Oběti nacistického teroru po atentátu na Heydricha
Dotaz: Oběti nacistického teroru po atentátu na Heydricha
Tazatel: Jan Horky | Datum: 27. 5. 2022
Dobrý den, je známo kolik si atentát na Heydricha vyžádal životů českých obyvatel během represí po atentátu? Četl jsem různé údaje na různých webech...
Autor: Vojtěch Šír
| Datum: 5. 6. 2022
Mezi přímé oběti nacistických represálií v protektorátu Čechy a Morava po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha můžeme zařadit oběti druhého stanného práva trvajícího od 27. května do 3. července 1942, kteří byli odsouzeni k trestu smrti stannými soudy v Praze a v Brně, dále spolupracovníky a rodinné příslušníky parašutistů zavražděné později po skončení stanného práva, zejména v Mauthausenu.
Stanné soudy fungovaly dále i po formálním ukončení stanného práva, jak uváděl výnos zastupujícího říšského protektora Kurta Daluegeho z 3. července 1942:
V souhrnné zprávě zastupujícího říšského protektora do Berlína o činnosti za období do konce srpna 1942 byl počet zastřelených v době stanného práva, ne zcela úplně, uveden:
Stanné soudy zůstanou příslušny pro odsuzování trestných činů spáchaných v přímé souvislosti s atentátem na SS-Obergruppenführera Heydricha.
V souhrnné zprávě zastupujícího říšského protektora do Berlína o činnosti za období do konce srpna 1942 byl počet zastřelených v době stanného práva, ne zcela úplně, uveden:
V době výjimečného stavu byla učiněna tato opatření:
1. zatčeno 3188 Čechů
2. Zastřeleno 1357 Čechů po rozsudcích smrti vynesených stannými soudy v Praze a Brně
3. Vyhlazení dvou českých vesnic Lidic (95 domů) a Ležáků (8 domů).
1. zatčeno 3188 Čechů
2. Zastřeleno 1357 Čechů po rozsudcích smrti vynesených stannými soudy v Praze a Brně
3. Vyhlazení dvou českých vesnic Lidic (95 domů) a Ležáků (8 domů).
Důvody odsouzení stannými soudy v Praze a Brně k trestu smrti za prvních 28 dní stanného práva gestapo dne 24. června 1942 vyčíslovalo následovně:
|
|
Počet odsouzených |
|
Schvalování atentátu |
231 |
|
Nedovolené držení zbraní |
42 |
|
Udržování spojení a poskytování přístřeší |
343 |
|
Policejně nepříhlášení |
77 |
|
Křivé obvinění |
2 |
Přímé oběti nacistického teroru po atentátu na Heydricha:
|
Místo |
Datum |
Počet zastřelených |
Poznámka |
|
Plzeň - Lobzy |
28. 5. - 15. 6. 1942 |
13 |
|
| Brno - Kounicovy koleje |
29. 5. - 3. 7. 1942 |
395 |
odsouzeno k smrti bylo stanným soudem v Brně 397 lidí, dva parašutisté Oldřich Pechal a Jindřich Čoupek byli oběšeni v Mauthausenu 22. září 1942 |
| Praha - Kobyliská střelnice |
30. 5. - 3. 7. 1942 |
535 |
včetně 26 obyvatel Lidic zastřelených 16. června 19. června zastřelen bývalý předseda protektorátní vlády div. gen. Alois Eliáš |
| České Budějovice |
30. - 31. 5. 1942 |
6 |
|
| Luby u Klatov |
31. 5. - 3. 7. 1942 |
73 |
|
|
u obce Jelen (u Kolína) |
přelom května/června 1942 |
9 |
zastřelení byli zřejmě tuláci |
| Mladá Boleslav - Podchlumí |
1. 6. 1942 |
4 |
|
| Kladno - Krnčí |
1. 6. 1942 |
6 |
|
