Poslední veřejná poprava v českých zemích
Dotaz: Poslední veřejná poprava v českých zemích
Tazatel: martin | Datum: 20. 5. 2015
Poslední veřejná poprava u nás byla poprava Pfitznera nebo K. H. Franka?
Autor: Vojtěch Šír
| Datum: 26. 5. 2015
Poslední veřejnou popravou v českých zemích nebyla ani poprava K. H. Franka, ani poprava Josefa Pfitznera. Celkem byly v rámci retribucí v letech 1945-47 veřejně popraveny desítky osob.
Poslední veřejné popravy na území Čech a Moravy proběhly ještě v zimě a na jaře 1947 - šlo o příslušníky gestapa z Hradce Králové a Brna. Albert Hardtke byl veřejně popraven v Hradci Králové 22. února 1947, Johann Trittner byl veřejně popraven v Brně 25. března 1947.
Poslední veřejná poprava na území dnešní České republiky byla zřejmě poprava Václava Hankeho v Hradci Králové 29. března 1947.
Josef Pfitzner (nar. 24. 3. 1901), za okupace německý náměstek pražského primátora, byl k smrti odsouzen a veřejně popraven 6. září 1945. Poprava proběhla na Soudním náměstí na Pankráci. Kolem šibenice na vyvýšeném pódiu se shromáždily desítky tisíc lidí, uvádí se 30-50 tisíc přihlížejících (viz foto). Celkově nedůstojný průběh popravy za přihlížení rozvášněného davu vedl čs. vládu 14. září 1945 k přijetí usnesení, že další popravy za účasti veřejnosti mají být konány v prostorech, kde bude možné regulovat počet příchozích a zabránit také účasti osobám mladším 18 let. Důvodem byla i obava z nepříznivého ohlasu v zahraničí.
Časopis Květen č. 16/1945
V nekomunistickém tisku - např. v lidoveckém týdeníku Obzory z 15. září 1945 nebo v deníku Čs. strany národně socialistické Svobodné slovo z 13. září 1945 - byl průběh Pfitznerovy popravy kritizován:
Karl Hermann Frank (nar. 24. 1. 1898) byl popraven oběšením 22. května 1946 na dvoře Pankrácké věznice. V rozsudku bylo uvedeno: „Soud rozhodl, že trest obžalovanému vyměřený, se vykoná veřejně a to z toho důvodu, poněvadž surový způsob, jímž byly zločiny spáchány, zvrhlá povaha pachatele, počet jeho zločinů i jeho postavení mluví pro veřejný výkon trestu.“
Přístup na nádvoří byl omezen na vstupenky, které přednostně dostali přeživší a pozůstalí po obětech nacismu. Celkem přihlíželo kolem pěti tisíc lidí, v prvních řadách bylo sedm lidických žen. ČTK o průběhu popravy informovala:
Lidová demokracie 23. května 1946
Foto: B. Ečer, Jak jsem je stíhal, Praha 1946
Odsouzena k trestu smrti a popravena byla 13. září 1946 na louce za Třeští zvané Pod Kaštany. Den předtím, 12. září 1946, byl veřejně popraven na stejném místě také Walter Engelmann, vedoucí NSDAP v Třešti. Popravě Kašparové přihlížely stovky až tisíce lidí z Třešti i okolí, včetně dětí. Šlo o poslední veřejně popravenou ženu na českém území.
Průběh těchto veřejných poprav kritizoval místní tisk (citováno z knihy J. Vybíhala „Třešť 1945“, Pelhřimov 2010):
Poprava Herty Kašparové 13. září 1946
Neúplný seznam osob veřejně popravených na základě rozsudku Mimořádného lidového soudu:
Poslední veřejné popravy na území Čech a Moravy proběhly ještě v zimě a na jaře 1947 - šlo o příslušníky gestapa z Hradce Králové a Brna. Albert Hardtke byl veřejně popraven v Hradci Králové 22. února 1947, Johann Trittner byl veřejně popraven v Brně 25. března 1947.
Poslední veřejná poprava na území dnešní České republiky byla zřejmě poprava Václava Hankeho v Hradci Králové 29. března 1947.
