Výsadek Za Prahu - Mnich 1945

Patnáctičlenný organizátorský výsadek „Za Prahu“ seskočil v protektorátu v noci z 25. na 26. března 1945. Složení výsadku bylo následující: velitel kapitán Rudé armády I. I. Ivanov, politický komisař poručík 1. čs. armádního sboru ing. Jiří Nezval (od 1930 člen KSČ), náčelník štábu J. F. Gil, zpravodajský důstojník N. D. Maslennikov, radisté I. S. Kucharenko, A. K. Košikov a A. K. Poljakovová, zdravotník I. P. Kirejev, průzkumnice K. N. Abalovová, ženisté J. P. Basov a B. I. Kristjuk, střelci A. L. Uzkij, I. L. Kovalčuk, G. B. Ždanov a A. M. Koreckij. Výsadek vybavený samopaly, lehkými kulomety a granáty neměl falešné dokumenty a působil ve vojenských uniformách.

Plánovaným cílem seskoku byl lesní masív vrchu Zbihovka poblíž osady Knížata severovýchodně od Kamenice nad Lipou, operačním prostorem výsadku mělo být Kamenicko a Pelhřimovsko. Úkolem desantu bylo navázat spojení s místním odbojem a ilegálními organizacemi KSČ a organizovat další odbojové hnutí v oblasti mezi Jindřichovým Hradcem a Pelhřimovem. Ve skutečnosti byl ale desant dvěma letouny Li-2 startujícími z letiště Krosno vysazen v prostoru vrchu Melechov v blízkosti obce Kouty u Ledče nad Sázavou. Po seskoku se výsadek rozdělil na dvě skupiny v čele s Ivanovem a Nezvalem, zdravotník Kirejev byl zraněn a zůstal na Ledečsku. Obě skupiny se postupně nočními pochody přesunuly do 50 km vzdáleného původního místa určení, kde se spojily začátkem dubna 1945.

Výsadek „Za Prahu“ se podílel na organizaci několika nezávisle působících partyzánských oddílů: oddílu Klement Gottwald (velitel E. Emr, v okolí Nové Včelnice), oddílu Jan Žižka (velitel škpt. F. Exnar, na Jindřichohradecku), oddílu Lesu zdar (velitel M. Meloun, v Kamenici nad Lipou) a oddílu Kovpak (velitel plk. Hobza, v Černovicích u Tábora, působil i v Leskovicích vypálených 6. května 1945). Navázal také spojení s oddílem Táborité (velitel J. Hojdar, na Táborsku). Těchto pět oddílů bylo sdruženo ve Svazu partyzánských oddílů Za Prahu. Mezi osadami Vlásenice - Pelec - Antonka u Kamenice nad Lipou byly partyzánům 30. dubna 1945 shozeny zbraně.

Po vypuknutí květnového povstání partyzáni ze všech oddílů svazu Za Prahu odzbrojovali menší německé posádky mezi Táborem, Pelhřimovem a Jindřichovým Hradcem - v Novém Etynku (Nové Včelnici), Jarošově nad Nežárkou, Obratani, Bezděčíně a Šimpachu. V noci z 5. na 6. května se 15členná útočná skupina a 30členná záložní skupina vydaly odzbrojit Němce (asi 150 vojáků) v obci Mnich západně od Kamenice nad Lipou, pomoci jim měli muži z obce. První skupina obklíčila dům s velitelem místní posádky a bez boje se jí vzdalo 25 německých vojáků. Druhá skupina narazila na hlídku, která varovala německé vojáky soustředěné v hostinci. Ve stejné době k obci dorazil silný oddíl zbraní SS z Kamenice nad Lipou a došlo k boji.

Vzhledem k německé přesile partyzáni ustoupili, celkem padlo 10 českých bojovníků (E. Emr, F. Čábelka, A. Kubů, M. Lehký, J. Petrů, J. Semotán, F. Skořepa, Š. Sviták, M. Svoboda a S. Valenta) a 2 sovětští partyzáni (J. P. Basov a I. I. Krilatov - uprchlý sovětský zajatec, který se přidal k partyzánům). Do společného hrobu s nimi byli pohřbeni ještě jeden jugoslávský partyzán (F. Štancl), český partyzán (K. Běhounek) a lesník (F. Podlaha), kteří byli zastřelení SS při pročesávání černovických lesů. Partyzáni si nárokovali zabití až 30 Němců. Na paměť padlých byl u obce v roce 1947 odhalen Památník slovanského bratrství.

Literatura

• J. Šolc, Za frontou na východě, Cheb 2003
  
• J. Jožák, Památná místa protifašistického boje Jihočeského kraje, Praha 1978
• Květnové povstání českého lidu, Praha 1985
• V. Kameník, Ve stopách partyzánského výsadku Za Prahu, Pelhřimov 1978