Územní ztráty ČSR v roce 1938
Dotaz: Územní ztráty ČSR v roce 1938
Tazatel: Lucka | Datum: 25. 10. 2006
Jaké území bylo odebráno Československu na podzim 1938?
Autor: Honza M.
| Datum: 21. 12. 2006
Na podzim roku 1938 Československo přišlo o pohraniční území sousedící s Německem, Polskem a Maďarskem, o celkové rozloze 41.098 km2.
(někdy se uvádí 41.596 km2, tento údaj vychází z oficiální rozlohy Protektorátu Čechy a Morava a zohledňuje všechny další korektury vůči Německu)
Mnichovská dohoda určila způsob a termín odstoupení čs. pohraničního území s více než 50% německého obyvatelstva (tzv. 4 pásma) Německu. Zároveň se 30.10.1938 sešla mezinárodní komise (zástupci signatářů mnichovské dohody + zástupce ČSR), která následně stanovila hranice území (5. pásmo), kde se národnostní složení pohybovalo kolem 50% (podle sčítání lidu z r. 1910). Tato území (pásma) pak byla postupně obsazována německým vojskem ve dnech 1.-10.10.1938.
V následujících měsících došlo ještě k úpravám hranic, kdy byla některá menší území dodatečně postoupena Německu nebo naopak vrácena Československu.
Celkem se jednalo o cca 28.000 km2.
Mnichovská dohoda zároveň vyslovila požadavek územního narovnání s Polskem a Maďarskem, podle národnostního klíče.
Den po přijetí mnichovské dohody čs. vládou, 1.10.1938, opakovalo Polsko ultimativní požadavek na některá čs. území a současně zahájila polská armáda okupaci Těšínska. Protože čs. vláda s předloženými požadavky souhlasila, byla následně (4.-11.10.1938) Polskem obsazena další část Těšínska, tzv. Zaolší (celkem asi 1000 km2). Dodatečně, v listopadu, byla Polsku odstoupena i menší slovenská území: části Oravy, Javoriny a Spiše.
O všechna území Polsko o 3/4 roku později přišlo; byla připojena k Německu, resp. vrácena Slovensku.
Poněkud civilizovanějším způsobem došlo i k územnímu vyrovnání s Maďarskem, tzv. 1. vídeňskou arbitráží z 2.11.1938, kdy "nezávislí" arbitři (německý ministr zahraničí Ribbentrop a jeho italský kolega Ciano) určili hranice území, které pak bylo ve dnech 5.-10.11.1938 odstoupeno Maďarsku. Jednalo se o celé jižní pohraničí Slovenska (kromě předmostí Bratislavy, které již předtím zabralo Německo) a jihozápadní část Podkarpatské Rusi. Celkem cca 12.000 km2.
Dobře jsou tyto územní změny patrné (a také vyčíslené) na mapě 2. republiky.
Přestože veškeré územní požadavky sousedů Československa byly na podzim 1938 oficiálně uspokojeny, v březnu 1939 ještě Maďaři vojensky okupovali celý zbytek Podkarpatské Rusi a východní pohraničí Slovenska a Němci zase okupovali celý zbytek Čech a Moravy.
(někdy se uvádí 41.596 km2, tento údaj vychází z oficiální rozlohy Protektorátu Čechy a Morava a zohledňuje všechny další korektury vůči Německu)
Mnichovská dohoda určila způsob a termín odstoupení čs. pohraničního území s více než 50% německého obyvatelstva (tzv. 4 pásma) Německu. Zároveň se 30.10.1938 sešla mezinárodní komise (zástupci signatářů mnichovské dohody + zástupce ČSR), která následně stanovila hranice území (5. pásmo), kde se národnostní složení pohybovalo kolem 50% (podle sčítání lidu z r. 1910). Tato území (pásma) pak byla postupně obsazována německým vojskem ve dnech 1.-10.10.1938.
V následujících měsících došlo ještě k úpravám hranic, kdy byla některá menší území dodatečně postoupena Německu nebo naopak vrácena Československu.
Celkem se jednalo o cca 28.000 km2.
Mnichovská dohoda zároveň vyslovila požadavek územního narovnání s Polskem a Maďarskem, podle národnostního klíče.
Den po přijetí mnichovské dohody čs. vládou, 1.10.1938, opakovalo Polsko ultimativní požadavek na některá čs. území a současně zahájila polská armáda okupaci Těšínska. Protože čs. vláda s předloženými požadavky souhlasila, byla následně (4.-11.10.1938) Polskem obsazena další část Těšínska, tzv. Zaolší (celkem asi 1000 km2). Dodatečně, v listopadu, byla Polsku odstoupena i menší slovenská území: části Oravy, Javoriny a Spiše.
O všechna území Polsko o 3/4 roku později přišlo; byla připojena k Německu, resp. vrácena Slovensku.
Poněkud civilizovanějším způsobem došlo i k územnímu vyrovnání s Maďarskem, tzv. 1. vídeňskou arbitráží z 2.11.1938, kdy "nezávislí" arbitři (německý ministr zahraničí Ribbentrop a jeho italský kolega Ciano) určili hranice území, které pak bylo ve dnech 5.-10.11.1938 odstoupeno Maďarsku. Jednalo se o celé jižní pohraničí Slovenska (kromě předmostí Bratislavy, které již předtím zabralo Německo) a jihozápadní část Podkarpatské Rusi. Celkem cca 12.000 km2.
Dobře jsou tyto územní změny patrné (a také vyčíslené) na mapě 2. republiky.
Přestože veškeré územní požadavky sousedů Československa byly na podzim 1938 oficiálně uspokojeny, v březnu 1939 ještě Maďaři vojensky okupovali celý zbytek Podkarpatské Rusi a východní pohraničí Slovenska a Němci zase okupovali celý zbytek Čech a Moravy.
- Home
- > Dotazy a odpovědi
- > Československo, Mnichov, protektorát, odboj
- > Územní ztráty ČSR v roce 1938
Komentáře
- Plebiscit [13. 3. 2018 Daniel]
Přebírání a další publikace materiálů z webu Fronta.cz - druhá světová válka je bez předchozího písemného souhlasu autorů zakázáno.