Ztráty na východní frontě 1941
Dotaz: Ztráty na východní frontě 1941
Tazatel: djbeat | Datum: 20. 10. 2006
Dobrý den, chtěl bych se zeptat jaké ztráty na životech měl Sovětský svaz a nacistické Německo po prvním roce války na východní frontě a také bych chtěl vědět v jakém roce se poprvé použila raketová zbraň Nebelwerfer.... děkuji
Autor: Vojtěch Šír
| Datum: 12. 11. 2006
Ztráty německé pozemní armády (Heer) během prvního roku války na východní frontě byly následující (podle údajů z deníku náčelníka gen. štábu Franze Haldera*):
Celkový počet mrtvých, zraněných a nezvěstných (1 332 477) tak po roce bojů činil asi 41 % z původně na začátku tažení nasazených 3,3 milionu mužů.**)
Počty zraněných nezahrnují nemocné, např. 5. února 1942 Halder udává ještě 60 977 nemocných (z nich 4400 nakažených tyfem).
Lidské ztráty Luftwaffe byly za období od 22. června 1941 do 27. prosince 1941 na všech frontách celkem 6232 mrtvých (z toho 732 důstojníků), 2564 (475) nezvěstných a 11 425 (831) zraněných - z toho většina byly ztráty na východní frontě. Celkové ztráty Luftwaffe od začátku války 1. září 1939 do 27. prosince 1941 narostly na 16 525 (2321) mrtvých, 10 859 (1677) nezvěstných a 21 290 (1844) zraněných.
Udávaný počet nezvěstných v pozemní armádě po roce války (61 360) je možné srovnat s ruskými oficiálními údaji o německých zajatcích. Podle těchto údajů Rudá armáda během prvního roku války na východní frontě vzala do zajetí:
Většinu vojáků udávaných jako "nezvěstní" je tak možné pokládat za mrtvé.
Německý historik Rüdiger Overmans udává následovně celkové německé ztráty na východní frontě - zahrnují padlé, nezvěstné, zajaté, zemřelé na následky nemoci a zranění ze všech ozbrojených složek (Heer, Luftwaffe, Kriegsmarine, Waffen-SS, Polizei a další útvary):
Co se týká Rudé armády, tak celkové ztráty podle oficiálních ruských údajů*** byly v roce 1941-42 následující:
Ztráty v hlavních strategických operacích za první rok války:
Jen do konce roku 1941 zmizela v podstatě celá Rudá armáda z 22. června 1941. Pouze velké lidské rezervy SSSR umožnily nahradit tyto obrovské ztráty.
Poměr ztrát za první rok války (od 22. června 1941 do 30. června 1942):
Značnou část "nevratných ztrát" Rudé armády tvořili zajatci. Ruské údaje je možné srovnat s německými údaji o počtu zajatých na východní frontě. Jen v několika hlavních "kotlích" Němci v roce 1941 zajali:
Mapa "kotlů" z časopisu Signal (říjen 1941)
Podle statistiky OKH se k 20. prosinci 1941 v německých zajateckých táborech nacházelo celkem 3 350 639 sovětských zajatců.
Ruské a německé údaje si pochopitelně zcela přesně neodpovídají, při srovnávání např. počtu zajatých v jednotlivých operacích záleží na časovém a územním vymezení. Oficiální ruské údaje mohou být (a pravděpodobně jsou) i podhodnoceny****.
Dále viz: počet mobilizovaných a celkové ztráty SSSR a Německa
*) Údaje o německých ztrátách z Halder, F., Kriegstagebuch, Band III, Stuttgart 1964; Mueller-Hillebrand, Das Heer 1933-1945, Band 3, Frankfurt am Main 1969; Das Deutsche Reich und der Zweite Weltkrieg, Band 4, Der Angriff auf die Sowjetunion, Stuttgart 1983; Das Grosse Lexikon des Dritten Reiches, Augsburg 1993; R. Overmans, Deutsche militärische Verluste im Zweiten Weltkrieg, München 1999.
