Přezka RAD
Dotaz: Přezka RAD
Tazatel: Vašek | Datum: 24. 1. 2008
Vlastním hliníkovou přezku na opasek z období 2. světové války. Nevím co značí. Popis: Uprostřed se nachází rýč v jeho středu je hákový kříž. Celý znak je v kruhu jenž tvoří obilné klasy.
Autor: Vojtěch Šír
| Datum: 28. 1. 2008
Jde o přezku z opasku příslušníka Říšské pracovní služby (Reichsarbeitsdienst - RAD). K vidění třeba zde.
Dobrovolná pracovní služba (Freiwilliger Arbeitsdienst) vznikla v Německu již na počátku 30. let jako prostředek boje státu proti nezaměstnanosti. Po nástupu nacistů k moci v roce 1933 Hitler jmenoval Konstantina Hierla státním tajemníkem a říšským komisařem pro pracovní službu v říšském ministerstvu práce. Služba byla v té době stále dobrovolná. Až zákonem o říšské pracovní službě (Gesetz für den Reichsarbeitsdienst) z 26. června 1935 byla stanovena povinná minimálně šestiměsíční pracovní služba pro všechny muže ve věku od 18 do 25 let (za války do ní nastupovali muži už i od 16 let), kteří do ní vstupovali před svým nástupem do armády. Pro ženy zůstávala pracovní služba dobrovolná, až v roce 1939 se stala povinnou. Během války se pak délka služby mužů zkracovala.
V čele RAD stál K. Hierl s titulem Reichsarbeitsführer. V roce 1935 měla RAD asi 200 tisíc příslušníků, v roce 1939 již 350 tisíc. Smyslem existence RAD nebyly jen hospodářské důvody (likvidace nezaměstnanosti, levná pracovní síla), ale i politicko-propagandistické, mládeži se v RAD dostávalo patřičné výchovy v nacionálně-socialistickém duchu a pro muže to byla zároveň jakási „přípravka“ na vstup do armády.
Vojensky organizovaná RAD byla využívána zejména na různé stavební práce, výstavbu dálnic, opevnění nebo i pomocné práce v zemědělství. Za války pak pomáhala při odklízení trosek po bombardování a plnila i různé pomocné vojenské úkoly, např. v protiletecké obraně. Nasazena byla také na výstavbě a opravách komunikací v týlu front. Na samém konci války pak bylo z příslušníků RAD zformováno několik pěších divizí.
Dobrovolná pracovní služba (Freiwilliger Arbeitsdienst) vznikla v Německu již na počátku 30. let jako prostředek boje státu proti nezaměstnanosti. Po nástupu nacistů k moci v roce 1933 Hitler jmenoval Konstantina Hierla státním tajemníkem a říšským komisařem pro pracovní službu v říšském ministerstvu práce. Služba byla v té době stále dobrovolná. Až zákonem o říšské pracovní službě (Gesetz für den Reichsarbeitsdienst) z 26. června 1935 byla stanovena povinná minimálně šestiměsíční pracovní služba pro všechny muže ve věku od 18 do 25 let (za války do ní nastupovali muži už i od 16 let), kteří do ní vstupovali před svým nástupem do armády. Pro ženy zůstávala pracovní služba dobrovolná, až v roce 1939 se stala povinnou. Během války se pak délka služby mužů zkracovala.
V čele RAD stál K. Hierl s titulem Reichsarbeitsführer. V roce 1935 měla RAD asi 200 tisíc příslušníků, v roce 1939 již 350 tisíc. Smyslem existence RAD nebyly jen hospodářské důvody (likvidace nezaměstnanosti, levná pracovní síla), ale i politicko-propagandistické, mládeži se v RAD dostávalo patřičné výchovy v nacionálně-socialistickém duchu a pro muže to byla zároveň jakási „přípravka“ na vstup do armády.
Vojensky organizovaná RAD byla využívána zejména na různé stavební práce, výstavbu dálnic, opevnění nebo i pomocné práce v zemědělství. Za války pak pomáhala při odklízení trosek po bombardování a plnila i různé pomocné vojenské úkoly, např. v protiletecké obraně. Nasazena byla také na výstavbě a opravách komunikací v týlu front. Na samém konci války pak bylo z příslušníků RAD zformováno několik pěších divizí.
- Home
- > Dotazy a odpovědi
- > Nacistické Německo
- > Přezka RAD
Přebírání a další publikace materiálů z webu Fronta.cz - druhá světová válka je bez předchozího písemného souhlasu autorů zakázáno.