Provedení trestu smrti podle tzv. velkého retribučního dekretu
Provedení trestu smrti upravoval dekret prezidenta republiky ze dne 19. června 1945 (č. 16/1945 Sb.) „O potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech“ (tzv. velký retribuční dekret) a následně zákon č. 22/1946 Sb. z 24. ledna 1946, který v § 31 v odstavcích 2 a 3 uváděl:
(2) Trest smrti se vykoná do dvou hodin po vyhlášení rozsudku. Na výslovnou žádost odsouzeného může býti lhůta prodloužena o další hodinu. Konalo-li se řízení v nepřítomnosti obžalovaného, vykoná se trest smrti do 24 hodin po dopadení odsouzeného. Výkon trestu smrti buď však na přiměřenou dobu odložen, žádá-li to veřejný žalobce z důležitého veřejného zájmu.
(3) Uzná-li mimořádný lidový soud na trest smrti proti několika osobám, určí zároveň v rozsudku, v jakém pořadí mají býti odsouzení popraveni. Může také rozhodnouti, že trest smrti se vykoná veřejně. Učiní tak zejména, když surový způsob, jímž byl zločin spáchán, nebo zvrhlá povaha pachatele, počet jeho zločinů nebo jeho postavení mluví pro veřejný výkon trestu. V tomto případě může soud, aby se zajistila veřejnost výkonu trestu, lhůtu dvou hodin (odst. 2) prodloužiti, ne však nad 24 hodiny.
(3) Uzná-li mimořádný lidový soud na trest smrti proti několika osobám, určí zároveň v rozsudku, v jakém pořadí mají býti odsouzení popraveni. Může také rozhodnouti, že trest smrti se vykoná veřejně. Učiní tak zejména, když surový způsob, jímž byl zločin spáchán, nebo zvrhlá povaha pachatele, počet jeho zločinů nebo jeho postavení mluví pro veřejný výkon trestu. V tomto případě může soud, aby se zajistila veřejnost výkonu trestu, lhůtu dvou hodin (odst. 2) prodloužiti, ne však nad 24 hodiny.
Poprava Josefa Pfitznera
Časopis Květen č. 16/1945
Poprava Karla Hermanna Franka
Přístup na nádvoří byl omezen na vstupenky, které přednostně dostali přeživší a pozůstalí po obětech nacismu. Celkem přihlíželo kolem pěti tisíc lidí, v prvních řadách bylo sedm lidických žen. ČTK o průběhu popravy informovala:
Poprava K. H. Franka byla vykonána na velkém nádvoří pankrácké trestnice za přítomnosti asi pěti tisíc lidí. Přítomni byli kromě sedmi lidických žen též zástupci hlavního města Prahy, zástupci ministerstva spravedlnosti a ministerstva vnitra, soudní úředníci a právnické osobnosti. Obžalovaný K. H. Frank obědval před popravou v cele smrti a silně kouřil. Když k němu přišel P. Msgr. Tylínek, odmítl ho zprvu, ale pak dovolil, aby zůstal v jeho cele a rozmlouval s ním o křesťanství a německém mythu.
Úderem 13. hodiny vešel do nádvoří předseda soudu dr. Kozák, doprovázen dr. Oldřichem Navarrou, policejním lékařem a současně lékařem pankrácké trestnice. Za ním vešli Msgr. Tylínek a obhájce obžalovaného dr. K. Resler. Brzy potom vchází odsouzený K. H. Frank bez pout v doprovodu pěti členů vězeňské stráže a je uveden před soudní dvůr. Velitel vězeňské stráže hlásil dr. Kozákovi předvedení K. H. Franka, načež předseda mimořádného lidového soudu dr. Kozák přečetl enunciát rozsudku česky. Frank během českého čtení rozhlížel se po obecenstvu, ale při německém čtení rozsudku německým tlumočníkem stál v pozoru a vyslechl v klidu rozsudek. Na otázku předsedovu, zda rozuměl, co mu bylo čteno, řekl Frank, že ano. Předseda dr. Kozák oznámil potom Frankovi, že jeho žádost o milost byla zamítnuta a tázal se Franka, zda má poslední přání. K. H. Frank odpovídá, že nikoliv.