**) Pro srovnání během polského tažení v září 1939 byly ztráty německé armády 10 572 mrtvých, 3409 nezvěstných a 30 322 zraněných. Při tažení na západě v květnu a červnu 1940 ztratila německá armáda celkem 27 074 mrtvých, 18 383 nezvěstných a 111 034 zraněných a během balkánského tažení v Jugoslávii a Řecku na jaře 1941 (bez bojů na Krétě) celkem 2559 mrtvých, 3169 nezvěstných, 5820 zraněných.
***) Údaje o sovětských ztrátách z Grif sekretnosti sňat, Moskva 1993, resp. z 2. vydání pod názvem Rossija i SSSR v vojnach XX. veka. Potěri vooružennych sil. Statističeskoje issledovanije, Moskva 2001.
****) Např. K.A. Kalašnikov, V.I. Feskov a V.I. Golikov ve své statistické práci Krasnaja armija v pobedach i poraženijach 1941-1945 gg. (Tomsk 2003) uvádějí čísla ztrát za rok 1941 a 1942 vyšší, realitě pravděpodobně bližší a odpovídající i německým údajům o počtu sovětských zajatců:
|
od 22.6.1941 do |
mrtvých |
zraněných | nezvěstných |
| 30.6.1941 |
8886 (z toho 524 důstojníků) |
29 494 (z toho 966 důstojníků) |
|
| 3.7.1941 | 11 882 (724) |
38 809 (1403) |
3961 (66) |
| 31.7.1941 |
46 470 (2443) |
155 073 (5464) |
11 758 (219) |
| 3.8.1941 |
51 825 (2685) |
176 659 (6270) |
12 505 (233) |
| 6.8.1941 |
58 058 (2852) |
194 797 (6784) |
14 497 (262) |
|
10.8.1941 |
68 078 (3292) |
232 328 (7964) |
17 985 (315) |
| 13.8.1941 |
80 103 (3714) |
274 136 (9161) |
19 159 (356) |
| 31.8.1941 |
87 483 (4000) |
302 821 (10 080) |
19 688 (371) |
| 10.9.1941 |
98 021 (4396) |
339 838 (11 125) |
21 652 (387) |
| 16.9.1941 |
101 354 (4476) |
353 358 (11 516) |
21 840 (391) |
| 23.9.1941 |
111 015 (4784) |
388 638 (12 413) |
23 180 (414) |
| 26.9.1941 |
113 351 (4864) |
397 930 (12 604) |
23 689 (416) |
| 30.9.1941 |
116 908 (4926) |
409 647 (12 886) |
24 484 (423) |
| 3.10.1941 |
119 464 (5004) |
420 470 (13 236) |
24 793 (425) |
| 6.11.1941 |
145 181 (6017) |
512 076 (15 919) |
28 851 (496) |
| 13.11.1941 |
147 871 (6107) |
522 625 (16 208) |
29 230 (498) |
| 16.11.1941 |
149 952 (6360) |
529 739 (16 920) |
29 896 (515) |
| 23.11.1941 |
154 965 (6513) |
549 041 (17 384) |
30 712 (518) |
| 26.11.1941 |
156 475 (6552) |
555 685 (17 582) |
30 952 (524) |
| 10.12.1941 |
162 799 (6827) |
579 795 (18 220) |
32 484 (562) |
| 31.12.1941 |
173 722 (7120) |
621 308 (19 016) |
