SOS, hraniční závora Ippen

Dobrý den,

co se týká národnostního složení bezpečnostních sborů předválečné Československé republiky, tak Češi v nich převažovali. To je pravda a tuto skutečnost dodnes slovenští nacionalisté zneužívají.

Nemám k dispozici potřebná čísla, ale fenomén převahy Čechů v bezpečnostních sborech byl dán především historickým vývojem. V žádném případě nešlo o nějakou státem řízenou politiku.

Historickým vývojem myslím především fakt, že do roku 1918 bylo Slovensko totálně v područí Uher a po převratu v osmnáctém roce se musely bezpečnostní složky stavět prakticky od nuly. Konkrétně třeba finanční stráž na Slovensku před převratem prakticky vůbec neexistovala. Na Slovensku totiž neexistovala žádná pohraniční oddělení finanční stráže, žádné pohraniční celní úřady a nebyly zde ani potřebné kádry pro jejich naplnění.

Výstavbu finanční stráže a četnictva (i policie) na Slovensku prováděli Češi, jako pomoc východu státu. To byl základ toho, proč především na vyšších funkcích ve 30. letech na Slovensku bylo hodně Čechů.

Na Slovensku bylo po roce 1918 také velice málo mužů, kteří měli potřebné vzdělání a všeobecné předpoklady, aby k bezpečnostním složkám mohli nastoupit. To byl další důvod.

Výše uvedené ovšem neznamená, že v bezpečnostních složkách předválečné republiky Slováci nesloužili, to vůbec ne. Je doloženo, že ústřední místa se snažila podíl Slováků v bezpečnostních sborech zvýšit, což ale bylo ve větší míře možné až v okamžiku, kdy se Slovensko a Slováci materiálně a kulturně pozvedli.

K historii SOS doporučuji kromě Vámi zmiňované trilogie „Jednotka určení SOS“ především tuto knihu:

Beneš, J.: Stráž obrany státu 1936-1939, Fortprint, Dvůr Králové nad Labem, 2007.

K Vašemu druhému dotazu - závora Ippen. Určitě nešlo o zázrak techniky, naopak, bylo to zařízení s mnoha problémy a chybami. V posledních letech je vidět velkou vlnu zájmu o tyto závory a obecně o tzv. zvláštní zařízení na komunikacích. Jde až o jakousi módu. Několik závor Ippen se dochovalo do dnešních dnů, i když na druhou stranu jich bylo bohužel v posledních letech několik zcela bezdůvodně a hloupě zničeno. Nebudu a především nechci zde vypisovat místa, kde dodnes tyto závory stojí přímo na hranici, ale doporučím Vám návštěvu dvou míst, kde je možné závory vidět v rámci prohlídky „museí“  čsl. předválečného opevnění.

První závora Ippen stojí u pěchotního srubu Březinka nad Náchodem. Tato závora je zajímavá tím, že jde o staší model, s kruhovým průřezem břevna. Druhá závora stojí v areálu čsl. opevnění v Pohansku u Břeclavi. Tento areál spravuje KVH Břeclav. Doporučuji Vám především návštěvu tohoto areálu. Závora na Pohansku je sice poškozena, nelze ji otevřít, ale zase je velice citlivě zrekonstruovaná a je zasazena do kopie čsl. hraničního přechodu z konce 30. let minulého století. Tedy závora je doplněna ochranými betonovými zídkami a uzávěrou ze zabetonovaných kolejnic a nechybí zde ani maketa předválečného čsl. hraničního orientačního sloupu. Vše je zpracováno s velkým smyslem pro detail.

Odkazy:

• KVH Břeclav
  
• další informace
• Březinka (zde ale bohužel prakticky žádné informace o závoře nejsou)
• fotografie závory na Březince