Nálezy vojenského vybavení z druhé světové války
Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem, komu připadne obrněná technika, případně tank, nebo letadlo, které se mi podaří lokalizovat a vykopat ze země, případně, co podniknout pro to, aby bylo možno si toto ponechat. Souhlas majitele pozemku je samozřejmý. Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
podle platného právního řádu (resp. zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb., ve znění novel) ČR je věc, která je hmotným pozůstatkem nebo dokladem činnosti člověka v minulosti, a která se zachovala pod zemí, výjimečně i jinde (na zemi, pod vodou) považována za archeologický nález a jako taková chráněna (§ 23 zmíněného zákona - "Archeologickým nálezem je věc (soubor věcí), která je dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do novověku a zachovala se zpravidla pod zemí."). Jelikož zákon výslovně neomezuje svoji působnost žádnou určitou lhůtou, je za takovouto památku hmotné kultury možné považovat i např. tank nebo letadlo z doby druhé světové války, jakožto významné pro poznání činnosti člověka v minulosti. Na druhou stranu by do této kategorie nejspíše nespadaly předměty sice původem staré, ale nijak zvlášť významé pro poznání dřívějšího života člověka, například takové které jsou poměrně běžně zastoupeny ve sbírkách, nebo často nacházeny (například pozůstatky často se vyskytujících předmětů, v kontextu druhé světové války například přileb apod.).
Pokud dojde k nalezení věci této povahy mimo řádně prováděný archeologický průzkum (ten může provádět Archeologický ústav Akademie věd ČR (se sídlem v Praze nebo Brně), případne jiné subjekty - vysoké školy, musea, jiné organisace příp. i jednotlivci disponující povolením ministerstva kultury ČR, které splnily zákonem stanovené odborné předpoklady, například vedení průzkumových prací odborníkem v oboru archeologie s nejméně dvouletou praxí; uzavřely s Archeologickým ústavem smlouvu o podmínkách a rozsahu archeologických výzkumů, a které Archeologickému ústavu svůj záměr konkrétního archeologického průzkumu oznámily - podle § 21 cit. zákona), je povinností nálezce do dvou dnů od nálezu o této skutečnosti informovat Archeologický ústav Akademie věd ČR nebo nejbližší museum, eventuelně i prostřednictvím obecního úřadu obce v jejímž katastru k nálezu došlo. Porušení této povinnosti je přestupkem, a může být trestáno pokutou až 50.000 Kč (§ 23, odst. 2 a § 39, odst. 2, písmeno g), pokutou až do výše 500.000 Kč může být potrestána organisace nebo podnikající fysická osoba která bez výše zmíněného povolení provádí archeologický výzkum; fysická osoba se tím může dopustit přestupku podle § 39, odst. 1, písm j), pokuta může dosáhnout výše až 10.000 Kč). Nálezce musí poté nález i naleziště nechat beze změny až do doby prohlídky museem nebo Archeologickým ústavem, nejméně však po dobu pěti pracovních dnů po učiněném oznámení. Archeologický ústav nebo jiná oprávněná organisace jsou povinny učinit opatření pro záchranu nálezu před poškozením, zničením nebo odcizením.
Vlastníkem nálezu se stává kraj v němž k nálezu došlo, s výjimkou nálezů učiněných organisační složkou nebo příspěvkovou organisací obce, které se stávají majetkem této obce, a nálezů učiněných státní organisací nebo organisační složkou státu, které jsou majetkem České republiky. V případech že stát písemně požádá obec anebo kraj o převedení nálezu na Českou republiku do doby tří let od učinění nálezu, jsou tyto povinny převést nález na něj za cenu stanovenou v posudku znalcem. Archeologické nálezy jsou podle zákona ukládány v museích zřizovaných jednotlivými subjekty jež je vlastní.
Nálezce má právo na odměnu ve výši deseti procent kulturně historické hodnoty nálezu, stanovené znaleckým posudkem, a nutných nákladů jež mu vznikly v souvislosti s tímto nálezem. Odměnu a náhradu poskytuje, na písemnou žádost nálezce, v níž musí být uvedeno místo nálezum jeho datum a okolnosti za nichž k nálezu došlo (na základě § 19 prováděcí vyhlášky ministerstva kultury č. 66/1988 Sb., ve znění novel), krajský úřad. V případě nálezů předmětů z drahých kovů nebo jiných cenných materiálů, má nálezce právo na odměnu až do výše ceny materiálu.
Předměty nepodléhající tomuto režimu se řídí ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, podle nichž je nálezce povinen věci nalezené, opuštěné anebo skryté odevzdat obci na jejímž území k nálezu došlo, a pokud není do šesti měsíců jejich majitel zjištěn, připadne věc do majetku obce (práva nálezce jsou v zásadě obdobná jako v případě archeologického nálezu); případně speciální úpravou, zejména v případě nálezu zbraní nebo střeliva, kde podle § 68 zákona o zbraních a střelivu č. 119/2002 Sb., v platném znění, je povinností nálezce oznámit nález nejbližšímu policejnímu příslušníku nebo útvaru, případně orgánu místní samosprávy; zbraně a střelivo se, pokud se o ně do šeti měsíců nepřihlásí majitel, stávají majetkem státu, který v případě, že jde o nevybuchlou výbušninu nebo munici zařídí její likvidaci nebo deaktivaci, kterou provádí policie.
Možnost převodu vlastnického práva k nálezu na nálezce je pak dána pouze v případě pokud by s tímto převodem ze zákona oprávněný subjekt souhlasil a na převodu vlastnictví se s nálezcem dohodl.
- Home
- > Dotazy a odpovědi
- > Všeobecné a nezařazené
- > Nálezy vojenského vybavení z druhé světové války