měsíce. Bohužel bližší info o ceně a nákladu zatím nemám. V každém případě to bude "těžší" knížka, tedy okolo 800 stran a více jak 1000 fotografií. Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
|
|
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 3288: To je o celých středních Čechách, Mladoboleslavsko tam má různá hesla. "to je z Mladoboleslavska?" |
|
|
|
|
egli napsal v č. 3287: to je z Mladoboleslavska? "M. Görtler - Ve jménu života, Praha 1980" |
|
|
|
|
|
noklik napsal v č. 3284: M. Görtler - Ve jménu života, Praha 1980 "Měl bych dotaz, zda mi jste mi nedoporučili nějaké knihy o 2. světové válce v regionu Mladoboleslavska?" |
|
|
|
|
|
Jak jsem prožil válku je správná četba, to vskutku doporučuji. Vydali jsme i brožurku o náletu na Mladou Boleslav "Květnové dny v Mladé Boleslavi", informace a možnost ku koupi jest zde: csol-mb.net/publikacni-cinnost-jednoty.html Jsou zde pak i další odkazy. Vzpomínkovou knihou na období války v MB je i kniha od Arnošta Hermana "Nad městem zářily hvězdy", vydáno v r. 2003. Je to brožura, ve které autor vzpomíná na svůj život jako malého kluka v protektorátní Mladé Boleslavi. Pro boleslávaky jest to myslím zajímací čtení. V minulosti vyšly dvě knížky od ČSBS: "Odboj na Mladoboleslavsku 1939-1945" (1995) a "Protinacistický odboj v Pojizeří 1939-1945" (2002). Obě brožury jsou místy ale dost tendenční. |
|
|
|
|
|
Pánové, nečetl někdo celkem novou knížku Jonathana Trigga, která nese název Hitlerovi Vikingové? Nechci říkat hop, když mi ještě asi třetina zbývá, ale zatím se vymyká všemu u nás vydanému, co jsem o Waffen-SS četl. (Ano, Svojtka to nevydal. ) |
|
|
|
| Zdravím vás. Měl bych dotaz, zda mi jste mi nedoporučili nějaké knihy o 2. světové válce v regionu Mladoboleslavska? Zatím jsem nalezl jenom novou knihu vzpomínek "Jak jsem prožil válku" a potřeboval bych nějaké další o tehdejších událostech v tomto regionu. Moc děkuji. | |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Literatura, film...
- > Knihy a časopisy o 2. světové válce a vojenské historii