35 873 (619) |
| 10.1.1942 |
180 792 (7337) |
647 889 (19 564) |
39 285 (674) |
| 20.1.1942 |
184 984 (7473) |
661 519 (19 940) |
40 125 (678) |
| 31.1.1942 |
191 796 (7683) |
683 241 (20 538) |
42 948 (714) |
| 10.2.1942 |
199 148 (7872) |
702 366 (21 130) |
44 459 (729) |
| 20.2.1942 |
206 124 (8107) |
730 010 (21 555) |
45 766 (747) |
| 28.2.1942 |
210 572 (8321) |
747 581 (22 119) |
47 303 (792) |
| 10.3.1942 |
219 051 (8456) |
773 185 (22 551) |
48 764 (805) |
| 20.3.1942 |
225 559 (8640) |
796 516 (23 026) |
50 941 (819) |
| 31.3.1942 |
232 380 (8827) |
822 930 (23 541) |
52 520 (855) |
| 20.4.1942 |
241 313 (9077) |
852 980 (24 088) |
54 661 (874) |
| 30.4.1942 |
245 060 (9152) |
867 682 (24 368) |
55 093 (875) |
| 10.5.1942 |
251 022 (9450) |
876 314 (25 779) |
55 400 (849) |
| 20.5.1942 |
257 020 (9610) |
900 241 (26 301) |
57 566 (879) |
| 10.6.1942 |
266 217 (9915) |
942 857 (27 282) |
59 360 (887) |
| 20.6.1942 |
271 511 (10 076) |
967 749 (27 886) |
60 520 (895) |
| 30.6.1942 |
277 296 (10 292) |
993 551 (28 627) |
61 630 (902) |
Celkový počet mrtvých, zraněných a nezvěstných (1 332 477) tak po roce bojů činil asi 41 % z původně na začátku tažení nasazených 3,3 milionu mužů.**)
Počty zraněných nezahrnují nemocné, např. 5. února 1942 Halder udává ještě 60 977 nemocných (z nich 4400 nakažených tyfem).
Lidské ztráty Luftwaffe byly za období od 22. června 1941 do 27. prosince 1941 na všech frontách celkem 6232 mrtvých (z toho 732 důstojníků), 2564 (475) nezvěstných a 11 425 (831) zraněných - z toho většina byly ztráty na východní frontě. Celkové ztráty Luftwaffe od začátku války 1. září 1939 do 27. prosince 1941 narostly na 16 525 (2321) mrtvých, 10 859 (1677) nezvěstných a 21 290 (1844) zraněných.
Udávaný počet nezvěstných v pozemní armádě po roce války (61 360) je možné srovnat s ruskými oficiálními údaji o německých zajatcích. Podle těchto údajů Rudá armáda během prvního roku války na východní frontě vzala do zajetí:
| Vzato do zajetí v období | generálů | důstojníků |
poddůstojníků |
vojáků |
celkem |
|
22.6.1941 - 31.12.1941 |
- | 303 | 947 | 9352 |
10602 |
|
1.1.1942 - 30.6.1942 |
1 |
161 |
762 | 5759 |
6683 |
| Celkem | 1 | 464 | 1709 | 15 111 |
17 285 |
Většinu vojáků udávaných jako "nezvěstní" je tak možné pokládat za mrtvé.
