Jména britských pluků

Dobrý den, opravdu se jedná o tradiční historické názvy jednotek, ačkoliv někdy oficiálně nesahají až do doby vzniku pluku.

Stručně řečeno, zpočátku existence britské armády bylo označení pluků pěchoty (většinou o síle jednoho praporu) i jezdectva tvořeno většinou jménem plukovníka (mimo pluků gardových, a pluků u nichž ceremoniálním plukovníkem - Colonel-in Chief - panovník nebo člen panovnického rodu, domácího či spřáteleného zahraničního, ačkoliv i ty byly někdy neoficiálně známy podle jména velícího důstojníka) které následovalo označení druhu zbraně - (např. The Royal Regiment of Foot, Sir William Clifton's Regiment of Foot, Duke of Shrewsbury's Regiment of Horse, The Princess Anne of Denmark's Regiment of Dragoons apod.), což způsobilo některé problémy s identifikací, zejména když se velení pluku ujal nový důstojník, případně když týž důstojník postupně velel různým plukům, nebo když pluk získal nového patrona z panovnického rodu. V některých případech došlo k rozlišování pluků přezdívkami, které mohly v některých případech přetrvat po delší dobu a později se vyvinout v oficiální název pluku, šlo například o pěší pluky jimž shodou okolností v letech 1744 až 1751 veleli důstojníci příjmením Howard, jejichž oficiální název by byl v obou případech Howard's Regiment of Foot, a které byly podle rozdílného zbarvení vyložení kabátců rozlišovány na Green Howards a Buff Howards.

V roce 1751 došlo k oficiálnímu očíslování pluků jízdy i pěchoty, přibližně podle jejich služební seniority - aby byla zvýrazněna kontinuita existence jednotek, která byla dosavadním uspořádáním znepřehledněna. Numerické označení pluků existovalo již dříve, ale nebylo primárním identifikačním označením, sloužilo spíše k určení který pluk má přednost z ceremoniálního hlediska, mimo to existovalo několik základů z nichž bylo číslování odvozováno. Současně mohlo být i po této reformě do jisté míry zachováno i dřívější přízvisko pluku upozorňující na jeho tradice a navazující na ně - například pluk známý dosud neoficiálně jako Buff Howards (případně  Howard's Buffs) je nově značen jako 3^rd Regiment of Foot, or The Buffs (3. pěší pluk, neboli Buffs).

V případě války mohly u pluků pěchoty, pravidelněji zejména v pozdější době napoleonských válek, vzniknout další prapory, přičemž původní pluk (fakticky organisovaný jako prapor) se stal prvním praporem pluku nadále označovaným jako 1^st Battalion, 3^rd Regiment of Foot, or The Buffs (zkracováno  1^st/3^rd Regiment of Foot, případně 1/3^rd Regiment of Foot), druhý prapor  2/3^rd Regiment of Foot atd., které ale nevytvářely  taktickou jednotku v sestavě pluku, nýbrž byly většinou zařazovány do jednotlivých samostatných brigád, často i na odlišných bojištích nebo měly některé prapory nasazené na zámořských bojištích a jiné dislokované jako posádkové síly na území Británie. 

Jezdecké pluky původně označované jako "Regiment of Horse" byly postupně (tři v roce 1746, zbývající čtyři v roce 1788)  přejmenovány na "Dragoon Guards", ačkoliv se nejednalo o součást královské gardy, šlo o čestné označení. Dosavadní dragounské pluky si své označení zachovaly.

Mimo pravidelné armády existovaly v jednotlivých hrabstvích i pluky místních milic, číslované a označované v případě pěchoty podobným systémem jako pluky řadové armády, s přídomkem Militia - např. Northampton Militia, později 48^th, or Northampton Militia, u jezdectva byly pluky milice označované většinou jako Yeomanry, s určením hrabství původu - například Essex Yeomanry Cavalry nebo Shropshire Regiment of Yeomanry Cavalry.

Současně, mimo existující numerické, stalo se v roce 1782 součástí označení pěších pluků i název lokality z které pocházely, nejčastěji hrabství (do roku 1782 u většiny) - například z 20^th Regiment of Foot se stává 20^th (The East Devonshire) Regiment of Foot - i když spojení mezi jménem hrabství a doplňovacím obvodem pluku nemuselo být příliš zachováváno a v mnoha případech se stalo, že jednotlivé prapory pluku byly stavěny z různých obvodů.

Případně, řidčeji, mohl být pluku udělen i jiný čestný titul. Jistou výjimkou v tomto ohledu zůstávají pluky v nichž je ceremoniálním plukovníkem člen královské rodiny. Tak například výše zmíněný The Royal Regiment of Foot (jehož jméno se mezitím v roce 1684 změnilo na His Majesty's Royal Regiment of Foot) se v roce 1751 získal označení 1^st (Royal) Regiment of Foot a v roce 1812  1^st Regiment of Foot (Royal Scots).

