Jugoslávští dobrovolníci a mnichovská dohoda
Dotaz: Jugoslávští dobrovolníci a mnichovská dohoda
Tazatel: Jcht | Datum: 13. 5. 2013
Dobrý den, rád bych se zeptal, zda je pravda, že Srbsko jako jediné odmítlo Mnichovskou dohodu a nabídlo ČSR k pomoci dobrovolnické jednotky. Děkuji.
Autor: Vojtěch Šír
| Datum: 28. 7. 2013
V roce 1938 Srbsko jako samostatný stát neexistovalo. V roce 1918 vzniklo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, které se v roce 1929 přejmenovalo na Jugoslávii. Jugoslávie jako nový slovanský stát měla velmi přátelské vztahy s taktéž nově vzniklým Československem. Od roku 1921 byly oba státy ještě spolu s Rumunskem spojeny i formálním spojenectvím - Malou dohodou. Ta byla zaměřena proti revizionistickým snahám Maďarska, zabránit jim byl hlavní společný zájem všech tří zemí. Ve vztahu k ostatním mocnostem, jako byly Německo, Itálie a SSSR, se již zájmy do jisté míry rozcházely.
Od druhé poloviny 30. let se čs.-jugoslávské vztahy i pod vlivem nového předsedy vlády Milana Stojadinoviće trochu ochlazovaly. Malodohodové spojenectví se čs. diplomacii nepodařilo prohloubit. Jugoslávie se i z hospodářských důvodů dostávala do sféry většího vlivu států Osy, výrazně narůstala obchodní výměna s Německem, což se nemohlo neprojevit i na jejím politickém směřování. Uvnitř země navíc sílilo srbsko-chorvatské pnutí a hlavním zájmem jugoslávské vlády bylo vyhnout se konfliktu.
Mnichovská dohoda se Jugoslávie nijak netýkala, proto ji ani nemohla nijak odmítnout. Pokud jde o nálady veřejnosti, ty byly nepochybně většinově na straně ČSR. Nabídky vyslání dobrovolníků skutečně dorazily. Nešlo o oficiální aktivitu jugoslávské vlády, ale o nabídky různých spolků a jednotlivců i z řad jugoslávské armády. Celkem mělo jít až o několik desítek tisíc dobrovolníků. Při posuzování těchto nabídek je nutné zvážit, jakým způsobem by v případě konfliktu byli dopraveni do ČSR, kdo by jim poskytl výstroj a výzbroj apod.
Od druhé poloviny 30. let se čs.-jugoslávské vztahy i pod vlivem nového předsedy vlády Milana Stojadinoviće trochu ochlazovaly. Malodohodové spojenectví se čs. diplomacii nepodařilo prohloubit. Jugoslávie se i z hospodářských důvodů dostávala do sféry většího vlivu států Osy, výrazně narůstala obchodní výměna s Německem, což se nemohlo neprojevit i na jejím politickém směřování. Uvnitř země navíc sílilo srbsko-chorvatské pnutí a hlavním zájmem jugoslávské vlády bylo vyhnout se konfliktu.
Mnichovská dohoda se Jugoslávie nijak netýkala, proto ji ani nemohla nijak odmítnout. Pokud jde o nálady veřejnosti, ty byly nepochybně většinově na straně ČSR. Nabídky vyslání dobrovolníků skutečně dorazily. Nešlo o oficiální aktivitu jugoslávské vlády, ale o nabídky různých spolků a jednotlivců i z řad jugoslávské armády. Celkem mělo jít až o několik desítek tisíc dobrovolníků. Při posuzování těchto nabídek je nutné zvážit, jakým způsobem by v případě konfliktu byli dopraveni do ČSR, kdo by jim poskytl výstroj a výzbroj apod.
- Home
- > Dotazy a odpovědi
- > Československo, Mnichov, protektorát, odboj
- > Jugoslávští dobrovolníci a mnichovs...
Přebírání a další publikace materiálů z webu Fronta.cz - druhá světová válka je bez předchozího písemného souhlasu autorů zakázáno.