Nejrychlejší letadla

Univerzálně nejrychlejší letadlo v podstatě přesně určit nelze, neboť každý stroj dosahoval své maximální rychlosti v jiné výšce (v závislosti třeba na výškových vlastnostech motoru). Nedá se dost dobře porovnávat výškový stroj s letounem určeným k operacím v nízkých výškách — každý má své maximum jinde. To vadí zejména z toho důvodu, že v různých výškách jsou hodnoty atmosférického tlaku různé; ty potom ovlivňují vztlak, aerodynamický odpor atp. Obecně u hladiny moře dosahují letouny nižších rychlostí právě kvůli hustšímu vzduchu.

Uvedu tedy u každého státu pár strojů, jež patřily k nejrychlejším.

Německo

Zde není příliš co řešit, jednoznačně nejrychlejším strojem byl raketový Messerschmitt Me 163 Komet. Pro Me 163B-1 se uvádí maximální rychlost 960 km/h ve výšce 3000 metrů (pro srovnání: při hladině moře to dělá již jenom 830 km/h). Často se uvádí, že tím „nej“ byl Messerschmitt Me 262 Schwalbe, ten ale letěl nejvýše „jenom“ 870 km/h v 6000 m (někde se uvádí, že tato rychlost byla dosažena již ve 3000 m).

Ohledně pístových strojů, Bf 109K-4 letěl s MW-50 710 km/h v 7500 m, bez něj 645 km/h v 8400 m. „Dlouhonosý“ Focke-Wulf Fw 190D-9 zase dosahoval až 686 km/h ve výšce 6500 m. Z nejnovější generace strojů je vhodné zmínit Focke-Wulf Ta 152H-1, u kterého se uvádí 755 km/h ve 12 500 metrech.

Velká Británie

Opět je nejrychlejším strojem proudová stíhačka — Gloster G.41 Meteor Mk.III. Tento stroj, jenž přišel v lednu 1945 do služby k 616. squadroně (v dubnu téhož roku je dostává i 504. sqn; u 616. sqn nahradil od června 1944 sloužící Meteor Mk.I), dosahoval maximální rychlosti 495 mph (796 km/h) ve výšce 9144 m (30 000 ft).

Z klasických stíhaček se na špici pohyboval Supermarine Spitfire F Mk.XIVE (439 mph v 24 500 ft — 706 km/h v 7467 m) či Hawker Tempest Mk.V srs.2 (704 km/h v 5180 m).

USA

U Američanů je nejrychlejší stíhačka trochu sporná — na jaře 1945 se do Itálie dostalo pár kusů (někde se uvádí, že šest, jinde dva kusy — s/n 44-83028 a 44-83029) proudových YP-80A. Ty zde provedly pár operačních letů, ovšem nepřítele nepotkaly. Rychlost Lockheed P-80A Shooting Star (které se od předsériových YP-80A lišily pouze v malých detailech) byla 558 mph (898 km/h) při úrovni moře a 492 mph (792 km/h) ve 40 000 ft (12 192 m).

Mezi klasickými, pístovými stíhačkami „vládly“ následující:

• North American P-51B-1-NA Mustang: 388 mph v 5000 ft (624 km/h v 1524 m), 406 mph v 10 000 ft (653 km/h v 3048 m), 427 mph ve 20 000 ft (687 km/h v 6096 m), 430 mph ve 25 000 ft (692 km/h v 7620 m) a konečně 440 mph ve 30 000 ft (708 km/h v 9144 m); v pozdější verzi (P-51B-15-NA) dosahoval ve 20 000 ft 435 mph (700 km/h) a ve 25 000 ft 439 mph (706 km/h).

• Republic P-47M-1-RE Thunderbolt: 453 mph v 25 000 ft (729 km/h v 7620 m) a 470 mph ve 30 000 ft (756 km/h v 9144 m).

• z řad US Navy byl nejvýkonnějším nasazeným typem Vought F4U-4 Corsair: 446 mph v 26 200 ft (718 km/h v 7986 m).

SSSR

Co se týče Sovětskěho svazu, jeho nejrychlejší stíhačkou byl Jakovlev Jak-9U, jenž ve výšce 5600 m letěl rychlostí až 713 km/h.

Japonsko

Japonskou nejrychlejší bojově nasazenou stíhačkou byla Kawasaki Ki-84 Hajaté, jež ve verzi Ki-84-Ia letěla ve výšce 6100 m rychlostí 624 km/h (verze II KAI dosáhla snad až 670 km/h?).

---

Jenom pro zajímavost, absolutní rychlostní rekord FAI držel po celou válku Messerschmitt Me 209V1 pilotovaný Fritzem Wendelem, jenž na tříkilometrovém kurzu dosáhl 26. dubna 1939 průměrné rychlosti 755,138 km/h. Překonán byl až po válce (přesněji 7. září 1945) proudovým Gloster Meteorem Mk.IV. V současné době drží rekrod nejrychlejšího pístového letadla Grumman F8F-2 Bearcat „Rare Bear“, jenž 21. srpna 1989 dosáhl na tříkilometrové bázi průměrné rychlosti 850,263 km/h. Tento typ nestihl druhou světovou válku jenom „o fous“, neboť v době japonské kapitulace se VF 19 (vyzbrojená F8F-1) přesunovala na nosiči CVL 27 Langley k Japonsku. Samozřejmě, „Rare Bear“ toho již s původními F8F příliš mnoho společného nemá, jedná se o soukromý závodní speciál.