V době napoleonských válek se pak měnila zejména terminologie u jezdeckých pluků - pluky vznikající po roce 1759 byly označovány jako lehcí dragouni (Light Dragoons) a od dosavadní těžké jízdy se odlišovaly vybavením, menšími ale pohyblivějšími plemeny koní, která jim byla přidělována, a jejich úkolem byly primárně úkoly průzkumu než nasazení v bitvě. Na lehké dragouny byly konvertovány i některé existující dragounské pluky (Regiments of Dragoons), takže z dosavadních dragounů, nově klasifikovaných jako těžké jezdectvo zbyly jen tři řadové pluky - 1^st Royal Dragoons,  2^nd (Royal North British) Regiment of Dragoons (později The Royal Scots Greys), a 6^th (Inniskilling) Regiment of Dragoons^*). (Mimo ně ale stále existovaly - rovněž klasifikovány jako součást těžké kavalerie - jízdní pluky královské gardy, a dřívější Regiments of Horse stále označované jako Regiments of Dragoon Guards). Některé pluky lehkých dragounů jsou v druhé polovině napoleonských válek a po jejich konci postupně přejmenovávány na husarské (např. 18^th (King's Irish) Regiment of (Light) Dragoons se v roce 1807 stává 18^th (King's Irish) Regiment of (Light) Dragoons (Hussars)) anebo, mezi lety 1816 a 1822, na kopinické (hulánské) - například 12^th (The Prince of Wales's) Regiment of (Light) Dragoons se v roce 1816 stává 12^th (The Prince of Wales's) Regiment of (Light) Dragoons (Lancers). Nová označení pluků zůstávají zprvu v závorkách, ale brzy jim pozůstatky původního označení jednotek jako dragounů zcela ustupuje. V pěchotě vznikají nejprve pluky lehké pěchoty (např. 52^nd (the Oxfordshire) Regiment of Foot (Light Infantry)) a později samostatné jednotky pěších střelců - v roce 1800 nejprve jako The Corps of Riflemen, v roce 1802 zařazený mezi řadové pluky s pořadovým číslem 95 - a od roku 1812 známý jako 95^th Regiment of Foot (Riflemen), následně však v roce 1816 opět vyňatý z pořadí řadových pluků a přejmenovaný na na The Rifle Brigade. (Ačkoliv vůbec první střeleckou jednotkou britské armády byl z cizinců složený 5. prapor 60. pluku  - 5^th (Rifle) Battalion, 60^th (Royal American) Regiment of Foot vzniklý v roce 1798).

Zásadní změna v systému označování pluků se objevila jako výsledek tzv. Cardwellových a Childersových reforem probíhajícíh mezi lety 1868 až 1881 (do té doby probíhaly změny v organisaci jednotek, počtu pluků - snižování jejich počtů po napoleonských válkách, drobné změny v systému doplňování jednotek, absorpce pluků vojska Východoindické společnosti do britské armády po indickém povstání v roce 1857, spolu s drobnými změnami v názvech jednotlivých plucích (ty probíhaly po celé toto období prakticky kontinuálně, např. přidávání čestných názvů, změny v označení hrabství apod.)) - z nich byl pro označování pěších pluků (u jezdectva k zásadní změně nedošlo, mimo terminologických - definitivní vymizení lehkých dragounů, v roce 1861, víceméně ustálení podoby názvů pluků, včetně čestných přídomků Royal, výsledků slučování pluků^**) apod.) důležitý zákon o sjednocení armády (Regularisation of the Forces Act) z roku 1871 (účinný od 1. dubna 1873) který rozdělil Británii na 68 číslovaných obvodů "Sub-district Brigade Depots" (od r. 1874 "Infantry Brigade Depots") v nichž bylo po dvou propojeno 141 dosavadních praporů.

Dříve existovaly samostatné pluky v síle často jen jediného aktivního praporu o šesti rotách, a jejich počet byl zvyšován jen v případě války, přičemž kádr k postavení nové jednotky musel poskytnout vlastní plukovní depot (doplňovací jednotka, o síle čtyř rot), druhý prapor pluku (zvyšování počtů praporů v pluku na dva byla cesta zvyšování stavů armády podniknutá v době krymské války a indického povstání, kdy paradoxně většina nově ustavených druhých praporů byla rekrutována v Irsku, bez ohledu na teoretickou místní příslušnost pluku); nebo (v druhé třetině 19. století vznikající)  speciální depot battalion; - nyní mělo každé depot sloužit společným potřebám výcviku a doplňování dvou dosavadních pluků, z nichž jeden vždy měl sloužit na území Velké Británie a druhý v zámoří, přičemž měly své role v pravidelném intervalu střídat. To zmenšilo počet neefektivních sil udržovaných dříve každým plukem ve svém plukovním obvodu v Británii a umožnilo v případě potřeby rychle zvýšit počet jednotek v aktivní službě, jakož i doplňování stávajících. V některých případech mohl tento nový obvod využívat pouze jeden dosavadní pluk, pokud měl už dříve v míru více praporů. Současně došlo k pevnému propojení pluků s jejich novým obvodem (ne vždy bylo možné aby byl tento obvod totožný s dosavadním hrabstvím v názvu pluku, ale většinou ano) a vojáci byli nadále odváděni ke konkrétnímu pluku, nikoli do armády všeobecně, jak tomu mohlo být dosud.