Předseda soudu dr. Kozák odevzdal pak odsouzeného do rukou vykonavatele rozsudku, načež Frank byl odveden na šibenici, která stála v rohu nádvoří několik kroků opodál. Stalo se to ve 13.28 hod. Ve 13.30 hod. byl K. H. Frank na třetím nádvoří pankrácké trestnice oběšen a policejní lékař dr. Navarra konstatoval ve 13.37 smrt.
Úderem 13. hodiny vešel do nádvoří předseda soudu dr. Kozák, doprovázen dr. Oldřichem Navarrou, policejním lékařem a současně lékařem pankrácké trestnice. Za ním vešli Msgr. Tylínek a obhájce obžalovaného dr. K. Resler. Brzy potom vchází odsouzený K. H. Frank bez pout v doprovodu pěti členů vězeňské stráže a je uveden před soudní dvůr. Velitel vězeňské stráže hlásil dr. Kozákovi předvedení K. H. Franka, načež předseda mimořádného lidového soudu dr. Kozák přečetl enunciát rozsudku česky. Frank během českého čtení rozhlížel se po obecenstvu, ale při německém čtení rozsudku německým tlumočníkem stál v pozoru a vyslechl v klidu rozsudek. Na otázku předsedovu, zda rozuměl, co mu bylo čteno, řekl Frank, že ano. Předseda dr. Kozák oznámil potom Frankovi, že jeho žádost o milost byla zamítnuta a tázal se Franka, zda má poslední přání. K. H. Frank odpovídá, že nikoliv.
Předseda soudu dr. Kozák odevzdal pak odsouzeného do rukou vykonavatele rozsudku, načež Frank byl odveden na šibenici, která stála v rohu nádvoří několik kroků opodál. Stalo se to ve 13.28 hod. Ve 13.30 hod. byl K. H. Frank na třetím nádvoří pankrácké trestnice oběšen a policejní lékař dr. Navarra konstatoval ve 13.37 smrt.
Lidová demokracie 23. května 1946
Foto: B. Ečer, Jak jsem je stíhal, Praha 1946
Poprava Herty Kašparové
Herta Kašparová (nar. 21. 6. 1923), jejíž rodiče byli sudetští Němci ze Šumperska, byla za protektorátu pracovnicí německé kriminální policie nejprve v Jihlavě a od září 1942 ve Zlíně. Nejprve měla na starosti kartotéku, poté působila i jako zapisovatelka a tlumočnice u výslechů kriminální policie a následně i gestapa. Dne 7. května 1945 sehrála tragickou roli při masakru v Třešti, kam se v dubnu ze Zlína vrátila. Osobně označila asi 10 mužů, kteří se měli podílet na povstání a ti byli poté zastřeleni.Odsouzena k trestu smrti a popravena byla 13. září 1946 na louce za Třeští zvané Pod Kaštany. Den předtím, 12. září 1946, byl veřejně popraven na stejném místě také Walter Engelmann, vedoucí NSDAP v Třešti. Popravě Kašparové přihlížely stovky až tisíce lidí z Třešti i okolí, včetně dětí. Šlo o poslední veřejně popravenou ženu na českém území.
Průběh těchto veřejných poprav kritizoval místní tisk (citováno z knihy J. Vybíhala „Třešť 1945“, Pelhřimov 2010):
Už jedenkrát jsme se v našem listě vyslovili proti popravám veřejným. A nejen poprava čtvrteční, kdy veřejně byl popraven lidovým soudem v Třešti odsouzený spoluviník Kašparové Engelmann, ale zvláště poprava páteční dala nám za pravdu. Poprava stala se nejen divadlem Třeště, ale celého okolí, odkud přijížděli diváci na nákladních autech. Snad bychom se ani nad tím nemohli pozastavit, protože veřejná poprava dává možnost shlédnouti ji každému.
