Soud s vrahy pilota USAAF J.H. Bankse

Jednadvacetiletý 2nd Lt. John Halstead Banks III., pilot stíhačky P–47 D Thunderbolt, byl sestřelen flakem 17. dubna 1945 (den, kdy probíhal i kobercový nálet na Ústí n. L.). Po opuštění letounu se zachytil padákem na stromě u školy v Horním Lomu. Poté, co byl sundán na zem, byl okamžitě napaden a bit místními Němci. Po příchodu vojáků Wehrmachtu jimi byl za stálého bití eskortován do nedalekého zajateckého tábora v Loučné, avšak po cestě potkali jinou skupinu Němců pod vedením příslušníků Schutzpolizei jménem Albert, Machainer, Schreiber a Mittelbach. Ti odvedli zajatce směrem k Oseku a Schutzpolicista Anton Albert ho cestou zastřelil. Banksovu mrtvolu potom odvezli na hřbitov do Oseka, kde ho hrobnice Anna Mösová pohřbila, když předtím společně s policisty okradla tělo o všechny věci i šaty (Banks byl pohřben bez rakve, jen v košili a spodkách).

Případ byl oznámen a vyšetřován teprve v lednu 1946, ale v té době byli všichni němečtí muži identifikovaní jako pachatelé zločinu nezvěstní (padli ve válce, uprchli, byli vyhnáni nebo odsunuti do Německa). V moci čs. orgánů byla již jen hrobnice Anna Mösová, která byla postavena před Mimořádný lidový soud v Mostě. Není mi známo, že by za tento zločin byl souzen a potrestán také někdo jiný.

Vámi zmiňované „ubodání“ se týkalo rovněž Mösové, avšak jiného amerického letce: palubního radisty TSgt. Roberta W. Buchholtze, který vyskočil ze sestřeleného B-17 během kobercového náletu na Záluží u Mostu 21. července 1944. V Loučné, kde se schoval u německého sedláka, ho tentýž den zajali Schutzpolicisté z Oseka: Albert, Machainer a Seifert, kteří ho pak přímo u hřbitova v Oseku zastřelili. Podle některých svědků se pak hrobnice Mösová chlubila, že měla na rukou ještě teplou krev mrtvého, podle jiných svědků pak tím, že postřeleného letce ubodala. Protože svědectví o tom, čím se vlastně Mösová chlubila, se od sebe lišila, byla soudem obvinění z vraždy letce zproštěna (jinak by jí hrozil trest smrti).

Za svou účast při obou zločinech a za mnohé další skutky za války i před válkou byla Anna Mösová v lednu 1947 odsouzena k doživotnímu vězení. Byla však, jako mnoho jiných retribučních vězňů německé národnosti, v roce 1955 na amnestii propuštěna a deportována do Německa.

Na závěr bych chtěl zdůraznit, že zajatí američtí letci byli, zejména v závěru války, sice často biti a občas zabiti německými civilisty, v těchto dvou případech byli však zavražděni příslušníky německé policie tzv. „při pokusu o útěk“.

---

Odkazy:

• Pomník 2nd Lt. Johna H. Bankse na stránkách Severočeského leteckého archivu.
• Hrob 2nd Lt. Johna H. Bankse na stránkách Severočeského leteckého archivu.