Čs. vojenské vzduchovky

V naší armádě byla pro nácvik střelby skutečně od poloviny třicátých let zavedena vojenská vzduchovka vz. 35, jejíž využívání se nemezilo pouze na období do roku 1939, nýbrž byla ve zjednodušeném provedení (vz. 35/46 a vz. 47) vyráběna i po roce 1945 a používána ještě dlouho v poválečném období.

Československá armáda po svém vzniku až poloviny 30. let využívala při výcviku opakovačkou zápalkovou střelbu, stejně jako její předchůdce, tedy rakousko–uherská armáda. Od přelomu let 1934–1935 byla v České zbrojovce ve Strakonicích¹ vzhledem k  relativně vysokým cenám výcvikové střelby děleným nábojem vz. 24 pro zápalkovou střelbu (7,92-Z/D-24) vyvíjena na popud MNO vzduchovka, částečně patrně vycházející z německé vzduchovky Haenel 33, avšak kvalitou tuto převyšující. Jednalo se o vzduchovku vz. 35. Vznik této zbraně provázely problémy s patentováním, konkrétně právě kvůli sporu s firmou, vyrábějící vzduchovku Haenel 33. Vzduchovka byla sériově vyráběna od října 1935 a celkově bylo po několika objednávkách MNO vyrobeno pro potřeby armády 9843² zbraní. Výroba vzduchovky pokračovala jak v armádním, tak i sportovním provedení i po začátku okupace. Zbraň byla tvarově téměř shodná s puškou vz. 24, totéž se týkalo i hmotnosti, délky a dalších detailů (krytka mušky, možnost nasazení bodáku vz. 24...), střílela broky 4,45 mm – č. 10 (výrobcem byla firma Sellier & Bellot) při úsťové rychlosti až 150 m/s (při přejímacích zkouškách měla být dosahována úsťová rychlost broku 135–140 m/s). Mířidla (hledí) vzduchovky byla stavitelná na 5, 10, 15, 20 a 25 m, zásobník byl řešen jako násypka na 15 broků. Kování zbraně bylo shodné s puškou vz. 24, z čehož pro strakonickou zbrojovku logicky vyplývala nutnost nákupu některých kovových součástek v Československé zbrojovce Brno.

Obrázek vzduchovky vz. 35 z příručky Opakovací vzduchovka ČZ. Povšimněte si chybějícího chránítka mušky, které se spolu s řemenem dodávalo jako příslušenství ke zbrani zvlášť.

Po skončení 2. světové války bylo jasné, že bude muset vzduchovka vz. 35 projít rekonstrukcí, tak, aby se odstranily některé složitější zbytečné prvky a tím se snížila výrobní cena vzduchovky. Takto upravená zbraň byla přijata v první polovině roku 1946 jako vz. 35/46. Nakonec se však jednalo pouze o jakýsi „mezityp“ mezi vz. 35 a vz. 47, zbraň byla vyrobena pouze v omezeném množství kusů a odborná literatura se o tomto vzoru mnohdy vůbec nezmiňuje.

Vzduchovka vz. 47

Jedná se o nejrozšířenější armádní vzduchovku, která byla ve strakonické, uherskobrodské a brněnské Zbrojovce vyráběna v letech 1947–1950. Celkem se vyrobilo přibližně 65 000 vzduchovek tohoto typu. Pro potřeby armády však byla objednána pouze asi třetina zbraní³. Při srovnání vz. 35 a vz. 47 vidíme již na první pohled některé odlišnosti, způsobené snahou co nejvíce snížit výrobní náklady. Jedná se především o jiný tvar krytu mušky, který byl u vz. 35 shodný s opakovačkou vz. 24, zjednodušený kryt násypného trychtýřku na broky a mj. i dvě chybějící poutka z původních čtyř. Zbraň si však se vz. 35 ponechává shodnou hmotnost, prakticky i rozměrové parametry, pochopitelně také ráži a dostřel. Téměř žádné zásahy nebyly provedeny ani do samotné konstrukce zbraně. Mířidla jsou však stavitelná již jen na 10, 15, 20 a 25 metrů. Dosti podstatnou odlišností je pak fakt, že vzduchovka vz. 47 již není uzpůsobena k nasazení bodáku vz. 24. Úsťová rychlost je oproti vz. 35 nižší – 120 m/s. Vzduchovka byla používána velice dlouhou dobu od data ukončení výroby a v současné době je poměrně hojně ve všech úpravách zastoupena mezi sběrateli. 

Jeden z exemplářů vzduchovky vz. 47 si můžete detailně prohlédnou ve fotogalerii.

Vzduchovka vz. 47 ze sbírky KVH Trmice

Použitá literatura:

• Opakovací vzduchovka ČZ. Česká Zbrojovka a. s. v Praze, továrny ve Strakonicích, 1935
  
• SKRAMOUŠSKÝ, Jan: Vzduchovka vz. 35. In: Střelecký magazín 9/2005, s. 9–11
• SKRAMOUŠSKÝ, Jan: Vzduchovka vz. 35 (dokončení). In: Střelecký magazín 10/2005, s. 9–11
• ŠÁDA, Miloslav: Československé ruční palné zbraně a kulomety, Naše vojsko, Praha 1971

Internetové odkazy:

• http://www.muzzle.de/N7/Druckluft/VZ_47/vz_47.html
• http://www.co2air.de/wbb2/lexi-1517-VZ-35-36-amp-47.html
• http://www.ss2men.wz.cz/index.html
• http://forum.gunshop.cz/viewtopic.php?t=240&postdays=0&postorder=asc&highlight=vzduchovka&start=0

¹ K soutěži bylo vyzváno samozřejmě i několik dalších firem, především Československá zbrojovka Brno, nicméně žádná z firem nakonec nedotáhla vývoj vzduchovky do konce.

² V publikaci Československé ruční palné zbraně a kulomety je uváděna objednávka 6000 vzduchovek v říjnu 1935, 300 kusů v červenci 1938 a v srpnu 1938 mělo jít o 1500 vzduchovek v armádní verzi a 1500 ve sportovní, celkový počet je tedy podle M. Šády 9300 objednaných vzduchovek.