V roce 1881 byla reforma završena rozkazem č. 41/1881 (General Order 41/1881) ministra války Hugha Childerse, kterým se s účinností od 1. července 1881 oficiálně rušilo číslování pluků (které ale zůstalo do jisté míry zachováno pro určení seniority jednotky v rámci armády), jednopraporové pluky doposavad sdružené v obvodu depot byly sloučeny a utvořily jeden pluk o dvou aktivních praporech, ke kterému byly přičleněny dosavadní jednotky milice z daného hrabství. Teoreticky měl nyní pluk být složený ze dvou praporů aktivní armády, rotujících mezi posádkami v Británii a v zámoří, kterým poskytoval zázemí jejich plukovní obvod, a z několika praporů místní milice, dosud existující jako samostatné pluky (aniž došlo ke změně jejího statutu). Tato změna se netýká pluků Yeomanry, které si ponechávají organisační samostatnost.

Reforma se, pokud šlo o jednotky pravidelné armády, víceméně nedotkla 1. - 25. pěšího pluku, 60. pluku a The Rifle Brigade, které už, jako výsledek předchozích změn, měly v roce 1873 vícero praporů, umístěných ve společných obvodech. V ostatních případech došlo k vytvoření nového pluku, zachovávajícího tradice obou dosavadních. (Ne vždy bylo pravidlo spojující pluky doposavad propojené v jednom obvodu podle systému z roku 1873 do nového pluku zachováno, ale jednalo se o výjimky - například v 21^st Infantry Brigade Depot dosud spojující 43^rd (Monmouthshire) Regiment of Foot (Light Infantry) a  53^rd (The Shropshire) Regiment of Foot (kde již v roce 1873 nebylo možné dodržet zásadu o přidržení se původní hrabské titulatury,  sídlo depot Shrewsbury leží v Shropshiru) vznikl z 53^rd (The Shropshire) Regiment of Foot a 85^th, or The King's Regiment of Light Infantry (Bucks Volunteers) nový The King's (Shropshire Light Infantry) Regiment. Změny postihly asi nejvíce skotské pluky, kde - mimo původně dvoupraporových pluků 21^st (Royal Scots Fusiliers) Regiment of Foot, nově The Royal Scots Fusiliers a 1^st Regiment of Foot (Royal Scots), nově The Royal Scots (Lothian Regiment) - nenásledovalo nikde nové uspořádání stav depots podle situace k roku 1873.

Nový pluk nesl nejčastěji název doplňovacího obvodu, přičemž byl pokud možno brán ohled i na stávající pojmenování a označení pluku. V praxi to vypadalo například tak, že v depotním obvodu č. 37 (sídlo v Bristolu) sdružujícím dosud 28^th (The North Gloucestershire) Regiment of Foot a 61^st (The South Gloucestershire) Regiment of Foot vznikl 1. července 1881 The Gloucestershire Regiment, v němž se dosavadní 28. pěší pluk stal 1. praporem a dosavadní 61. pluk 2. praporem. Brigade depots byla přejmenována na Regimental Districts, která byla přečíslována - převzala vždy čísla služebně staršího pluku - tedy v tomto případě se z dosavadního 37^th  Infantry Brigade Depot stává 28^th Regimental District. Tento systém oproti staršímu umožňoval tvoření většího množství praporů v jednotlivých plukovních okrscích, v případě potřeby, a v zásadě zůstal zachován až do druhé světové dálky (a déle), nehledě na změny v počtu pluků, vznik nových, zapojení dosud existujících jednotek dobrovolníků do plukovního systému (jako samostatně číslovaných volunteer battalions přičleněných k řadovým pěším plukům v roce 1881, později jako jednotek tzv. Territorial Force v roce 1908 - číslované v jedné řadě s ostatními prapory pluku - od roku 1920 byly známy jako jednotky Territorial Army), např. v době druhé boerské války, jejich slučování, zrušení některých pluků po vzniku samostatného Irska, drobné úpravy a změny v titulatuře, po postupnou konversi pluků Yeomanry na jednotky buď obrněné nebo dělostřelecké a s tím související změny v označení, apod. 

