Prvorepubliková armáda

Prvorepubliková armáda v roce 1938 se dělila na zbraně (pěchota, jezdectvo, dělostřelectvo, letectvo, ženijní vojsko, telegrafní vojsko) a služby (lékárnictvo, zdravotnictvo, hospodářské služby, proviantnictvo, remontnictvo, justice, atd.).

Složení bylo následovné: družstvo, četa, rota, prapor, pluk, (brigáda), divise, armádní sbor, armáda (nejprve se divise skládala ze dvou brigád o dovu plucích, pak se přešlo na pružnější formu takzvaných tříplukových divisí, tzn. brigáda byla vypuštěna). Poněkud odlišné organizaci podléhaly rychlé divise.

Rychlá divise se skládala z jezdecké a motorizované brigády. Jezdeckou brigádu tvořily dva až tři dragounské pluky, cyklistický prapor a jízdní dělostřelecký oddíl. Taktika dragounů spočívala v jezdeckých přesunech a pěším boji. Motorizovanou brigádu tvořily dva tankové prapory, dva prapory pěchoty na nákladních autech a motorizovaný dělostřelecký oddíl. Pod velitelství divise spadal motorizovaný předzvědný oddíl, rota obrněných automobilů a motocyklů, dvě roty protitankových kanónů a dvě roty protiletadlových kanónů. Stav rychlé divise činil cca 11 000 mužů, 2 800 koní, 98 tanků, cca 300 motocyklů, cca 1000 automobilů a 12 obrněných automobilů. V míru existovaly pouze tři pluky útočné vozby, které měly v případě války vytvořit čtyři rychlé divise. Což se také během mobilisace stalo. Brigády měly ovšem bojovat odděleně, což je vcelku logické, vzhledem k jejich bojovému určení. Bojová hodnota rychlé divise však byla tímto šizena.

V mírovém stavu bylo postaveno 48 pěších pluků, které vytvářely 21 divisí, 4 horské pluky, 11 hraničářských praporů a 5 hraničářských pluků (č. 4, 6, 17, 18 a 19). Během všeobecné mobilisace v září 1938 dosáhla pěchota válečných stavů. Bylo postaveno 38 pěších divisí. Byly vytvořeny improvizované hraničářské pluky č. 3 a 11. Lehké opevnění obsazovaly pluky ZLO (zajištění lehkých opevnění).

Letectvo: Základ Československého letectva spočíval v 6 leteckých plucích. Tři pluky byly smíšené (č. 1, 2, 3) jeden stíhací (č. 4) a dva bombardovací (č. 5 a 6). Letecký pluk se skládal ze tří perutí a jedné náhradní perutě. Peruť tvořily zpravidla tři letky. Typické složení smíšeného pluku: čtyři až šest pozorovacích letkek, dvě zvědné letky a čtyři stíhací letky.

Československá armáda byla vyzbrojena širokou škálou zbraní. Vyjmenovat všechny by bylo velice obsáhlé, takže zde uvádím alespoň ty základí a podstatné. Pěchotní výzbroj tvořily pistole vz. 24 a pušky systému Mauser vz. 24, lehké kulomety vz. 26. Těžké kulomety byly zastoupeny v původním rakouském vodou chlazeném kulometu vz. 07 Schwarzlose, později modifikovaném na vz. 07/24 a vz. 24, československá konstrukce na sebe nenechala dlouho čekat a Zbrojovka Brno přišla s TK vz. 35, ze kterého se později vyvinul vz. 37. Kanonovou výzbroj zajišťovaly KPÚV (kanon proti útočné vozbě) vz. 34 a vz. 37, oba ráže 37 mm. V opevnění se používaly 47mm kanony vz. 36.

Útočnou vozbu tvořily zejména tanky. V roce 1938 se ve výzbroji nacházely pouze lehké tanky, a to LT vz. 34 a LT vz. 35 v celkovém počtu 348 ks. Do budoucna se počítalo s ST vz. 39 a LT vz. 38. Podporu tankům, ale zejména pěchotě zajišťovaly obrněné automobily (OA vz. 27, OA vz. 30). Za zmínku také stojí naprosto neúčinné tančíky vz. 33, které v první polovině 30. let nahrazovaly úlohu tanků. Armáda byla vysoce hypomobilní takže podstatnou složku tvořily koně, ti jsou velmi opomíjení, ale bez nich by existence armády nebyla možná.

Otázka čistě pěchotní výzbroje je probírána také zde: https://www.fronta.cz/dotaz/pechotni-vyzbroj-csr

Organizace dělostřelectva:
bylo tvořeno dělostřelectvem

• lehkým;
  
• hrubým;
• horským;
  
• těžkým;
• speciálním.
  

V roce 1938 byly jednotlivé dělostřelecké jednotky podřízeny přímo Zemským vojenským velitelstvím, velitelstvím sborů, divisí a rychlých divisí