Protektorát Čechy a Morava ve válce

K Vaší otázce sub A): Protektorát Čechy a Morava, zřízený výnosem Vůdce a říšského kancléře Adolfa Hitlera ze dne 16. 3. 1939, vydaným pod č. RPO6/39 a přetištěným ve Sbírce zákonů a nařízení pod č. 75/1939 Sb., zejména podle jeho článku 6, neměl způsobilost spravovat své zahraniční věci sám, namísto toho jeho vztahy k cizině zastupovala Německá říše. I kdyby tudíž někdo z protektorátních státníků chtěl vstoupit do války po boku Německa, nemohl by, jelikož mu to znemožňovalo toto ustanovení. Německo se jím zavazovalo "spravovat zahraniční záležitosti Protektorátu tak, jak odpovídalo společným zájmům"*), a zde se sluší podotknout, že žádné z oficiálních vyhlášení války, pokud ho byla Německá říše schopna, neobsahuje i výslovné vyhlášení nepřátelství ze strany Protektorátu Čechy a Morava. Takže Protektorát formálně ve válečném stavu nebyl, a pokud se některý jeho příslušník chtěl konfliktu zúčastnit se zbraní v ruce, musel získat nějakou formu německého státního občanství; fakticky byl však Protektorát součástí německého území, se silnými německými posádkami, zbrojním průmyslem a všemi z toho plynoucími následky pro život obyvatelstva. Každoročně také několika miliardami korun tzv. válečného poplatku přispíval na válečné úsilí Říše.

Na druhou stranu, Československá republika, právní předchůdce České republiky, byla oficiálním účastníkem války, na straně Spojenců.

Sub B): Žádné, Slovenská republika měla vlastní armádu. Její jednotky byly nasazovány na východní frontě (Rýchla skupina, později Rýchla brigáda, nakonec rozšířená na divisi, a Zaisťovacia divízia) a v Itálii (2. technická brigáda, pouze jako pracovní jednotky) po boku německých vojsk, stejně jako 13. letka Slovenských vzdušných zbraní, operující pod velením německé JG 52, a po porážce SNP byla podstatně početně redukována, resp. začleňována do nově zřízené tzv. Domobrany, která byla, spolu s Pohotovostními oddiely Hlinkovej gardy (PO HG), podřízena německému velení na území Slovenska, přičemž někdy docházelo i k začleňování slovenských jednotek v poli do podřízenosti německých, jednalo se např. o jeden prapor slovenské Domobrany v Kampfgruppe "Schill" a jednu baterii 100 mm houfnic v německé divisi "Tatra". Po ústupu německých vojsk ze Slovenska byl z příslušníků PO HG a nejspíše z části i Domobrany zřízen Slowakei Grenadier Regiment Nr. 1 "Hlinka Garde" pod velením SS-obersturmbannführera W. Demese začleněný do SS-Kampfverband "Wallenstein".

V případě hlubšího zájmu o problematiku slovenské armády doporučuji knihu Charlese K. Klimenta a Břetislava Nakládala Slovenská armáda 1939-1945, kterou vydalo Naše vojsko roku 2003 v Praze.

*)Z této formulace vyplývá, že ani tento právní předpis nepředpokládal (alespoň formálně) plnou totožnost zájmů ani automatickou naprostou podřízenost Protektorátu v těchto otázkách.