Velvyslanec Lipski a pomník Hitlerovi

Dotaz: Velvyslanec Lipski a pomník Hitlerovi
Tazatel: Flanker2 | Datum: 28. 12. 2019

Dobrý den, dá se nějak doložit zdroj uváděného výroku o pomníku pro Hitlera ve Varšavě (polský velvyslanec Lipski), který jsem našel i na vašem webu?

Autor: Vojtěch Šír | Datum: 2. 1. 2020

Józef Lipski, od 1933 vyslanec, od 1934 velvyslanec v Berlíně
Foto: Wiki Commons
Jde o známý výrok citovaný v mnoha publikacích zabývajících se předválečnými dějinami Polska nebo holocaustem.

Zaznamenal ho sám polský velvyslanec v Berlíně Józef Lipski ve své zprávě o rozhovoru s Adolfem Hitlerem z 20. září 1938, kterou zaslal polskému ministrovi zahraničních věcí Józefu Beckovi.

Hitler si 20. září 1938 do Berchtesgadenu pozval zástupce Maďarska a Polska, aby s nimi projednal další postup proti Československu. Polský velvyslanec Józef Lipski s ním vedl zhruba dvouhodinový rozhovor za přítomnosti říšského ministra zahraničních věcí Joachima von Ribbentropa. Hlavním tématem bylo pochopitelně Československo a německo-polské vztahy. O „židovské otázce“ se mluvilo jen velmi krátce, šlo o zcela marginální téma rozhovoru.

Hitler Lipskimu rekapituloval svůj pohled na „sudetský problém“, jak zdůraznil, musí být „vyřešen“, ať už mírovou nebo válečnou cestou. Zajímal ho polský názor na Těšínsko, k čemuž Lipski uvedl, že Polsko se rozhodně nezříká použití síly, pokud jeho zájmy nebudou respektovány. Hitler prohlásil, že pokud ČSR nepřistoupí na německé požadavky, bude muset použít vojenskou sílu a v případě, že kvůli Těšínsku propukne konflikt i mezi ČSR a Polskem, tak Německo bude stát na polské straně - za hranicí německých zájmů dává Polsku zcela „volnou ruku“.

Lipski si také zaznamenal, že po vyřešení sudetského problému chce Hitler řešit otázku kolonií. Ve zprávě dále Lipski v šesti bodech (a-f) shrnul hlavní závěry jednání s Hitlerem a v posledním bodě f) uvedl i Hitlerovu zmínku o „řešení židovské otázky“:

f) že má na mysli řešení židovské otázky cestou emigrace do kolonií v dohodě s Polskem, Maďarskem a možná i Rumunskem (k tomu jsem mu odpověděl, že pokud nalezne řešení, postavíme mu ve Varšavě krásný pomník).

V původním polském znění:
f) że przyświeca mu myśl załatwienia w drodze emigracji do kolonii, w porozumieniu z Polską, Węgrami, może i Rumunią, zagadnienia żydowskiego (w tym punkcie mu odpowiedziałem, ze jeśli znajdzie solucję, postawimy mu piękny pomnik w Warszawie).
Zdroj: Monachium 1938. Polskie dokumenty dyplomatyczne. Warszawa 1985, s. 338.

V anglickém překladu:
f) that he has in mind an idea for settling the Jewish problem by way of emigration to the colonies in accordance with an understanding with Poland, Hungary, and possibly also Rumania (at which point I told him that if he finds such a solution we will erect him a beautiful monument in Warsaw).
Zdroj: W. Jędrzejewicz (ed.), Diplomat in Berlin 1933-1939. Papers and Memoirs of Józef Lipski, Ambassador of Poland, Columbia University Press, New York and London 1968, s. 411.


K tomu je třeba dodat, že Lipski ve své nešťastné poznámce rozhodně „řešením židovské otázky“ neměl na mysli vyvraždění židovského obyvatelstva, jak bylo nacisty nakonec provedeno. Jak je v záznamu uvedeno, hovořilo se o „emigraci do kolonií“. O svém rozhodnutí vysídlít Židy z Německa zřejmě do Afriky Hitler mluvil i při setkání s Józefem Beckem 5. ledna 1939 (viz ADAP. Serie D (1937-1945). Band V, s. 130-131). Diskutovaným plánem tehdy bylo zejména vysídlení na Madagaskar. O něm na konci 30. let uvažovala i polská vláda - v roce 1937 na Madagaskar vyslala zvláštní komisi, která měla prozkoumat možnost přesídlení polských Židů.

Americký historik Timothy Snyder k Lipskiho výroku poznamenává:
S naší znalostí holokaustu nám tato [Lipskiho] slova mohou připadat neúměrně odpudivá. Lipski pouze vyjadřoval naději, že Německo by i přes zásadní obtíže, jež by to vyvolalo, mohlo některou námořní mocnost přimět, aby polským Židům zpřístupnila nějakou zámořskou kolonii. Nikdy ho nenapadlo, že by Hitlerovo „řešení“ mohlo spočívat v hromadném vyvraždění. Výrok je důkazem, jak málo Lipski - a v tom rozhodně nebyl výjimkou - chápal Hitlerovy úmysly; nedokládá však, že by si Lipski přál podrobit Židy holokaustu. Po útoku na Polsko narukoval Lipski roku 1940 ve Francii jako prostý vojín a bojoval proti wehrmachtu.
Zdroj: T. Snyder, Černá zem. Holokaust - historie a varování, Praha 2015, s. 318.



Komentáře

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • Vyplňte správně kontrolu
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.