Čechoslováci na Dálném Východě a v Tichomoří

Dobrý den,

bohužel moje odpověď asi nebude přesně to, co jste očekával a ani mé znalosti v tomto směru nejsou vůbec dostačující. Berte to spíše jako podklad k dalšímu pátrání.

Každopádně v amerických ozbrojených silách v letech druhé světové války mělo sloužit na 60 000 československých krajanů - nejčastěji potomků první a druhé generace přistěhovalců (připomeňme např. velkou českou komunitu v Chicagu). Samozřejmě se tedy v tomto případě jednalo o občany Spojených Států. Řada z nich sloužila v Pacifiku jako letci u USAAF, USMC a USN. Dočíst se o nich můžete v článku Tomáše Poláka v dnes již bohužel neexistujícím časopise Plastic Kits Revue, v čísle 7, ročník 1992, v článku „Potomci Čechů a Slováků v letectvu USN a USMC za 2. světové války“. Z řad pozemních jednotek je nejznámější Slovák Michael Strank. Toto jste ovšem pravděpodobně na mysli neměl.

V knize Tomáše Jakla: Boj za svobodu 1938-1945 (Avis 2005) lze najít fotografii s popiskem
„Československá četa britského pluku Šanghajského dobrovolnického sboru“, tedy pravděpodobně pořízenou někdy v letech 1939-1941. Stejně tak autor zmiňuje i dobrovolníky z řad krajanů v Malajsii a na Filipínách, kteří se po vypuknutí války dali k dispozici Spojencům.

Na adrese www.army.cz/mo/dotacehroby/valecne-hroby-v-zahranici.doc je k dispozici databáze válečných hrobů evidovaných v současné době našimi vojenskými orgány. Zde (bez bližších podrobností) můžete z období druhé světové války nalézt jeden hrob v Hong Kongu a dva hroby v Singapuru.

U jednotek amerického letectva na bojišti CBI (China-Burma-Indie) absolvoval svou stáž W/Cdr. Vladimír Nedvěd. Účastnil se zásobovacích letů z Indie do Číny. Na konci války pak do oblasti Pacifiku zavítalo několik jednotlivců i kompletních osádek československé národnosti sloužících tehdy u Transport Command britského RAF.

Bohužel Vám více a podrobněji za svou osobu sdělit nemohu.

Pokud jde o naše dobrovolníky v čínské Šanghaji, informací k jejich osudu není příliš dostupných, a patrně nejúplnější je možno získat ze stručné zmínky v dobové propagační publikaci brig. gen, Oldřicha Španiela Československá armáda druhého odboje, která vyšla nejprve v roce 1941 v Chicagu, a po osvobození Československa v reprintu u nakladatelství Orbis. 

Podle ní Čechoslováci v Šanghaji utvořili nejprve četu, později rotu v rámci Shanghai Volunteer Corps, ozbrojené jednotky Mezinárodní čtvrti Šanghaje (Shanghai International Settlement, jednalo se o správní území zvláštního charakteru, vyňaté v období pokusů o koloniální podmanění Číny západními mocnostmi v 19. století z pravomoci čínských vlád a spravované samosprávou svých obyvatel převážně evropského a severoamerického původu, zejména obchodníků).

Před válkou žilo v Šanghaji několik desítek československých občanů, a po okupaci českých zemí Německem, se jejich počet přílivem uprchlíků zvýšil na přibližně čtyři sta osob. V případě nově přišlých šlo z větší části o krajany židovského původu. Ti z československých občanů, kteří prošli základní vojenskou službou v československé armádě utvořili, z iniciativy mjr. Štěpána a kpt. Taussiga (oba byli záložními důstojníky čsl. armády) dobrovolnickou skupinu, kterou ale nebylo možno transportovat do Británie nebo Palestiny, a proto byla posléze začleněna do Shanghai Volunteer Corps (Šanghajský dobrovolný sbor - jednalo se o formaci převážně miličního charakteru) pod velením plukovníka J. W. Hornbyho. Tato četa byla později rozšířena na rotu, do níž byli začleněni i ti českoslovenští občané, kteří ve vlasti vojenskou službou neprošli. Šanghajští krajané rotě věnovali československou vlajku.

Jednotka, podobně jako celý Shanghai Volunteer Corps, byla organisována a cvičena, za pomoci britských poddůstojníků, podle modifikovaných řádů platných v britské armádě, a o její kvalitách svědčí skutečnost, že úroveň její vycvičenosti byla velitelem Sboru dána za příklad ostatním jednotkám formace při vánoční přehlídce roku 1940.

Specifické bylo postavení jednotky i v tom, že šlo o první případ, kdy na území zahraniční koncese v Číně existovala vojenská jednotka tvořená občany státu, který nebyl signatářem nerovné smlouvy mezi západními státy a Čínou.

Pokud jde o její další osud, není mi vzhledem k omezenému množství a nedostupnosti dalších pramenů blíže znám, ale lze předpokládat, že nebyl odlišný proti zbytku Shanghai Volunteer Corps, který se nepostavil na beznadějný odpor okupaci Mezinárodní čtvrti Šanghaje Japonci 8. prosince 1941, a novou, Japonskem dosazenou správou, byl posléze v září 1942 rozpuštěn, a jeho příslušníci internováni.