Ale nad čím se musíme pozastavit nejen my, kteří mravnost považujeme za jeden z nejzákladnějších pilířů našeho státu, nýbrž každý bez rozdílu přesvědčení, kdo má aspoň trochu smyslu pro mravnost, byla neobvyklá účast mládeže. A nebylo platné ani dopolední upozornění rodičům místním rozhlasem, aby svým dětem a školní mládeži účast zakázali. Nepomohly ani zákroky službu konajících členů SNB, kteří museli vynaložit všechny síly, aby aspoň zvládli neukázněné občany dospělé. A rovněž je nám velmi divné, že i vychovatel místní mládeže - učitel - stál a nijak se nepozastavil nad tím, že vedle něho stála školou povinná mládež.
Už samo líčení lidových soudů dokazuje, že nechceme soudit jako nacisté, že se nechceme mstít a že celému světu chceme dokázat, oč jsme lepši než oni. Proto také dávají lidové soudy obžalovanému možnost vyčerpat všechny prostředky obhajoby. Bohužel je pravda i skutečnost, že i v tomto nazírání dělí se náš národ na dvě části. Jednu, která se plně ztotožňuje s naším ministrem zahraničí, který na mírové konferenci pravil, že náš národ nedovede se mstít a nenávidět a druhou část, která naopak se ztotožňuje s předsedou ÚRO posl. Zápotockým, který v Práci napsal, že náš národ potřebuje právě lidi, kteří z duše umí nenávidět. A že lidí tohoto smýšlení je dostatek, ukázala nám veřejná poprava v Třešti. Tam nejlépe jsme viděli, co práce nás čeká, abychom pozvedli mravnost, kterou v převážné části národa ubili nacisté.
Ale nad čím se musíme pozastavit nejen my, kteří mravnost považujeme za jeden z nejzákladnějších pilířů našeho státu, nýbrž každý bez rozdílu přesvědčení, kdo má aspoň trochu smyslu pro mravnost, byla neobvyklá účast mládeže. A nebylo platné ani dopolední upozornění rodičům místním rozhlasem, aby svým dětem a školní mládeži účast zakázali. Nepomohly ani zákroky službu konajících členů SNB, kteří museli vynaložit všechny síly, aby aspoň zvládli neukázněné občany dospělé. A rovněž je nám velmi divné, že i vychovatel místní mládeže - učitel - stál a nijak se nepozastavil nad tím, že vedle něho stála školou povinná mládež.
Už samo líčení lidových soudů dokazuje, že nechceme soudit jako nacisté, že se nechceme mstít a že celému světu chceme dokázat, oč jsme lepši než oni. Proto také dávají lidové soudy obžalovanému možnost vyčerpat všechny prostředky obhajoby. Bohužel je pravda i skutečnost, že i v tomto nazírání dělí se náš národ na dvě části. Jednu, která se plně ztotožňuje s naším ministrem zahraničí, který na mírové konferenci pravil, že náš národ nedovede se mstít a nenávidět a druhou část, která naopak se ztotožňuje s předsedou ÚRO posl. Zápotockým, který v Práci napsal, že náš národ potřebuje právě lidi, kteří z duše umí nenávidět. A že lidí tohoto smýšlení je dostatek, ukázala nám veřejná poprava v Třešti. Tam nejlépe jsme viděli, co práce nás čeká, abychom pozvedli mravnost, kterou v převážné části národa ubili nacisté.
Poprava Herty Kašparové 13. září 1946
Poprava Heinricha Jöckela
Heinrich Jöckel (nar. 10. 7. 1899), velitel policejní věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín v letech 1940-45, byl k trestu smrti za vraždy a mučení vězňů odsouzen Mimořádným lidovým soudem v Litoměřicích 25. října 1946. Poprava proběhla veřejně na dvoře věznice před zraky asi 200 osob, zejména bývalých terezínských vězňů.
