Osudy C.W. McCluskyho, Jr.

Clarence Wade McClusky, Jr., Rear Admiral, US Navy, ret.(zde v hodnosti Commander)

Clarence Wade McClusky, Jr. se narodil 1. června 1902. Po absolvování střední školy se přihlásil na US Naval Academy, kde úspěšně absolvoval jako námořní důstojník v hodnosti Ensign (podporučík) v roce 1926. Kvůli svému velkému zájmu o letectví se nechal zapsat do kursu pro námořní letce a ten rovněž velice úspěšně absolvoval v roce 1929. Před vypuknutím 2. světové války prošel několika dalšími zdokonalovacími kursy a funkcemi na lodích US Navy, až byl roku 1940 přidělen jako pilot v hodnosti Lieutenant (poručík) k letce stíhačů  VF-6 na letadlové lodí USS Enterprise (CV-6), kde po absolvování nezbytného velitelského krátkodobého kursu začal v dubnu 1941 stejné letce velet, již v nové, vyšší hodnosti Lieutenant-commander. Tato hodnost zhruba odpovídá hodnosti kapitánporučíka (Kapitänleutnant) v německém námořnictvu nebo korvetního kapitána (Capitain de corvette) v námořnictvu francouzském. Při nájezdech na atol Wotje a ostrov Wake dosáhl v čele své letky nejméně dvou sestřelů.

V dubnu roku 1942 byl McClusky Jr. zařazen na funkci velitele letecké skupiny (útočného svazu) AG-6 (CVG-6) na Enterprise. Z titulu této funkce velel letkám VB-6 (vel. R. Best) a VS-6 (vel. E. Gallaher) a také dvěma číslům svého tříčlenného „velitelského“ roje právě v dopoledním náletu na japonské letadlové lodě 4. června 1942, při němž jej střela z japonské stíhačky Zero dost těžce zranila na noze a proto se již odpoledních náletů nezúčastnil.

Průběh střetnutí u Midway nepatří do této odpovědi, je konec konců notoricky známý, lze jej nalézt v záplavě více či méně spolehlivých pramenů a proto se zde zmíním pouze o další kariéře C. W. McCluskyho, Jr. v US Navy. Ten později obdržel i díky své mnohostranné kvalifikaci velení na doprovodné letadlové lodi USS Corregidor (CVE-58). Zde s úspěchem sloužil po zbytek války v Pacifiku a po jejím konci, kdy se třída doprovodných letadlových lodí vyřazováním přebytečných lodí co do počtu rychle zmenšila, pracoval — již na souši — na konci 40. let a začátku 50. let v celé řadě námořních štábů.

Za války v Koreji se Captain C. W. McClusky Jr. uplatnil jako náčelník štábu nejprve u 1. flotily, pak u 7. flotily až do roku 1952. V létech 1952-1953 velí Naval Air Station (námořní letecké základně) US Navy v Glenview ve státě Illinois. V létech 1954-1956 pak velí v Bostonu jednomu uskupení Atlantic Reserve Fleet (Atlantické záložní flotily) a v červenci roku 1956 odchází do výslužby v hodnosti Rear Admiral (kontradmirála). V uznání jeho výtečných schopností byl mnohokrát vyznamenán a citován v rozkaze. Kontradmirál Clarence Wade McClusky, Jr. umírá 27. června 1976 jako jeden z významných válečných hrdinů amerického námořnictva.

Jako výraz vysoké úcty k němu samému a za jeho nesporné zásluhy na vítězství US Navy v bitvě o nadvládu v Pacifiku byla jeho jménem pokřtěna nová fregata třídy Oliver Hazard Perry, loď USS McClusky (FFG-41) o výtlaku 4 100 tun, která byla zařazena do služby 10. prosince 1983. Rovněž na jeho počest se v US Navy každoročně uděluje nejlepší letce útočných letadel námořnictva (The Most Outstanding Attack Squadron) cena nazvaná jeho jménem — McClusky Award.

Závěrem je třeba dodat, že USS Nautilus sice tři svá torpéda na hořící LL vypálil, ale Japonci žádnou explozi torpéda nezaznamenali; jak vypověděl Kikan čúsa Džóšio Kusada, šéf havarijních týmů na lodi Kaga, dvě ze tří torpéd minula a třetí nevybuchlo, přičemž se po nárazu rozlomilo, hlavice se potopila a zadní část zůstala plout na hladině. Několik japonských námořníků ji pak použilo jako záchranný vor.

Velmi významnou pomoc při zpracování této odpovědi mi laskavě poskytl kolega Tom, kterému tímto děkuji.