Německý historik Rüdiger Overmans udává následovně celkové německé ztráty na východní frontě - zahrnují padlé, nezvěstné, zajaté, zemřelé na následky nemoci a zranění ze všech ozbrojených složek (Heer, Luftwaffe, Kriegsmarine, Waffen-SS, Polizei a další útvary):
| měsíc | ztráty |
|
6/1941 |
25000 |
|
7/1941 |
63099 |
|
8/1941 |
46066 |
|
9/1941 |
51033 |
|
10/1941 |
41099 |
|
11/1941 |
36000 |
|
12/1941 |
40198 |
|
1/1942 |
48165 |
|
2/1942 |
44099 |
|
3/1942 |
44132 |
|
4/1942 |
23066 |
|
5/1942 |
38099 |
|
6/1942 |
29033 |
|
Celkem |
529089 |
Co se týká Rudé armády, tak celkové ztráty podle oficiálních ruských údajů*** byly v roce 1941-42 následující:
|
Období |
nevratné ztráty (mrtví a nezvěstní) |
zranění | celkem |
|
Léto a podzim 22.6. - 4.12.1941 |
2,8419 mil. |
1,1458 mil. |
3,9877 mil. |
|
Zima 5.12.1941 - 30.4.1942 |
1,249 mil. |
1,6027 mil. |
2,8517 mil. |
|
Léto podzim 1.5.1942 - 18.11.1942 |
2,0641 mil. |
2,2585 mil. |
4,3226 mil. |
|
Celkem |
6,155 mil. |
5,0007 mil. |
11,162 mil. |
| Čtvrtletí |
nevratné ztráty (mrtví a nezvěstní) |
zranění | celkem |
|
III. čtvrtletí 1941 (od 22.6.) |
2 067 801 |
676 964 | 2 744 765 |
| IV. čtvrtletí 1941 | 926 002 | 637 327 | 1 563 329 |
|
Celkem 1941 |
2 993 803 | 1 314 291 | 4 308 094 |
|
I. čtvrtletí 1942 |
619 167 | 1 172 274 | 1 791 441 |
|
II. čtvrtletí 1942 |
776 578 | 702 150 | 1 478 728 |
| Celkem 22.6.1941 - 30.6.1942 |
4 389 548 |
3 188 715 |
7 578 263 |
Ztráty v hlavních strategických operacích za první rok války:
| Operace |
nevratné ztráty (mrtví a nezvěstní) |
zranění | celkem |
|
Pobaltská strategická obranná operace 22.6. - 9.7.1941 |
75 202 |
13 284 |
88 486 |
|
Běloruská strategická obranná operace 22.6. - 9.7.1941 |
341 073 | 76717 | 417 790 |
|
Lvovsko-černovická strategická obranná operace 22.6. - 6.7.1941 |
172 323 | 69 271 |
241 594 |
|
Karelská strategická obranná operace 29.6. - 10.10.1941 |
67 265 | 68 448 |
135 713 |
|
Kyjevská strategická obranná operace 7.7. - 26.9.1941 |
616 304 |
84 240 |
700 544 |
|
Leningradská strategická obranná operace 10.7. - 30.9.1941 |
214 078 | 130 848 |
344 926 |
|
Boj o Smolensk 10.7. - 10.9.1941 |
486 171 | 273 803 |
759 974 |
|
Donbasko-rostovská strategická obranná operace 29.9. - 16.11.1941 |
143 313 | 17 263 | 160 576 |
|
Moskevská strategická obranná operace 30.9. - 5.12.1941 |
514 338 |
143 941 |
658 279 |
|
Tichvinská strategická útočná operace 10.11. - 30.12.1941 |
17 924 | 30 977 | 48 901 |
|
Rostovská strategická útočná operace 17.11. - 2.12.1941 |
15 264 | 17 847 | 33 111 |
|
Moskevská strategická útočná operace 5.12.1941 - 7.1.1942 |
139 586 | 231 369 | 370 955 |
|
Kerčensko-feodosijská útočná operace 25.12.1941 - 2.1.1942 |
32 453 | 9482 | 41 935 |
|
Rževsko-vjazemská strategická útočná operace 8.1.1942 - 20.4.1942 |
272 320 | 504 569 | 776 889 |
|
Voroněžsko-vorošilovgradská strategická obranná operace 28.6.1942 - 24.7.1942 |
370 522 | 197 825 | 568 347 |
Jen do konce roku 1941 zmizela v podstatě celá Rudá armáda z 22. června 1941. Pouze velké lidské rezervy SSSR umožnily nahradit tyto obrovské ztráty.
