Jednotka Wehrmachtu v Brně-Líšni

Dobrý den,

odpověď na Vaši otázku bych pojal poněkud šířeji, za využití dobové líšeňské kroniky^*.

Za první republiky nebyla v městysu Líšeň^† žádná stálá posádka, nejbližší jednotkou čs. armády byl 43. pěší pluk v Židenických kasárnách. Až za mobilizace byli v Líšni přechodně ubytováni záložníci tohoto pluku, pro které již ve stálých vojenských objektech nebylo místo. Mezi 24. a 28. zářím 1938 dleli tito vojáci ve školách, Sokolovně, Dělnickém domě, několika hostincích a konečně také na zámeckém dvoře: podstoupili tu vystrojováni a vyzbrojováni. Tentýž prapor záložníků se pod velením líšeňského rodáka majora Antonína Svobody 22. října vrátil a byl tu 25. a 26. října demobilizován.

Obsazení zbytku českých zemí 15. března 1939 popisuje kronikář takto:

Po této demonstraci moci se Němci stáhli zpět do Brna a vojáci Wehrmachtu Líšní jen občas projížděli v autech či na motocyklech. To jim však nebránilo jít do Líšně za rozptýlením:

Po začátku války sice líšeňští museli pravidelně odvádět koně, povozy apod., ale obec stále zůstala prosta stálé vojenské přítomnosti. Jen mimo pěšáků na pochodech přibyla letadla Luftwaffe z nedalekého slatinského letiště, která byla často k vidění při cvičných letech nad Líšní. Vše se mělo změnit až o rok a půl později:

Němci se však v Líšni dlouho nezdrželi, již 29. června 1941 jednotka odjela a po více než rok zůstala Líšeň stranou pozornosti vojenské správy. V souvislosti se stavbou továrny na letecké motory pod Stránskou skálou byli v Líšni (především na Orlovně) ubytováni přivezení dělníci a důstojníci (pro důstojníky a posléze inženýry, dohlížející na provoz továrny, byla později postavena kolonie Hamburg v místech dnešních Vinohrad). V návaznosti na stavbu továrny byla v okolí rozmístěna protiletecká obrana:

Tímto zmínky o německých vojscích v líšeňské kronice končí. Vaši informaci o „zdravotnících“ potvrdit nemohu, nicméně pokládám ji za nepravděpodobnou: jednak jistě byla v zázemí lepší místa pro lazarety než Líšeň, jednak o nich nic neví ani pan Ludvík Belcredi, který se tematikou též zabýval a jemuž tímto děkuji za pomoc.

* Kroniku se naštěstí podařilo před Němci zachránit, a tak i po letech může vydat svědectví o válečné době. Z května 1945 pochází tento vysvětlující zápis:

† Líšeň byla k tzv. „Velkému Brnu“ úředně připojena až 1. ledna 1944.