Bohdašín, Končiny

Dotaz: Bohdašín, Končiny
Tazatel: Pavel Jirka | Datum: 9. 7. 2006

Přeji dobrý den, pocházím z malé vesničky Končiny, jejíž jméno Vám asi při prvním vyslovení moc neřekne. Tato vesnička na Červenokostelecku se však stala posledním úkrytem radiotelegrafisty Potůčka, po té co vystřídal úkryty v Ležákách a na Bohdašíně. Zde se skrýval ve stavení hospodáře Burdycha a odtud se mu následně podařilo utéct Gestapu. O pár dní později pak byl zastřelen českým četníkem u Pardubic (pokud se nemýlím, tak se jednalo o posledního parašutistu z výsadku Silver A, B a Antropoid). No a teď k vlastní otázce. Mnoho let si kladu otázku, proč Bohadašín a Končiny nestihl stejný osud jako Lidice a Ležáky. Přitom podle pamětníků údajně jeden z Gestapáků na Končinách po zásahu u Burdychů řekl, že za pár dní to tady bude všechno hotovo. Mezi místními se dokonce traduje historka o uplacení gestapáků z Hradce Králové, ale to mi přijde dost nepravděpodobné. Zajímalo by mě tedy, zda by se někde nenašel nějaký pramen, proč v tomhle případě udělali Němci výjimku?! Nebyli byste schopni k této věci něco zjistit? Děkuji za pomoc a v případě zájmu mě neváhejte kontaktovat. Zdraví Pavel Jirka

Autor: Vojtěch Šír | Datum: 20. 7. 2006
Dobrý den, díval jsem se do literatury, ale bohužel přesný důvod, proč se Bohdašínu a Končinám, kde se ukrýval radiotelegrafista J. Potůček (poslední ze skupiny Silver A, zastřelen četníkem 2. července 1942 v Polabinách), vyhnul osud, který postihl Ležáky, vám bohužel neřeknu. Každopádně v Končinách a Bohdašíně bylo zatčeno 18 osob a 15 z nich popraveno.

Např. O. Sládek v knize Zločinná role gestapa (Praha 1986) zmiňuje, že kromě Končin a Bohdašína osud Lidic a Ležáků hrozil i jihočeským Bernarticím u Tábora, kde se skrývali tři parašutisté ze skupiny Intransitive. Jako možné důvody, proč nacisté nezlikvidovali celou obec, uvádí např. to, že atentátníci již byli vypátráni a ve světě se zdvihla velká vlna odporu po zprávách o vyhlazení Lidic.

Autor: ja_62 | Datum: 30. 5. 2008

Dobrý den, pouze bych dodal, že pokud se týče možné korupce příslušníků pobočky Gestapa z Hradce Králové, podařilo se mi v publikaci příslušníka úřadu státní policie v Náchodě Jana Šimáně Je tady Gestapo (Náchod 1938-1945) (nákladem autora, vytiskla tiskárna Josefa Doležala v Červeném Kostelci, 1946) narazit na zmínku o tom, že proti hrozbě likvidace osady Končiny a Bohdašína zakročil u kriminálního rady A. Hardtkeho, šéfa pobočky Gestapa v Hradci Králové, Dr. Jan Chudoba, za války ředitel vládní policie v Náchodě, který na Hardtkeho i v jiných případech uplatňoval svůj vliv ve prospěch českého obyvatelstva.

Ve chvíli prozrazení této aféry bylo ukrutné nebezpečí, že Němci rozstřílejí po vzoru Lidic Kostelecké Končiny a Bohdašín. Nálada pro to u pana státního sekretáře K. H. Franka byla, jak bylo zjevno z telefonického rozhovoru, který s ním měl v přítomnosti Dr Chudoby šéf Gestapa Hardtke. Byla to horká chvíle. Ale Hardtke na prosbu Dr Chudoby vylíčil případ tak, že Frank od svého úmyslu odstoupil.

Toto vylíčení může být podkladem pro vznik místní tradice o uplacení příslušníků Gestapa, i s ohledem na to, že i v jiných případech se Hardtke i jeho spolupracovníci prokazatelně nechali Chudobou ovlivnit, i když ne vždy muselo jít přímo o následek podplácení. Podle líčení Jana Šimáně byl např. Hardtke Chudobovi zavázán poté, co pro něj Chudoba diskrétně získal zpět kompromitující fotografii, o kterou Hardtke přišel v podnapilém stavu.

Je ovšem nutné zdůraznit, že takto vylíčený průběh událostí, a to jak prvotní odhodlání K. H. Franka tyto obce vyhladit, tak Chudobův zásah prostřednictvím Hardtkeho, není možné potvrdit z jiných, nezávislých zdrojů. Tím méně lze tuto intervenci s jistotou prohlásit za příčinu záchrany obou osad.