Pplk. žen. Ing. Karel Špalek
Dotaz: Pplk. žen. Ing. Karel Špalek
Tazatel: Vendy | Datum: 4. 3. 2008
Zdravím, chtěla bych se zeptat, zda nemáte nějaké informace o veliteli Ženijního skupinového velitelství III Králíky Karlu Špalkovi. Děkuji.
Autor: Jan Fukala
| Datum: 9. 11. 2008
Podplukovník ženijního vojska Ing. Karel Špalek se narodil r. 1889. Během 1. světové války působil jako ženijní důstojník na haličské a italské frontě, po vzniku ČSR vstoupil do činné služby v čs. armádě a účastnil se bojů na Těšínsku a na Slovensku. Od roku 1919 působil u ženijního pluku 2, posléze u Zemského vojenského velitelství v Bratislavě (1923–26) a v letech 1933–34 u železničního pluku v Pardubicích. Poté se dostává ke Zvláštní opevňovací skupině Zemského vojenského velitelství, ze které vzniká 18. dubna 1935 Ženijní skupinové velitelství II v Novém Bohumíně, jehož se pplk. Špalek stává velitelem. Již po dvou měsících je ale v této funkci v červnu 1935 nahrazen mjr. žen. Josefem Libnarem a je jmenován velitelem nově vzniklého Ženijního skupinového velitelství III v Králíkách (vzniklo 26. června 1935).
Pohled na město Králíky v roce 1941. Zde v letech 1935–38 působilo ŽSV III. (archiv autora)
Pplk. Špalek byl podle vzpomínek svého podřízeného „…vynikající odborník a pracant, jakých je na světě málo. Stále jezdil po podúsecích, každou chvilku byl v terénu.“1 Právě jeho pracovitost, ohromné zaujetí a neústupnost při prosazování vlastních představ však končily i konflikty s nadřízenými, které vedly až k jeho odvolání z funkce ženijního skupinového velitele v květnu 1938, oficiálně z důvodu ukončení výstavby těžkých objektů kralického úseku, patrně však spíše pro údajné podezření z nadržování firmám. Nadporučík Šafr dále vzpomíná: „Povahově to však byl docela samorost, a tak s ním někteří z jeho kolegů, zejména ti starší a méně schopní, vycházeli jen s velkými obtížemi. Nakonec se jim intrikami a pomluvami podařilo v květnu 1938 podplukovníka Špalka z funkce ženijního skupinového velitele odstranit.“2 Funkci velitele ŽSV III pak převzal dosavadní zástupce velitele pplk. žen. František Blaha a pplk. Špalek byl převelen do Prahy k práci na ministerstvu. V září 1938 byl potom umístěn na Slovensko k VII. sboru, kde vykonával oblastní stavební dozor nad výstavbou lehkého opevnění na dolní Moravě, což byla ve srovnání s jeho předchozími funkcemi práce poněkud podřadného charakteru. V průběhu mobilizace a po ní byl pplk. Špalek velitelem ženijního vojska 4. divize v Hradci Králové.
Během okupace se z pozice civilního pracovníka zapojil do odboje a v poválečném období krátce působil do prosince 1946 ve Vědeckém technickém ústavu v Praze, posléze byl propuštěn do výslužby. Zemřel v hodnosti plukovníka ve výslužbě r. 1969.
Použitá literatura:
Pohled na město Králíky v roce 1941. Zde v letech 1935–38 působilo ŽSV III. (archiv autora)
Pplk. Špalek byl podle vzpomínek svého podřízeného „…vynikající odborník a pracant, jakých je na světě málo. Stále jezdil po podúsecích, každou chvilku byl v terénu.“1 Právě jeho pracovitost, ohromné zaujetí a neústupnost při prosazování vlastních představ však končily i konflikty s nadřízenými, které vedly až k jeho odvolání z funkce ženijního skupinového velitele v květnu 1938, oficiálně z důvodu ukončení výstavby těžkých objektů kralického úseku, patrně však spíše pro údajné podezření z nadržování firmám. Nadporučík Šafr dále vzpomíná: „Povahově to však byl docela samorost, a tak s ním někteří z jeho kolegů, zejména ti starší a méně schopní, vycházeli jen s velkými obtížemi. Nakonec se jim intrikami a pomluvami podařilo v květnu 1938 podplukovníka Špalka z funkce ženijního skupinového velitele odstranit.“2 Funkci velitele ŽSV III pak převzal dosavadní zástupce velitele pplk. žen. František Blaha a pplk. Špalek byl převelen do Prahy k práci na ministerstvu. V září 1938 byl potom umístěn na Slovensko k VII. sboru, kde vykonával oblastní stavební dozor nad výstavbou lehkého opevnění na dolní Moravě, což byla ve srovnání s jeho předchozími funkcemi práce poněkud podřadného charakteru. V průběhu mobilizace a po ní byl pplk. Špalek velitelem ženijního vojska 4. divize v Hradci Králové.
Během okupace se z pozice civilního pracovníka zapojil do odboje a v poválečném období krátce působil do prosince 1946 ve Vědeckém technickém ústavu v Praze, posléze byl propuštěn do výslužby. Zemřel v hodnosti plukovníka ve výslužbě r. 1969.
Použitá literatura:
-
MINAŘÍK, Pavel – Šrámek, Pavel: Personální přehledy předválečné armády (vojenstvi.cz)
- RÁBOŇ, Martin – GREGAR, Oldřich – KACHLÍK, Bohuslav a kol.: Val na obranu republiky, SPČO, Brno 2005
- STEHLÍK, Eduard a kol.: Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935–38, Fortprint, Dvůr Králové nad Labem 2001
-
STEHLÍK, Eduard – VAŇOUREK, Martin: Hraničáři od Adamovy hory, Mohelnice 2003
- VONDROVSKÝ, Ivo: Opevnění z let 1936–38 na Slovensku, Pevnosti sv. 3, Fortprint, Varnsdorf 1993
- FIDLER, Jiří – SLUKA, Václav: Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920–1938, Libri, Praha 2006
1 STEHLÍK, Eduard – VAŇOUREK, Martin: Hraničáři od Adamovy hory, Mohelnice 2003, s. 10.
Vzpomínky npor. stav. Ing. Karla Šafra.
2 tamtéž.
- Home
- > Dotazy a odpovědi
- > Čs. armáda a čs. jednotky v zahraničí
- > Pplk. žen. Ing. Karel Špalek
Přebírání a další publikace materiálů z webu Fronta.cz - druhá světová válka je bez předchozího písemného souhlasu autorů zakázáno.