Organisace jednotek v boji
Dotaz: Organisace jednotek v boji
Tazatel: frank | Datum: 2. 5. 2006
Mám poněkud širší dotaz. Jakým způsobem se organizovalo velení bojujících jednotek, pokud vezmeme v úvahu, že tanky patřily do určité obrněné divize, pluku, praporu atd. To samé s pěchotou, dělostřelectvem... Jakým způsobem se pak velitelsky tvořily kompaktní jednotky, které obsahovaly všechny tyto složky pod jednotným velením? Za vysvětlení děkuji.
Autor: ja_62
| Datum: 27. 6. 2006
Odpověď je snadnější než se pravděpodobně domníváte, neboť, jelikož jsou všechny armády organisovány jako hierararchicky uspořádané systémy, s přesně rozdělenými a vymezenými kompetencemi jednotlivých velitelství a jednotek jim podřízených, vždy existuje nějaké nadřízené velitelství, určující a koordinující podřízeným složkám jejich úkoly, a například základní prvek bojové organisace armád jímž je divise, zahrnuje, nebo alespoň ve většině případů za druhé světové války zahrnovala, jednotky různých typů, nejen základního, podle něhož byla pojmenována, to jest, že, zejména, pěší divise měla i podpůrné dělostřelectvo, někdy i trvale přidělený tankový prapor, zrovna tak divise tanková měla mimo tanků i své vlastní mobilní dělostřelectvo a mechanisovaný pěší pluk nebo samostatné prapory mechanisované pěchoty.
Základním kompaktním bojovým svazkem tedy byla divise, případně disponující i jí přidělenými posilovými jednotkami sboru nebo armády do kterých byla začleněna. V rámci divise pak bylo pružnosti při sestavování adekvátní jednotky pro splnění jednotlivých nebo dílčích taktických úkolů divise určených nadřízenými velitelstvími divisi dosahováno buď přidělením slabšího podpůrného útvaru (nebo více útvarů) pod velení silnějšího útvaru jehož úkol měl podpořit, a velení bylo svěřeno veliteli tohoto silnějšího útvaru; nebo vytvořením účelového seskupení pod velením důstojníka přiměřené hodnosti a funkčního zařazení z velitelství divise, například zástupce velitele divise, zejména pokud tato skupina sestávala ze dvou či více útvarů přibližně stejné síly a podřízení jednoho velitele druhému by nebylo vhodné a účelné.
Různé armády se pochopitelně ve své organisaci lišily, a v armádách jednotlivých států bylo vytváření jednotek přiměřené síly dosahováno různými způsoby - v armádě USA šlo u pěchoty nejčastěji o tzv. "regimental combat team" (RCT, plukovní bojovou skupinu) jehož základem byl pěší pluk, obvykle s přiděleným dělostřeleckým praporem a jinými jednotkami (ženijní nebo tanková rota apod.), mohly mu být ovšem podle potřeby přiděleny i větší síly z divisních záloh, nebo naopak některé z jeho sil přiděleny k podpoře jiné jednotky, u obrněných divisí byla použita takzvaná "combat commands" (bojová velitelství), kterým byly dle potřeby přidělovány jednotlivé prapory divise (nejčastěji tankový prapor, prapor obrněné (mechanisované) pěchoty na polopásových transportérech a prapor samohybného dělostřelectva, jejich složení však nebylo tak pevně dané jako v případě pěších divisí, a mohlo být pružněji upravováno), divise armády Velké Británie byla organisována do brigád, nejčastěji měla každá po třech praporech, případně byly vytvářeny "brigade groups" (brigádní skupiny) jež byly britským ekvivalentem amerického RCT, tj. brigáda posílená různými podpůrnými složkami, v armádě Německa byly tzv. "kampfgruppen" (bojové skupiny) vytvářeny značně volně, pružně a v různých velikostech, od úrovně roty po velikost několika divisí.
Úkoly vyžadující nasazení větších sil než divise pak organisovala na základě obdobných zásad jako na divisním stupni velení vyšší, například sborová velitelství, která koordinovala postup jednotlivých divisí sboru a mohla svým podřízeným divisím přidělit posilové prostředky ze svých záložních nebo posilových jednotek, takže ať nastala jakákoliv situace, vždy existovalo velitelství které buď koordinovalo akce podřízených jednotek, nebo mělo pravomoc určit, kdo jiný tak má v nějakém dílčím případě činit.
Základním kompaktním bojovým svazkem tedy byla divise, případně disponující i jí přidělenými posilovými jednotkami sboru nebo armády do kterých byla začleněna. V rámci divise pak bylo pružnosti při sestavování adekvátní jednotky pro splnění jednotlivých nebo dílčích taktických úkolů divise určených nadřízenými velitelstvími divisi dosahováno buď přidělením slabšího podpůrného útvaru (nebo více útvarů) pod velení silnějšího útvaru jehož úkol měl podpořit, a velení bylo svěřeno veliteli tohoto silnějšího útvaru; nebo vytvořením účelového seskupení pod velením důstojníka přiměřené hodnosti a funkčního zařazení z velitelství divise, například zástupce velitele divise, zejména pokud tato skupina sestávala ze dvou či více útvarů přibližně stejné síly a podřízení jednoho velitele druhému by nebylo vhodné a účelné.
Různé armády se pochopitelně ve své organisaci lišily, a v armádách jednotlivých států bylo vytváření jednotek přiměřené síly dosahováno různými způsoby - v armádě USA šlo u pěchoty nejčastěji o tzv. "regimental combat team" (RCT, plukovní bojovou skupinu) jehož základem byl pěší pluk, obvykle s přiděleným dělostřeleckým praporem a jinými jednotkami (ženijní nebo tanková rota apod.), mohly mu být ovšem podle potřeby přiděleny i větší síly z divisních záloh, nebo naopak některé z jeho sil přiděleny k podpoře jiné jednotky, u obrněných divisí byla použita takzvaná "combat commands" (bojová velitelství), kterým byly dle potřeby přidělovány jednotlivé prapory divise (nejčastěji tankový prapor, prapor obrněné (mechanisované) pěchoty na polopásových transportérech a prapor samohybného dělostřelectva, jejich složení však nebylo tak pevně dané jako v případě pěších divisí, a mohlo být pružněji upravováno), divise armády Velké Británie byla organisována do brigád, nejčastěji měla každá po třech praporech, případně byly vytvářeny "brigade groups" (brigádní skupiny) jež byly britským ekvivalentem amerického RCT, tj. brigáda posílená různými podpůrnými složkami, v armádě Německa byly tzv. "kampfgruppen" (bojové skupiny) vytvářeny značně volně, pružně a v různých velikostech, od úrovně roty po velikost několika divisí.
Úkoly vyžadující nasazení větších sil než divise pak organisovala na základě obdobných zásad jako na divisním stupni velení vyšší, například sborová velitelství, která koordinovala postup jednotlivých divisí sboru a mohla svým podřízeným divisím přidělit posilové prostředky ze svých záložních nebo posilových jednotek, takže ať nastala jakákoliv situace, vždy existovalo velitelství které buď koordinovalo akce podřízených jednotek, nebo mělo pravomoc určit, kdo jiný tak má v nějakém dílčím případě činit.
- Home
- > Dotazy a odpovědi
- > FAQ - Časté dotazy
- > Organisace jednotek v boji
Přebírání a další publikace materiálů z webu Fronta.cz - druhá světová válka je bez předchozího písemného souhlasu autorů zakázáno.