Poprava Alberta Hardtkeho
Albert Hardtke (nar. 21. 2. 1898), v letech 1939-45 velitel služebny gestapa v Hradci Králové, byl k trestu smrti odsouzen Mimořádným lidovým soudem v Hradci Králové 22. února 1947. Poprava proběhla veřejně na dvoře věznice za přihlížení asi 80 osob. Poslední Hardtkeho slova byla „Es lebe Deutschland!“ (Ať žije Německo!)Poprava Johanna Trittnera
Johann Trittner (nar. 8. 2. 1899), kriminální tajemník brněnského gestapa, byl k trestu smrti za usmrcení nejméně 20 osob odsouzen Mimořádným lidový soudem v Brně 25. března 1947. Poprava proběhla veřejně.Poprava Václava Hankeho
Václav Hanke (Boháč, nar. 7. 3. 1902), příslušník gestapa v Hradci Králové, byl k trestu smrti odsouzen Mimořádným lidovým soudem v Hradci Králové 29. března 1947. Poprava proběhla veřejně - šlo zřejmě o poslední veřejnou popravu na českém území.Neúplný seznam veřejně popravených v letech 1945-47
Před zřízením Mimořádných lidových soudů bylo mnoho osob veřejně popraveno během divoké „lidové revoluční spravedlnosti“ v květnu a červnu 1945 - např. na náměstí v Kadani, Rumburku nebo v Lanškrouně. Na náměstí v Táboře byli 18. května 1945 oběšeni vlajkaři Zdeněk Král a Jaroslav Ryneš.
Jako první zahájil činnost Mimořádný lidový soud v Brně, který již 8. června 1945 vynesl dva rozsudky smrti, poprava oběšením byla provedena veřejně na dvoře bývalé německé Jahnovy tělocvičny za velké účasti přihlížejících:
Další poprava na stejném místě proběhla 20. června 1945, v tisku (Národní obroda 21. 6. 1945) bylo kritizováno chování veřejnosti: „lidé ve stáří od 10 do 70 let se přímo bili o možnost dostati se na popravní prostranství, aby zde téměř znemožňovali povykováním a neukázněným chováním tak vážný akt spravedlnosti, jako je výkon rozsudku smrti.“
Neúplný seznam osob veřejně popravených na základě rozsudku Mimořádného lidového soudu:
Jméno |
Místo a datum popravy |
Přihlížejících |
Soud |
|
Václav Bébar |
8. 6. 1945 dvůr tělocvičny Pod Hradem |
stovky |
MLS Brno |
udavač |
Leopold Potschka |
8. 6. 1945 dvůr tělocvičny Pod Hradem |
stovky |
MLS Brno |
příslušník brněnského gestapa |
Jan Bujňák |
20. 6. 1945 dvůr tělocvičny Pod Hradem |
stovky |
MLS Brno |
udavač |
Jaroslav Matoušek |
24. 7. 1945 dvůr tělocvičny Pod Hradem |
MLS Brno |
udavač | |
Karl Ullrich |
14. 8. 1945 soudní dvůr |
MLS Uherské Hradiště |
příslušník zlínského gestapa, vraždění a mučení vězňů, účast na masakru v Prlově | |
Tomáš Štipčák |
16. 8. 1945 soudní dvůr |
MLS Uherské Hradiště |
udavač |
|
Ignaz Greger |
23. 8. 1945 dvůr tělocvičny Pod Hradem |
MLS Brno |
udavač | |
Oldřich Baťa |
30. 8. 1945 cvičiště u přehrady |
MLS Uherské Hradiště |
udavač a konfident gestapa, účast na masakru v Ploštině | |
Karel Černý |
3. 9. 1945 Čtyři Dvory |
MLS České Budějovice |
udavač |
|
František Hlaváč |
3. 9. 1945 Čtyři Dvory |
MLS České Budějovice |
spolupracovník gestapa, udavač |
|
Josef Pfitzner |
6. 9. 1945 Soudní náměstí na Pankráci |
30-50 tisíc |
MLS Praha |
náměstek pražského primátora |
Jindřich Fibinger |
11. 9. 1945 dvůr soudní věznice |
asi 40 |
MLS Hradec Králové |
dozorce věznice gestapa v Hradci Králové |
