Velichovská mise

Dotaz: Velichovská mise
Tazatel: V. Reiser | Datum: 2. 5. 2009

Ke konci války dojelo několik obrněnců americké armády k do Velichovek údajně k jednání se Schoernerem. Níkde zatím nebylo zveřejněno co bylo předmětem jednání. V dalších dnech poté odletěl Schoerner údajně do Rakouska. Může někdo objasnit tuto akci?

Autor: Vojtěch Šír | Datum: 7. 6. 2009
Úkolem velichovské mise bylo doručit do štábu skupiny armád Střed, které velel polní maršál Ferdinand Schörner, kapitulaci Německa podepsanou 7. května 1945 v Remeši. Vyslání mise bylo zřejmě dohodnuto už v Remeši, kde Jodl spojenecké velení upozorňoval, že některé německé jednotky, zejména ty bojující proti Rudé armádě, nemusí rozkaz o ukončení bojů uposlechnout. Proto měl být do štábu skupiny armád Střed vyslán zvláštní zmocněnec OKW, který měl kapitulační podmínky doručit osobně.

Za tímto účelem Britové dopravili do Plzně Dönitzova zmocněnce plk. Wilhelma Meyer-Detringa, kterého měla americká mise dopravit do Velichovek, kde byl štáb skupiny armád Střed. Sestavením mise byl pověřen pplk. Robert H. Pratt ze štábu V. sboru 3. americké armády. Misi tvořili příslušníci 23. průzkumné squadrony 16. obrněné divize. Celkem šlo o 5 obrněných vozů M8 Greyhound, tři džípy, dvě štábní limuzíny, rozhlasový a sanitní vůz. Koloně velel mjr. Carl O. Dowd, misi doprovázeli i dva vojenští novináři a dopisovatel agentury Reuters a přítomen měl být i čs. důstojník.

Trasa vedoucí až 200 km za dohodnutou sovětsko-americkou demarkační linii vedla přes:

Datum
 Čas
(orientačně)
 Místo
7. května 1945
 21:40
 odjezd z Plzně
  22:45
 Žebrák, Zdice, Beroun
  23:35
 Řeporyje, Dušníky, Jinonice, Motol
  0:00
 Smíchov, Bartolomějská  - jednání na velitelství Bartoš
8. května 1945
 1:00
 Náměstí republiky, Dejvice - jednání s něm. velitelem gen. Toussaintem,
Hloubětín, Mochov, Sadská
  6:30
 Poděbrady, Chlumec nad Cidlinou, Hradec Králové, Hořice, Jaroměř
  8:00
 příjezd do Velichovek

Při jednání s německou stranou ve Velichovkách byly předány podmínky kapitulace a Meyer-Detring měl předat rozkaz k ústupu celé skupiny armád na západ. Německá strana si měla stěžovat na české povstání, které narušilo komunikace a může způsobit, že některé jednotky nedodrží kapitulační podmínky.

Okolo jednání, které skončilo v 11 hodin, panují velké nejasnosti zejména ohledně toho, zda mu byl sám Schörner přítomen.1) Německý štáb Velichovky opustil ve směru Hořice - Mladá Boleslav - Litoměřice - Žatec, kde mělo být nové sídlo štábu skupiny armád Střed. Schörnerovi se podařilo z českého území dostat letounem Fi 156 Storch do Rakouska. Zde byl 17. května 1945 v Tyrolsku zadržen Američany, kteří ho po několika dnech výslechů předali Sovětům. V SSSR byl v roce 1952 odsouzen k 25 letům nucené práce, ale již v roce 1955 byl propuštěn nejprve do NDR a následně do SRN, kde byl v roce 1957 za nezákonné popravy údajných dezertérů na konci války odsouzen k čtyřem a půl rokům vězení. Zemřel v roce 1973.

Americká mise se z Velichovek 8. května 1945 vrátila zpět do Plzně ve dvou skupinách - jedna přes Hradec Králové a druhá přes Hořice a Ostroměř, kde došlo k menšímu incidentu s místními partyzány. U Chlumce nad Cidlinou se obě skupiny spojily a přes Sadskou, Kralupy nad Vltavou, Kladno a Beroun dorazila mise v 18 hodin do Plzně. Zajímavé je, že Rudá armáda o misi neměla žádné tušení a o přítomnosti amerických vojáků ve východních Čechách se dozvěděla až z fotografií z jednoho fotoateliéru v Hradci Králové - jak vzpomínala majitelka ateliéru R. Vokřálová:
„O několik dní později, po příjezdu Rudé armády, se její velení dozvědělo, že existují fotografie Američanů v Hradci Králové. Ateliér navštívil sovětský důstojník a nechal si snímky předložit. Po jejich zhlédnutí se velice rozčílil, tloukl pěstí do stolu i do fotografií. Tehdy však nikdo nevěděl, co říká. Nakonec odešel i s fotografiemi.“
[1] Někteří autoři tvrdí, že Schörner jednání přítomen nebyl, uvádí se dokonce i verze o dvojníkovi. Jiní tvrdí, že se jednání účastnil a dokonce zmiňují i přítomnost Kesselringa.

Podrobnosti a fotografie z mise najdete v:
  • Jindřich Pecka, Na demarkační čáře, Praha 1995
  • Jindřich Marek, Ukradený Jeep, Praha 1995
  • Jindřich Marek, Šeříkový sólokapr, Cheb 2002
  • Stanislav Kokoška, Praha v květnu 1945, Praha 2005
  • Tomáš Jakl, Květen 1945 v českých zemích, Praha 2004
  • Zdeněk Doubek - Milan Lajdar, Město pod Bílou věží: Čtení o starém Hradci II, Hradec Králové 2002
  • Fotografie z Velichovek