Propuštění R. Heydricha z námořnictva

Německé periodikum Marineblatt z 1. května 1931 uvádí:

Přeloženo do češtiny: „Pan námořní nadporučík Reinhard Tristan Heydrich byl na základě nedodrženého slibu zásnubního na popud velitele námořnictva admirála Ericha Raedera propuštěn z námořnictva se ztrátou hodnosti pro jednání odporující cti.“

O něco později se v listech Sdružení námořních důstojníků v rubrice Propuštěni objevuje tato zpráva:

Tím pádem se Heydrich ocitl v červnu 1931 zcela bez příjmů pouhých jedenáct měsíců před přiznáním nároku na předčasné penzionování. Jméno oné zhrzené a opuštěné dívky, chovanky dvouletého dívčího penzionátu v Rendsburgu stejně jako přesné datum nevydařených zásnub dobový tisk, pokud je mi známo, z pochopitelných důvodů neuvedl. Její identita je dodnes nejasná - uvádí se často, že byla dcerou vysoce postaveného dodavatele námořnictva z Postupimi, který byl osobním přítelem adm. Raedera. Jiní autoři jejího otce označují za vlivného radu pro námořnictvo při ministerstvu, vyššího důstojníka námořního arzenálu v Hamburku, ředitele IG Farben v kielské loděnici, vládního zmocněnce pro dovoz při kielské loděnici a níže uvedený Kleikamp dokonce prohlásil, že rodina oné dívky nebyla ve vůbec žádném vztahu k námořnictvu.

Jedna verze o propuštění vychází z rodících se vztahů R.H. ke hnutí nacionálních socialistů, konkrétně snad SS, pro které údajně prováděl v námořnictvu výzvědnou činnost a jiná opět, že vlastní vyloučení z řad námořních důstojníků si do velké míry zavinil R.H. sám svým arogantním vystupováním před čestným důstojnickým soudem, který jeho záležitost projednával. Členem tohoto čestného soudu, kterému předsedal admirál Gottfried Hansen, byl i jistý Kleikamp, který později napsal: „Grémiu se nelíbila jeho neupřímnost ve snaze se ospravedlnit. Byla vznesena otázka, zda kvůli takovému neomluvitelnému chování tento námořní důstojník má vůbec zůstat v říšském námořnictvu. Propuštění bylo rozhodnutím, které muselo být, ač jakkoliv tvrdé, všemi do případu zainteresovanými osobami uznáno za věcné a správné.” Dle Kleikampova osobního názoru by bez Heydrichovy povýšenosti provokující čestný soud bylo vše zprovozeno ze světa důtkou. Na výtky členů soudu reagoval například větou, že je mu jedno, co německý důstojník může nebo ne. Další z mnoha verzí dodává, že své první zasnoubení zrušil tak, že z místních novin vystřihl oznámení o svém zasnoubení s pozdější manželkou Linou von Osten a tento výstřižek zaslal své původní snoubence do penzionátu, což nebylo v souladu s kodexem cti námořního důstojníka. 

Na doplnění je třeba dodat, že přesné jméno uvedeného znělo podle matriky REINHARDT EUGEN TRISTAN HEYDRICH. Toto znění však téměř nikde v literatuře nefiguruje. Je třeba upřesnit, že R.H. nebyl propuštěn od Kriegsmarine, ale od Marine. Název Deutsche Kriegsmarine nebo jen Kriegsmarine byl v úředním užívání až po převzetí moci nacisty jako výraz opětného nabytí námořní moci novým Německem. Zde pak byl Erich Raeder titulován jako Oberbefehlshaber der Kriegsmarine s pozdějšími hodnostmi generáladmirála (1935) a velkoadmirála (1939).