Názor čs. generálů na vyhlídky války s Německem 30. září 1938

Dotaz: Názor čs. generálů na vyhlídky války s Německem 30. září 1938
Tazatel: Kamil | Datum: 11. 3. 2019

Dobrý den, Beneš o přijetí Mnichovského diktátu jednal i s generály naší armády. Jak naši generálové hodnotili vyhlídky obrany proti německému útoku?

Autor: Vojtěch Šír | Datum: 27. 10. 2019
Předně je třeba předeslat, že všechny československé válečné plány počítaly s tím, že do války na straně Československa zasáhnou jeho spojenci (míněna zejména Francie). Plány nepočítaly s válkou osamoceného Československa s Německem (a případně dalšími zeměmi na straně Německa).

Jak uvádí vojenský historik Pavel Šrámek, který čs. válečné plány podrobně studoval:
"V československých válečných plánech hrála vždy klíčovou úlohu pomoc spojenců. Na podzim 1938 však Československu hrozila samostatná obrana minimálně proti Německu, tedy válka za jiných podmínek, než se kterými se v plánech počítalo.

Válečný plán pro takový případ se nikdy nepřipravoval a zůstává otázkou, zda pro tuto situaci šlo vůbec nějaký reálný plán vypracovat."

Hlavní porady na Pražském hradě 30. září 1938 se za československou armádu účastnili tři generálové:

armádní generál Jan Syrový
předseda čs. vlády
 armádní generál Ludvík Krejčí
náčelník Hlavního štábu
hlavní velitel čs. branné moci
 divizní generál Karel Husárek
ředitel opevňovacích prací (ŘOP)


Všichni tři generálové na poradě uvedli, že pokud čs. armáda dostane od prezidenta rozkaz se bránit, bude se bít dobře, je však na politických činitelích, aby rozhodli, zda tento boj podstoupit.

Na žádost prezidenta Beneše, aby profesionálně posoudili možnosti vojenského úspěchu v osamocené válce proti Německu a jeho případným dalším spojencům, uvedli následující (podle záznamu div. gen. Husárka):

Armádní generál Jan Syrový:
Vylíčiv dosti podrobně rozložení našich vyšších jednotek a stav hotových i rozpracovaných opevnění dospěl k názoru, že vzhledem k ohromné přesile nepřátel není rozumné vyhlídky na to, že bychom se úspěšně mohli ubránit, ani do event. ruské pomoci pozemními silami.

Armádní generál Ludvík Krejčí:
Arm. gen. Krejčí konkrétněji pronesl tentýž názor dovozuje ještě, že zásah pozemních sovětských sil, dojde-li k němu, mohli bychom pocítiti v bojích o prostor Moravy teprve asi tak za 6 neděl, v nejlepším případě, což je příliš dlouhá doba, po kterou bychom se náporu ze všech stran od tří sousedů neubránili.

Divizní generál Karel Husárek:
Vojenská situace se již podstatně zhoršila "Anschlussem" Rakouska 21. března. Jižní hranice Moravy a částečně i jižních Čech, pokládaná do té doby pro prvé týdny války s Německem za poměrně málo nebezpečnou, rázem se stala ve spojení s prostorem hranic mezi Odrou a Krkonošemi nejnebezpečnější (z těchto prostorů hrozilo odříznutí našich valných sil od Slovenska). Těžká opevnění mezi řekou Moravou a Znojmem, k jejichž budování proti Rakousku jsem dostal rozkaz v polovině dubna 1938, jsou pochopitelně teprve v začátcích. Kromě zesílených krycích jednotek proti Rakousku musely po "Anschlussu" býti určeny celé jiné vyšší jednotky, a to jednak na úkor akce proti Maďarsku, jednak na úkor obrany hranice mezi Odrou a Krkonošemi a dílem též z nepatrné zálohy hlavního velitelství.

Proti nebezpečí ze strany Polska na severních slovenských hranicích máme pouze tzv. zesílenou "ostrahu", poněvadž jsme dosud byli oprávněni počítati s jeho neutralitou. Jiných vyšších jednotek dnes, kdy nástup jest dokončen, na obranu proti Polsku vlastně nemáme.

Za takové situace bylo by nezodpovědné od vojáků tvrditi, že jsou reálné vyhlídky na to, že ubráníme hlavní části našeho území a uschováním větší části našich branných sil do rozhodného zásahu SSSR v náš prospěch.

Bude-li však dán k tomu rozkaz, armáda se bude bíti dobře a způsobí nepříteli značné ztráty, zejména z počátku a tam, kde se opírá o těžké opevnění aspoň již částečně hotové. Po jejich obklíčení a obejití z pohraničních pásem, kde jich není, hrozí však naší armádě roztříštění na více skupin a jejich rychlé zdolání a při sebevětší statečnosti - do příchodu pomoci SSSR.

Na přímý dotaz pana prezidenta, zda je zdůvodněná naděje, že by se valné části našich branných sil podařilo probíti se na východ (do SSSR), odpověděl jsem (a myslím i druzí dva generálové), že za dané situace a zejména vzhledem k nečekanému postoji Polska reálně lze počítati, že by se to podařilo jen menším částem naší armády.

Tento posudek armádních velitelů tak prezidentovi Benešovi a dalším politickým představitelům jen potvrdil jejich názor a usnadnil jejich rozhodnutí, že ČSR do války s Německem kvůli udržení Němci obývaného pohraničí proti vůli západních mocností a při velké nejistotě možného sovětského zásahu nepůjde a závěry mnichovské dohody přijme.

Navíc, jak Beneš oznámil na zasedání vlády, „v případě, že by nám přišlo na pomoc jediné Rusko, nastala by válka všech proti Rusku a Anglie by šla proti nám“. Již předchozího dne na jednání vlády ministr zahraničních věcí Kamil Krofta uvedl, že „pomoc samotného Ruska by byla i nebezpečná, protože by vyvolala frontu proti bolševismu.“

Vedoucí kanceláře prezidenta republiky Jaromír Smutný si 19. července 1943 poznamenal Benešova slova o postoji SSSR během mnichovské krize v září 1938:

Beneš: Já nikdy nebudu o tom mluvit, ale je faktem, že Rusové nikdy nám neřekli v r. 1938, že nám přijdou na pomoc.

Nepovažuji za vhodné o tom mluvit, proč je klást vedle Francouzů a Angličanů, kteří mají vinu aktivní, ale my si toho musíme být dobře vědomi. Já to připomenu jim samým, kdyby to jednou bylo třeba, a taky našim komunistům. Já jsem nikdy opravdu nevěřil v to, že by Rusové byli nám šli na pomoc, byli by udělali jen to, jak pomáhali Španělákům, byli by nám poslali letadla, snad nějaké parašutisty, ale to by bylo všechno. Nikdy jsem z [sovětského vyslance] Alexandrovského nedostal jasný slib, že půjdou s námi, když půjdeme do války sami, bez Francie a Anglie. To je jejich politická a diplomatická metoda, k ničemu se přímo nezavázat.

Zdroje


Komentáře

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • Vyplňte správně kontrolu
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.