Vládní vojsko
Dobrý den. Našel jsem ve věcech po strýci formulář - přihlášku do VLÁDNÍHO VOJSKA. Obsahuje popis podmínek pro přijetí + vzor žádosti. Je z roku 1940, tedy z Protektorátu, a to je to čemu nerozumím. V Protektorátu existovaly oficiální čs. ozbrojené jednotky?! Jak byly organizovány, komu podléhaly, co vlastně měly "na starosti", jak byly vyzbrojeny, o jaké síle mužstva? Mohu zaslat foto originálu. Děkuji!
Základní jednotkou Vládního vojska se stal prapor (cca 480-540 mužů), který se skládal ze čtyř rot a měl mít následující tabulkové složení:
- 1. pěší rota (110 pušek, 121 bodáků, 7 pistolí, 9 automatických pistolí, 5 šavlí)
- 2. cyklistická rota (121 pušek, 51 bodáků, 1 pistole, 9 automatických pistolí, 2 šavle)
- 3. jezdecká rota (111 pušek, 127 bodáků, 11 pistolí, 9 automatických pistolí, 123 šavlí)
- 4. technická rota (70 pušek, 128 bodáků, 60 pistolí, 3 automatickýh pistolí, 5 šavlí) složená z ženijní, spojovací, pomocné a hudební čety
Celému Vládnímu vojsku velel z pozice generálního inspektora generál I. třídy (hodnost užívaná ve Vládním vojsku, v čs. armádě dosáhl hodnosti brigádního generála) Jaroslav Eminger. Celkem bylo na území Protektorátu zřízeno 12 praporů podřízených třem územním inspektorátům a vedených Generálním inspektorátem. Složení Vládního vojska v roce 1939 bylo následující:
Generální ispektorát (Praha-Dejvice) - generál I. třídy Jaroslav Eminger
Inspektorát I (Praha) - generál III. třídy František Fabian (od roku 1942 gen. III. třídy Karel Pražák)
- 1. prapor (Praha)
- 2. prapor (Rakovník)
- 3. prapor (Písek)
- 4. prapor (Benešov)
- 5. prapor (Kutná Hora)
Inspektorát II (Hradec Králové) - generál III. třídy Karel Procházka
- 6. prapor (Hradec Králové)
- 7. prapor (Josefov)
- 8. prapor (Jičín)
- 11. prapor (Kostelec nad Orlicí)
Inspektorát III (Brno) - generál III. třídy Eduard Horák
- 9. prapor (Vysoké Mýto)
- 10. prapor (Bučovice)
- 12. prapor (Lipník nad Bečvou)
Během let 1939-1943 se početní stavy Vládního vojska pohybovaly okolo cca 6.500 mužů. Tyto jednotky byly cvičeny pouze pro strážní a přehlídkové úkoly s pouze minimálním střeleckým výcvikem. Navíc bylo povoleno provádět výcvik jen do úrovně čety. Okupační aparát se tak snažil co nejvíce snížit bojovou akceschopnost vojáků, které využíval hlavně pro ochranu železničních tratí, při likvidaci živelných pohrom, při pomocných pracech nebo jako asistenční jednotky při policejních akcích.
Vzhledem k narůstajícím protiněmeckým náladám v Protektorátu a obav (nutno říci, že oprávněných) z využití těchto jednotek v boji proti Německu byly početní stavy Vládního vojska v roce 1944 drasticky sníženy - celkový početní stav tak na jaře 1944 činil cca 272 důstojníků, 4.730 mužů a 270 koní. Ve výzbroji pak bylo vedeno cca 4.570 pušek Mannlicher, 4.740 bodáků, 230 pistolí vz. 24 a 143 jezdeckých šavlí.
V květnu 1944 pak německé okupační úřady vyřešily otázku vládního vojska po svém - až na 1. prapor v Praze, který zde působil jako čestná jednotka a hradní stráž, byli „vladaři“ odesláni do Itálie. Více o italské anabázi a odkazy na literaturu naleznete zde.
Zdroj: Eva Drdáčková, Vznik vládního vojska, HPM 7/2004
- Home
- > Dotazy a odpovědi
- > Československo, Mnichov, protektorát, odboj
- > Vládní vojsko
Komentáře
- kopie přihlášky [1. 1. 2019 Standa]