Ztráty letectev na západní frontě 1939-1940

podobné dotazy a odpovědi jsou vždy poněkud ošemetné. Přece jen po sedmdesáti letech uvádět přesná čísla dost dobře nejde. Téměř vždy je prostor pro pochybnosti, zejména důvody ztrát (jsou-li vůbec v dobových hlášeních či literatuře rozlišeny), jejich přesnost (opravené či nakonec neopravené stroje, nouzová přistání, přesnost nároků) a podobně. V případě ztrát francouzského letectva či BEF je otázkou například i to, kolik ze ztracených strojů zůstalo na Němci obsazených letištích. Rovněž je obtížné (ne-li nemožné) odlišit ztráty operační (tedy v boji) a ztráty z výcviku, nebo ve francouzském případě letouny ztracené na kontinentu a v koloniích.

Alespoň část odpovědí se dá najít v pracích pana Miroslava Šnajdra, který se otázce letecké války na západě v letech 1939-1940 věnuje soustavněji (pozoruhodný na jeho pracích je rozsah a množství písemných pramenů, které navíc pečlivě porovnává a v případě rozporů si nevybírá jednu verzi, ale uvádí je všechny - tak by měla podle mého názoru historická studie vypadat).

Ztráty Luftwaffe mezi 1. září 1939 a 30. červnem 1940 uváděné podle knihy Messerschmitt Bf 109, Evropa 1939-1940 (Rubico Olomouc, ISBN 80-85839-05-9):

V knize Hawker Hurricane Mk.I, Francie, Belgie, Norsko 1939-1940 (Trias, Ostrava 1991, ISBN 80-900198-0-3) jsou uváděny tyto údaje:

V období květen-červen 1940 RAF ztratila 959 letadel, z toho 477 stíhaček. Britští stíhači operující na kontinentu za tuto dobu vznesli nároky na 680 zničených letadel nepřítele. Naproti tomu Luftwaffe od 10. května do 30. června 1940 postrádala 2073 letadel (1401 nenávratně), z toho pak 376 Bf 109 (z nich 250 nenávratně) a 171 Bf 110 (z nich 121 nenávratně).

Nejrozsáhlejší Šnajdrovou prací na toto téma je pak Pád Paříže (Votobia, Olomouc, 2000, ISBN 80-7198-433-4). Zabývá se sice jen krátkým obdobím od 5. do 14. června 1940, za to však velmi podrobně. Toto vymezení ale místy překračuje.

Od 10. 5. do 24. 6. 1940 francouzské letectvo ztratilo v boji 575 letadel, dalších 75 strojů bylo zničeno při haváriích. Jiný Šnajdrův pramen uvádí celkovou ztrátu na 852 letadel (410 přímo v boji, na základnách při německých náletech 202, a nebojové ztráty činily 230 letadel). Poslední uváděný údaj hovoří o ztrátě 892 letadel za květen a červen (vidíte sám velikost „rozptylu“).

Francouzské námořní letectvo pak od začátku války do kapitulace ztratilo působením nepřítele 40 letadel ve vzduchu a 32 na zemi. Celkové ztráty (včetně havárií při výcviku, neletuschopné stroje ukořistěné na zemi nacisty a pod) činily 588 letadel všech kategorií.

RAF mezi 10. květnem a 24. červnem 1940 ztratilo 1029 letadel.

Luftwaffe za květen a červen 1940 vykázala ztrátu 1345 letadel, z nich 216 byly neoperační ztráty a poškození (nad 10 %) dalších 488 letadel. Kniha uvádí další dva obdobné údaje, lišící se v řádu několika desítek letadel.

Italské letectvo odepsalo mezi 11. a 24. červnem 1940 celkem 10 letadel v akcích namířených proti Francii.

S podobným tématem (a tedy i nějakými číselnými údaji) se lze setkat i v dalších knihách vydaných u nás, např. často doporučujeme sérii pana Jiřího Rajlicha Na nebi sladké Francie (ARES, i dvě pozdější vydání), leteckou válkou na západě se zabývá kniha Ch. Shorese Podivná válka (Mustang), leccos zajímavého se dá najít v monografiích jednotlivých letadel (napadá mne třeba sešit z vydavatelství Intermodel věnovaný Curtissu Hawk 75, nebo z nakladatelství Jakab monografie o stíhačce MS-406).

Pro zajímavost díky kolegovi Karayovi uvedeme ještě údaje z knih T.C.G Jamese (The Growth of the Fighter Command 1936-1940 a The Battle of Britain), který udává ztráty Fighter Command RAF takto:

• 106 stíhaček Fighter Command padlo za oběť krytí operace Dynamo (evakuace od Dunkerque) mezi 26. květnem a 4. červnem (s nimi cca 75-80 pilotů)
• Od 5. do 18. června ztratilo Fighter Command 27 stíhaček a AASF 15 Hurricanů (Hurricany byly v té době výhradní výzbrojí stíhacích jednotek umístěných ve Francii)
• celkem od 10. května do 18. června (toto období označuje autor za francouzskou kampaň) přišli Britové o 396 Hurricanů a 67 Spitfirů, spolu s téměř 280 piloty zabitými/pohřešovanými/zajatými a 60 zraněnými (za celý květen-červen ta čísla činí 284/63, včetně nehod)

K Vaší poslední otázce: ano, jak Belgie, tak i Holandsko měly vlastní vojenské letectvo a jejich letci se statečně bili s nacistickou přesilou. Stejně tak se na obranu své země postavili norští letci. Vojenské letectvo existovalo i v Dánsku, tam však obsazení země nacisty proběhlo velmi rychle během několika hodin, přičemž letiště byla obsazena v první vlně, prakticky bez výstřelu. Při bližším zájmu o tuto problematiku Vás musím odkázat na výše uvedené publikace (např. výše zmíněná kniha Hawker Hurricane Mk.I se zabývá i nasazením belgických Hurricanů), popřípadě na články v časopisech (monografie holandské stíhačky Fokker D.XXI v Plastic Kits Revue a podobně). Na téma vojenského letectva ve Švýcarsku v letech 1939-1940 jsme uveřejnili tuto Odpověď.