Karel Svoboda |
20. 9. 1945 |
MLS Kutná Hora |
udavač |
|
Marie Králová |
8. 10. 1945 |
MLS Mladá Boleslav |
konfidentka SD, udavačka |
|
František Razek |
9. 11. 1945 dvůr tělocvičny Pod Hradem |
MLS Brno |
vedoucí pracovního tábora ve Svitavách |
|
Jan Ocásek |
6. 12. 1945 dvůr soudu na Cejlu 71 |
MLS Brno |
udavač | |
Josef Gradel |
20. 12. 1945 dvůr krajského soudu v Ostravě |
MLS Moravská Ostrava |
příslušník těšínského gestapa |
|
Julie Raschková |
24. 1. 1946 soudní dvůr |
MLS Znojmo |
udavačka |
|
Václav Formánek |
31. 1. 1946 dvůr soudu na Cejlu 71 |
MLS Brno |
udavač | |
Alois Blaha |
4. 3. 1946 soudní dvůr Uherské Hradiště |
MLS Uherské Hradiště |
udavač, spolupracovník gestapa |
|
Josef Schäffer |
15. 3. 1946 soudní dvůr Uherské Hradiště |
MLS Uherské Hradiště |
udavač |
|
Willi Kunze |
3. 4. 1946 na dvoře okresního soudu v Kyjově |
MLS Uherské Hradiště |
účast na masakru v Javoříčku | |
Alois Elster |
15. 5. 1946 louka Pod Kaštany, Třešť |
stovky osob |
MLS Jihlava |
spolupracovník SD a gestapa, udavač |
Karl Hermann Frank |
22. 5. 1946 dvůr pankrácké věznice |
asi 5000 |
MLS Praha |
|
Helmut Heinecke |
29. 5. 1946 soudní dvůr Uherské Hradiště |
MLS Uherské Hradiště |
účast na masakru v Ploštině a v Třešti | |
Stanislav Kotačka |
30. 8. 1946 dvůr tělocvičny Pod Hradem |
MLS Brno |
konfident gestapa | |
Walter Engelmann |
12. 9. 1946 louka Pod Kaštany, Třešť |
stovky osob |
MLS Jihlava |
vedoucí NSDAP v Třešti, spolupracovník SD a gestapa, udavač |
Hugo Novak |
12. 9. 1946 dvůr MNV v Moravské Třebové |
MLS Brno |
účastník přepadu Moravské Chrastavé 31. 10. 1938 |
|
Karel Künter |
12. 9. 1946 dvůr MNV v Moravské Třebové |
MLS Brno |
účastník přepadu Moravské Chrastavé 31. 10. 1938 | |
Herta Kašparová |
13. 9. 1946 louka Pod Kaštany, Třešť |
stovky až tisíce lidí |
MLS Jihlava |
zapisovatelka a tlumočnice gestapa, účast na masakru v Třešti |
Heinrich Jöckel |
25. 10. 1946 dvůr věznice |
asi 200 |
MLS Litoměřice |
Velitel policejní věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín |
Ludvík Střelec |
18. 12. 1946 dvůr soudu na Cejlu 71 |
MLS Brno |
konfident gestapa |
|
Anton Rotter |
19. 12. 1946 dvůr soudu na Cejlu 71 |
MLS Brno |
příslušník brněnského gestapa | |
Emil Seitz |
21. 12. 1946 dvůr soudu na Cejlu 71 |
MLS Brno |
příslušník brněnského gestapa | |
Gustav Žid |
1. 2. 1947 dvůr soudní věznice |
asi 40 |
MLS Hradec Králové |
konfident gestapa |
Albert Hardtke |
22. 2. 1947 dvůr soudní věznice |
asi 80 |
MLS Hradec Králové |
velitel gestapa v Hradci Králové |
Johann Trittner |
25. 3. 1947 dvůr soudu na Cejlu 71 |
MLS Brno |
příslušník brněnského gestapa |
|
Richard Němeček |
27. 3. 1947 dvůr soudní věznice |
MLS Hradec Králové |
konfident gestapa |
|
Václav Hanke |
29. 3. 1947 dvůr soudní věznice |
desítky osob |
MLS Hradec Králové |
příslušník gestapa v Hradci Králové |
- Home
- > Dotazy a odpovědi
- > Československo, Mnichov, protektorát, odboj
- > Poslední veřejná poprava v českých ...
Přebírání a další publikace materiálů z webu Fronta.cz - druhá světová válka je bez předchozího písemného souhlasu autorů zakázáno.