Pomníky sovětských, amerických a polských vojevůdců v Československu
Dotaz: Pomníky sovětských, amerických a polských vojevůdců v Československu
Tazatel: Milan | Datum: 7. 9. 2019
Dobrý den, v souvislosti s "kauzou" pomníku sovětského maršála Koněva v Praze by mě zajímalo, jestli u nás jsou nebo byly i jiné pomníky sovětských generálů. Podle pravidla "nepojmenovávat ulice a nestavět pomníky živým lidem" jich asi moc po válce nevzniklo (Koněvův pomník je až z roku 1980)? Byly některé odstraněny? Děkuji.
Autor: Vojtěch Šír
| Datum: 9. 9. 2019
Naprostá většina pomníků osvobození v České republice a na Slovensku je věnována obecně Rudé armádě a jejím příslušníkům. Desítky nových pomníků osvobození byly v Československu postaveny během normalizace, v českých zemích šlo např. i o skoro dvacítku pomníků, na kterých stál tank (T-34/85 poválečné čs. výroby, tyto pomníky byly většinou odstraněny začátkem 90. let).
Pomníků věnovaných konkrétním vojevůdcům (generálům a maršálům) existuje jenom několik.
Pomníky sovětských vojevůdců v Československu
|
Osoba |
Umístění |
Odhalení |
Pozn. |
|
maršál Sovětského svazu Rodion Jakovlevič Malinovskij (1898–1967) velitel 2. ukrajinského frontu |
Brno Náměstí Rudé armády (dnes Moravské náměstí) před Místodržitelským palácem V roce 1955 přesunut na Malinovského náměstí před Dům umění |
5. 11. 1950 |
|
|
generálmajor Maxim Jevsejevič Kozyr (1890-1945 zástupce velitele 50. střeleckého sboru |
Rajhrad Masarykova ul. areál Střední zahradnické školy |
24. 4. 1977 |
Zahynul 23. dubna 1945 v Rajhradu, ostatky převezeny do Brna a následně do Prahy, kde byl v roce 1946 pohřben na čestném pohřebišti Rudé armády na Olšanských hřbitovech. |
 Foto: M. Pospíšilová (Rajhrad) |
|||
|
maršál Sovětského svazu Ivan Stěpanovič Koněv (1897-1973) velitel 1. ukrajinského frontu |
Praha 6 Náměstí interbrigády |
9. 5. 1980 |
V letech 2014-2019 několikrát polit červenou barvou a posprejován nápisy. V roce 2018 umístěna nová informační deska. Dne 3. dubna 2020 v době nouzového stavu z místa odstraněn. |
|
generálplukovník (1953 arm. generál, 1955 maršál SSSR) Kirill Semjonovič Moskalenko (1902-1985) velitel 38. armády maršál Sovětského svazu Ivan Stěpanovič Koněv (1897-1973) velitel 1. ukrajinského frontu generálplukovník (1953 arm. generál, 1955 maršál SSSR) Andrej Antonovič Grečko (1903-1976) velitel 1. gardové armády |
Památník Karpatsko-dukelské operace Alej hrdinů |
2. 10. 1982 |
Alej hrdinů Dukly byla otevřena k 38. výročí karpatsko-dukelské operace a je tvořena 15 bustami v nadživotní velikosti. Kromě tří uvedených sovětských maršálů jsou to dále Antonín Sochor, Rudolf Jasiok, František Vrána, Richard Tesařík, Ludvík Svoboda, Vendelín Opatrný, Josef Kholl, Karel Klapálek, Vasilij Nikolajevič Golovanov, Džuman Karakulov, Pavol Andrejevič Kondyra, Ivan Vasilievič Babin |
|
armádní generál Ivan Jefimovič Petrov (1896-1958) velitel 4. ukrajinského frontu |
Košice Staničné námestie |
1985 |
V roce 2016 pomalován červenou barvou |
|
generálplukovník tankových vojsk (od 1. 6. 1945 maršál) Pavel Semjonovič Rybalko (1894-1948) velitel 3. gardové tankové armády |
Děčín do roku 2000 v areálu podniku FEROX (dříve závod maršála Rybalka) v letech 2000-2005 na hřbitově Folknáře od 2006 v Muzeu na demarkační linii v Rokycanech |
? |
Pomník byl v roce 2000 přesunut k hrobům padlých vojáků Rudé armády na hřbitově Folknáře, zde byl několikrát pomalován rudou barvou a popsán nápisy. V roce 2005 byl přesunut do depozitáře. V roce 2006 pomník získalo Muzeum na demarkační linii v Rokycanech, kde je dodnes. |
Pomníky polských vojevůdců v Československu
|
Osoba |
Umístění |
Odhalení |
Pozn. |
|
generál Karol Świerczewski (1897-1947) velitel 2. polské armády |
Mělník V parčíku mezi ulicemi Krombholcova a Pražská |
? |
|
|
|||
Pomníky amerických vojevůdců v České republice
|
Osoba |
Umístění |
Odhalení |
Pozn. |
|
generál George S. Patton (1885-1945) velitel 3. armády |
Plzeň Sady Pětatřicátníků |
1. 5. 2015 |
Tvar pomníku má údajně představovat Pattonův profil |
|
generál George S. Patton |
Dýšina Školní ulice, před ZŠ |
2005 |
Původně měla být tato socha v nadživotní velikosti umístěna v Plzni, která ji odmítla z finančních důvodů a kvůli sporné minulosti autora. Viz radio.cz |
.jpg){kind=link}
.jpg){kind=link}
K pravidlu „nestavět pomníky živým lidem“ je třeba podotknout, že tímto jistě rozumným pravidlem se neřídilo nejen poválečné Československo (např. uvedený pomník maršála Malinovského z roku 1950 nebo Stalinův pomník v Bratislavě z roku 1949), ale ani předválečná republika.
Za první republiky byly postaveny desítky pomníků T. G. Masaryka ještě za jeho života (např. v Hradci Králové (1926), Vsetíně (1926), Plzni (1928), Poděbradech (1928), Pardubicích (1928), Hodoníně (1928), Vyškově (1928), Šumperku (1931), Mostě (1935), Střekově (1936), Humpolci (1937) atd.). Mezi demokratickými státy s republikánským státním zřízením byla první republika možná i na prvním místě v počtu pomníků odhalených žijícímu politikovi.
- Home
- > Dotazy a odpovědi
- > Československo, Mnichov, protektorát, odboj
- > Pomníky sovětských, amerických a po...
Přebírání a další publikace materiálů z webu Fronta.cz - druhá světová válka je bez předchozího písemného souhlasu autorů zakázáno.