Pokud jde o jednotky zmíněné v otázce - pluk The Royal Fusiliers (City of London Regiment) vznikl  roku 1685 v Londýně jako The Ordnance Regiment, někdy byl zmiňován i jako The Royal Regiment of Fuzileers, původně se u fysilírů (anglický pravopis kolísal, původně byla nejčastější právě forma Fuzileers) jednalo o jednotku určenou k obraně dělostřelectva v poli a na pochodu (napodobovala tím podobnou jednotku tehdejší francouzské armády), vybavenou lehkými mušketami vybavenými křesadlovým zámkem - (na rozdíl od ostatních jednotek s těžšími zbraněmi vybavenými buď doutnákovým (koncem 17. století) nebo později kolečkovým zámkem), což jednotce umožňovalo větší flexibilitu a plnění některých rolí lehké pěchoty - není však historicky doloženo, že by se pluk kdy ve svém bojovém nasazení odlišoval od ostatních pluků pěchoty, ani jeho případné nasazení k původně zamýšlené bojové činnosti ochrany dělostřelectva a trénů; pluk byl zprvu známý pod jmény svých plukovníků, v roce 1747 byl název změněn na The Royal English Fuzileers, s pořadovým číslem 7, v roce 1751 je přejmenován na 7^th Regiment of Foot (Royal Fuzileers), v roce 1782 se z něj stává 7^th (Derbyshire) Regiment of Foot, ale v praxi je stále používáno dřívější označení (označení Derbyshire bylo v roce 1823 dokonce nově přiděleno 95. pěšímu pluku (nově vzniklému, jedná se o jednotku která měla s výše zmíněným střeleckým plukem vzniklým v roce 1812 společné pouze pořadové číslo). K poslední změně názvu před druhou světovou válkou dochází  právě v roce 1881, kdy je reorganisován jako pluk doplňovaný z Londýna - The Royal Fusiliers (City of London Regiment). 

Pluk 9^th Queen's Royal Lancers vznikl roku 1715 v Bedfordu jako Owen Wynne's Regiment of Dragoons (ačkoliv navazuje částečně na tradice starší dragounské jednotky vzniklé roku 1701 a rozpuštěné v roce 1714), v roce 1719 je mu mezi dragounskými pluky přiděleno číslo 9), v roce 1751 je oficiálně pojmenován jako 9^th Regiment of Dragoons (mezitím byl znám pod jmény celkem šesti plukovníků), v roce 1781 se stává 9. plukem lehkých dragounů (9^th Regiment of (Light) Dragoons), v roce 1816 prochází pluk konversí na hulány a přejmenován na 9^th Regiment of Lancers, v roce 1830 se do jeho názvu dostává čestného přízviska a je přejmenován  "9. pluk hulánů (neboli Královniných královských)" - 9^th (or Queen's Royal) Lancers, po královně Adelaidě, manželce Williama IV. Tento titul je v roce 1861 upraven na 9^th (Queen's Royal) Lancers a od roku 1921 se toto přízvisko stává plnohodnotnou součástí názvu pluku - 9^th Queen's Royal Lancers.

Za druhé světové války byly jezdecké pluky součástí Royal Armoured Corps, (Královského obrněného sboru) přičemž mohly být organisovány buď jako tankové prapory, případně obrněné průzkumné prapory (obrněných automobilů), bez ohledu na svou dřívější klasifikaci jako lehké nebo těžké jezdectvo - (rozdíly mezi nimi jak ve vybavení tak určení, mimo kopí stále používané hulány, ostatně v praxi splynuly už v poslední třetině 19. století, kdy si tyto pluky stále zachovávaly svou původní jízdní roli) a 9. hulánský pluk byl právě organisován jako prapor bitevních tanků, navzdory svým kořenům původu v lehké jízdě.      

Pro další detaily týkající se organisační historie britské armády doporučuji, vzhledem k rozsáhlosti a složitosti tématu, který se mi zde podařilo nanejvýše hrubě nastínit, například stránky www.regiments.org - seznam pluků aktivní britské armády (mimo Yeomanry) existujících v roce 1945 je například tady.

**)Tak například  v roce 1922 je pluk vzniklý sloučením 6^th Dragoon Guards (Carabiniers) a 3^rd Dragoon Guards (Prince of Wales's) označen jako 3^rd/6^th Dragoon Guards a v roce 1928 přejmenován na 3^rd Carabiniers (Prince of Wales's Dragoon Guards). (Karabiníci bylo - u jezdectva některých států - koncem 18. a začátkem 19. století tradiční označení elitních rot u pluků dragounů nebo kyrysníků, případně některých pluků z těchto rot zformovaných)