Heeres Splittermuster 1931

Tento maskovací vzor byl zaveden ještě předtím než v Německu nastoupili k moci nacisté, v době existence Reichswehru, a první výstrojní součástí na níž byl aplikován byl stanový dílec vzoru 1931 (Zeltbahn 1931). Samotný vzor byl definitivně schválen 20. dubna 1932. Původně byl znám pod názvem jako Bunt­farben­aufdruck (mnohobarevný potisk), později, v roce 1935 bylo označení změněno na Heeres-Splittermuster 1931 (armádní lomený - případně jehličkový - vzor 1931) a celty s tímto potiskem byly standardním vybavením všech pravidelných složek německých ozbrojených sil až do roku 1945. Tento vzor byl užíván i na některých součástech maskovacího odění, zejména se jednalo návleky na helmu (Tarnhelmuberzug) a prošívanou zimní uniformu vzoru 1943 (Wintertarnanzug 1943) (oboustranná, s druhou stranou v bílé barvě), v menší míře i (taktéž oboustranný) maskovací převlečník (Tarnjacke) na polní uniformu z roku 1941; a patrně ještě většího rozšíření dosáhl na neoficiálních výstrojních součástech - blůzách, kalhotách, polních čepicích - produkovaných svépomocí jednotek.

Pro jednotky Waffen-SS sice byla vyvinuta celá škála vlastních maskovacích vzorů, nicméně i ony v počátcích své existence používaly standardní Zeltbahn 1931 v obvyklém armádním potisku.

Luftwaffe zavedla v roce 1941 vlastní variaci vzoru, s drobnějšími kamuflážními poli, jako Luftwaffe-Splittermuster 1941. Používala se jak na výsadkářské seskokové blůze (tzv. "Knochensack"), tak na přilbových návlecích a maskovacích blůzách vydávaných příslušníkům polních divisí Luftwaffe. 

Ostatní složky Wehrmachtu byly později během války vybavovány kamuflovanými oděvními součástkami ve vzorech Wehrmacht-Sumpfmuster (bahenní vzor Wehrmachtu) 1943 a 1944. Tyto barevně vycházely z původního kamuflážního schématu, ale hranice mezi jednotlivými barevnými poli u nich byly postupně rozostřovány tak, aby barvy mezi sebou splývaly, působily rozpitým dojmem a krycí efekt nebyl narušován nápadnými ostrými hranami mezi nimi. Všechny tyto vzory byly jednotkami Wehrmachtu používány souběžně až do konce války, přičemž nelze vyloučit, že některé stanové dílce vzor 1931 byly ještě v poválečném období používány obnoveným Bundeswehrem. Maskovací vzor založený na německých typech používala i poválečná československá armáda: nejprve přímo kořistní výstrojové součástky a později vlastní vzory maskování vzniklé vývojem německých.