| Pardubice - Zámeček |
3. 6. - 9. 7. 1942 |
194 |
včetně 33 obyvatel Ležáků zastřelených 24. - 25. června dalších 11 dětí z Ležáků bylo zavražděno v Chelmnu |
| Tábor |
3. 6. - 3. 7. 1942 |
156 |
|
| Lidice |
10. 6. 1942 |
173 |
dalších 26 obyvatel zastřeleno v Kobylisích 16. 6. 1942, s ženami zemřelými v Ravensbrücku a 88 zavražděnými dětmi celkem 340 obětí |
|
Vejprnice - Suchý důl |
21. 6. - 30. 6. 1942 |
18 |
|
|
Praha - Kobyliská střelnice |
4. - 5. 9. 1942 |
4 |
představitelé pravoslavné církve |
| Mauthausen |
24. 10. 1942 |
262 |
|
|
Mauthausen |
26. 1. 1943 |
31 |
|
|
Mauthausen |
3. 2. 1944 |
1 |
K těmto obětem je dále nutné připočítat i odbojáře, kteří spáchali sebevraždu před zatčením (např. M. Moravcová, J. Zelenka-Hajský, J. Mílíč, L. Malá, B. Lyčka, F. Kotrba, K. Kněz, A. Bartoš), zemřelé při výslechu (např. F. Hladěna) a při boji s gestapem/SS (např. parašutisté v kostele sv. Cyrila a Metoděje).
Největší počet lidí byl zastřelen až v posledních pěti dnech stanného práva, šlo o minimálně 536 osob. Jména těchto obětí už ani nebyla uveřejněna v tisku, až do 28. června byla téměř všechna jména zastřelených publikována v novinách, od 29. června 1942 už byly jen v krátkých zprávách oznámeny souhrnné počty popravených.
Velkou část obětí tvořili příslušníci tzv. „destruktivní inteligence“, jak je označovala nacistická propaganda: univerzitní profesoři, učitelé, důstojníci, soudci, architekti, inženýři, lékaři, spisovatelé, kněží apod.
Dále zahynuly v této době další tisíce lidí, zejména Židů z protektorátu, v koncentračních a vyhlazovacích táborech (viz transporty do Terezína). V červnu a červenci 1942 byly z Terezína vypraveny čtyři transporty do vyhlazovacích táborů s asi čtyřmi tisíci lidí, z nichž téměř nikdo nepřežil.
Až do 28. června 1942 byla jména zastřelených zveřejňována v tisku.
Zde v seznamu i spisovatel Vladislav Vančura zastřelený na Kobyliské střelnici 1. června 1942 v 18.45
Seznamy popravených zabíraly i polovinu listu novin, od 29. června 1942,
kdy počty zastřelených výrazně vzrostly, zveřejňování jmen přestalo
Od 29. června 1942 již byly zveřejňovány pouze souhrnné počty popravených, resp. odsouzených k trestu smrti. Zmiňovaní „padákoví agenti“ byli parašutisté Oldřich Pechal (výsadek Zinc) a Jindřich Čoupek (výsadek Bivouac), oběšeni byli v Mauthausenu až 22. září 1942
Viz také:
- Atentát na Reinharda Heydricha
- Popraviště v protektorátu Čechy a Morava
- První stanné právo v protektorátu
- První české ženy popravené nacisty
- Popravy během druhého stanného práva
- Dobývání kostela sv. Cyrila a Metoděje 18. června 1942
- Vyhlazení Lidic
- Stanný soud s představiteli pravoslavné církve
- Rodinní příslušníci a spolupracovníci parašutistů popravení v Mauthausenu
- Home
- > Dotazy a odpovědi
- > Československo, Mnichov, protektorát, odboj
- > Oběti nacistického teroru po atentá...
Přebírání a další publikace materiálů z webu Fronta.cz - druhá světová válka je bez předchozího písemného souhlasu autorů zakázáno.