Panthery ve Slezsku

Na té části fronty, která je předmětem Vašeho dotazu, na konci dubna 1945 působila německá 1. tanková armáda. Ta měla ve své sestavě celkem pět tankových divizi (dále uváděných jako PzD), které disponovaly určitým počtem Pantherů. Jejich počet je znám z hlášení stavů k 15. dubnu 1945. Čísla se v sumě týkají jak obyčejných Pantherů, tak i jejich velitelské verze:

Dolní a Horní Lutyně byly osvobozeny jednotkami 95. střeleckého sboru (velitel genmjr. I. I. Melnikov) dne 1. května 1945. Sbor se v průběhu ostravské operace skládal z 2. gardové výsadkové divize a 351. střelecké divize.^[2]

Na přelomu dubna a května se v bohumínském prostoru už žádná německá tanková divize nenacházela. Zřejmě poslední tankovou jednotkou vyzbrojenou Panthery, která zde zasáhla do bojů, byla 16. PzD. Ta však byla z předmostí na východním břehu soutoku Odry a Olše stažena 17. dubna a 20. dubna nasazena v protiútoku u Brna. Pak se do Slezska opět vrátila, ale zúčastnila se obrany Opavy a prostoru jižně od tohoto města. Postavení Vámi uváděné 17. PzD se v průběhu třetí dekády dubna nacházela na severozápad od Opavy. Jednotky 19. PzD byly 25. dubna přemístěny k Prostějovu.^[3] Pro úplnost informací je nutné poznamenat, že okolo 20. dubna divizi doplnilo deset Pantherů, takže její úderná síla vzhledem k předchozímu stavu podstatně vzrostla.

Jestliže tedy v Dolní Lutyni-Věřňovicích zůstal jeden či spíše dva Panthery, což dokazují Vámi poslané fotografie, můžeme pouze spekulovat, že na soutoku Odry a Olše mohla operovat například jedna detašovaná tanková četa 16. PzD, která zde zůstala další dva týdny, nebo uvážit určitou možnost, že na místě zůstaly lehce poškozené tanky (tank), uvedené do provozuschopného stavu například příslušníky roty stíhačů tanků některé ze zde působících pěších divizí.

Pokud Vás zajímají další podrobnosti o zničených a opuštěných Pantherech, které na konci války zůstaly na našem území, doporučujeme Vám dva články na toto téma, publikované v časopise HaPM^{[4], [5]}. Je zde zaevidováno asi 85 tanků Panther a samohybných děl Jagdpanther. Bohužel, po neočekávaném zániku časopisu už nevyšlo třetí pokračování, takže ani údaje zde obsažené nejsou kompletní, ani Panthery z Lutyně zde zaevidovány nejsou. Odhaduje se, že na území dnešní ČR bylo ve válečných operacích zničeno či osádkami opuštěno až 130 obrněných vozidel obou výše zmíněných typů.

Fotografie z knihy Ireny Hajzlerové „Dolní Lutyně 1305-2005“, Dolní Lutyně - Karviná 2005:

Foto č. 1: Panther na dvoře statku Josefa Kubatky u kaple v Dolní Lutyni - Věřňovicích. Vzhledem k tomu, jak jsou snímky málo detailní, nedokážeme s jistotou říci, jestli se jedná o dva tanky, nebo jeden postupně zachycený ve dvou různých postaveních. Varianta se dvěma tanky je snad pravděpodobnější. Předpokládáme, že tanky autor snímků vyfotografoval tajně z domu č. 105, a to ještě v době, kdy vesnice nebyla osvobozena.

Foto č. 2: Detail druhého stroje (?) u domu č. p. 105 bohužel nezachycuje žádný divizní znak, taktické číslo je částečně patrné uprostřed věže (snad 8 či 6?), takže identifikace jednotky zatím není možná.V zadní části bočního pancíře korby je o něco lépe viditelný trámový kříž (Balkenkreuz). Kanon je upevněn v držáku pro přesun. Jedná se pravděpodobně o tank 16. PzD.

Mapa zachycuje postavení vozidel, zachycených na obou snímcích. Jak z ní vyplývá, tank(y) měl(y) blokovat postup Rudé armády od mostu, respektive brodu přes řeku Olši (most byl Němci v průběhu bojů zničen):

• [1] Tomáš JAKL: Počty tanků a samohybných děl německé 4. tankové, 17.  , 1. tankové a 8. armády v polovině dubna 1945, Historie a vojenství č. 1/2007
• [2] Václav PEŠA: Ostravská operace Rudé armády, Ostrava 1970
• [3] Německá obrana čs. opevnění ve Slezsku, Historie a vojenství č. 3/2004, dokument zpracoval Tomáš JAKL
• [4] Milan KOPECKÝ: Tanky Pz.Kpfw.V „Panther“ na území Moravy a Slezska, Historie a plastikové modelářství č. 6/2004
• [5] Milan KOPECKÝ: Tanky Pz.Kpfw.V „Panther“ na území Moravy a Čech II, Historie a plastikové modelářství č. 7/2006