Poměr ztrát za první rok války (od 22. června 1941 do 30. června 1942):
|
|
Německé ozbrojené síly |
Rudá armáda | Poměr |
| Mrtví a nezvěstní |
529 089 |
4 389 548 |
1:8,2 |
Značnou část "nevratných ztrát" Rudé armády tvořili zajatci. Ruské údaje je možné srovnat s německými údaji o počtu zajatých na východní frontě. Jen v několika hlavních "kotlích" Němci v roce 1941 zajali:
|
počet zajatých |
|
|
Bialystok - Minsk 11.7.1941 |
323 898 |
|
Umaň 8.8.1941 |
103 054 |
|
Kyjev 27.9.1941 |
665 212 (H.Gr. Süd 492 885, H.Gr. Mitte 172 327) |
|
Vjazma - Brjansk 15.10.1941 |
663 000 |
Mapa "kotlů" z časopisu Signal (říjen 1941)
Ruské a německé údaje si pochopitelně zcela přesně neodpovídají, při srovnávání např. počtu zajatých v jednotlivých operacích záleží na časovém a územním vymezení. Oficiální ruské údaje mohou být (a pravděpodobně jsou) i podhodnoceny****.
Dále viz: počet mobilizovaných a celkové ztráty SSSR a Německa
*) Údaje o německých ztrátách z Halder, F., Kriegstagebuch, Band III, Stuttgart 1964; Mueller-Hillebrand, Das Heer 1933-1945, Band 3, Frankfurt am Main 1969; Das Deutsche Reich und der Zweite Weltkrieg, Band 4, Der Angriff auf die Sowjetunion, Stuttgart 1983; Das Grosse Lexikon des Dritten Reiches, Augsburg 1993; R. Overmans, Deutsche militärische Verluste im Zweiten Weltkrieg, München 1999.
**) Pro srovnání během polského tažení v září 1939 byly ztráty německé armády 10 572 mrtvých, 3409 nezvěstných a 30 322 zraněných. Při tažení na západě v květnu a červnu 1940 ztratila německá armáda celkem 27 074 mrtvých, 18 383 nezvěstných a 111 034 zraněných a během balkánského tažení v Jugoslávii a Řecku na jaře 1941 (bez bojů na Krétě) celkem 2559 mrtvých, 3169 nezvěstných, 5820 zraněných.
***) Údaje o sovětských ztrátách z Grif sekretnosti sňat, Moskva 1993, resp. z 2. vydání pod názvem Rossija i SSSR v vojnach XX. veka. Potěri vooružennych sil. Statističeskoje issledovanije, Moskva 2001.
****) Např. K.A. Kalašnikov, V.I. Feskov a V.I. Golikov ve své statistické práci Krasnaja armija v pobedach i poraženijach 1941-1945 gg. (Tomsk 2003) uvádějí čísla ztrát za rok 1941 a 1942 vyšší, realitě pravděpodobně bližší a odpovídající i německým údajům o počtu sovětských zajatců:
| Rok | Mrtvých | Zraněných | Padlo do zajetí |
| 1941 |
2 653 200 |
1 974 200 |
3 807 200 |
| 1942 | 4 236 900 | 3 247 000 |
1 652 900 |
Autor: Glynwed
| Datum: 12. 11. 2006
K druhé otázce: 18. května 1940 vznikla v Münsteru první bojová jednotka raketového vojska - 51. Werfer Regiment, který měl ve výzbroji 54 ks raketometů r. 150 mm Nebelwerfer vz. 41. Svůj bojový křest si raketové jednotky prodělaly při útoku na SSSR - 22. června 1941 - kdy byly mezi jednotlivé skupiny armád (Heeresgruppe) rozděleny takto:
| Heeresgruppe "Nord" |
52. Werfer Regiment |
| Heeresgruppe "Mitte" |
51. Werfer Regiment |
| Heeresgruppe "Süd" |
54. Werfer Regiment Werfer Lehr Regiment 4. Werfer Abteilung |
- Home
- > Dotazy a odpovědi
- > Východní fronta
- > Ztráty na východní frontě 1941
Přebírání a další publikace materiálů z webu Fronta.cz - druhá světová válka je bez předchozího písemného souhlasu autorů zakázáno.