Albert Speer a německá zbrojní výroba

Dotaz: Albert Speer a německá zbrojní výroba
Tazatel: Martin | Datum: 14. 9. 2007

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jakým způsobem dokázal Albert Speer konsolidovat vojenskou výrobu v Německu tak, že v roce 1944 dokázalo Německo chrlit nejvíce vojenské techniky za celé válečné období? Někde jsem se dočetl, že už v roce 1943 považovali Němci za válku prohranou a nebýt Speera, tak by německá výroba zkolabovala v roce 1944, co je na tomto pravdy? Existují nějaké statistiky vyrobené vojenské techniky v Německu v časové řadě během válečných let? Dočetl jsem se, že Speer vydal 3 bestsellery týkající se Třetí říše poté, co byl v roce 1966 propuštěn z vězení. Vyšly tyto tituly i česky?

Autor: Vojtěch Šír | Datum: 22. 10. 2007
Německá zbrojní výroba během války i přes rostoucí bombardovací kampaň spojenců skutečně stále stoupala a svého vrcholu dosáhla v létě 1944. Podílelo se na tom mnoho faktorů:

  • maximální využití průmyslu a zdrojů okupovaných zemí
  • racionalizace výroby, snaha postupně omezit výrobu na několik základních typů zbraní, postupně jistá rezignace na kvalitu, zaměření se na výrobně jednodušší typy (např. v letectví omezení produkce bombardérů ve prospěch stíhaček)
  • radikální omezení všech „neproduktivních“ průmyslových odvětví, výroby spotřebního zboží apod.
  • postupný částečný přesun výroby do podzemních továren a její větší decentralizace, čímž se omezil dopad bombardování
  • rozsáhlé využití otrocké práce vězňů a nuceně nasazených, kteří pracovali v nepředstavitelných podmínkách

I přes poměrně úspěšný růst se ale německá zbrojní výroba vůbec nedala srovnávat s celkovou výrobou spojenců. Srovnání výroby tanků a samohybných děl Německa a spojenců (přibližně zaokrouhleně, u Německa do května 1945, u ostatních do září 1945):

  Německo Itálie Japonsko SSSR USA Británie Poměr
Německo:Spojenci
 Poměr
Osa:Spojenci
1941
 		3 800
 800
 1 000
 6 900
 4 000
 4 800
 1:3
 1:2,1
1942 6 000
 700
 1 200
 24 700  27 000  8 600
 1:10
 1:7,6
1943
 		12 000
 300  800
 24 000
 38 500
 7 500
 1:5,8
 1:5,3
1944 18 900
   400
 28 900
 20 500
 4 600
 1:2,9
 1:2,8
1945
 		4 400
   200
 20 500
 12 600
 2 100
 1:8
 1:7,7

Srovnání výroby letadel:

  Německo Itálie Japonsko SSSR USA Británie Poměr
Německo:Spojenci  		Poměr
Osa:Spojenci
1941
 		12 400
 3 500  5 100
 15 700  19 400  20 100  1:4,5
 1:2,6
1942
 		15 400
 2 800
 8 900
 25 300  47 800  23 700
 1:6,3
 1:3,6
1943
 		24 800
 1 000
 16 700
 34 600
 85 900
 26 300
 1:5,9
 1:3,5
1944
 		40 600
   28 200
 39 500
 96 300
 26 500
 1:4
 1:2,4
1945
 		7 500
   8 300
 20 800
 46 000
 12 000
 1:10,5
 1:5

Jak je z tabulek u obou sledovaných odvětví zřejmé, jen výroba v samotných Spojených státech převyšovala výrobu všech států Osy dohromady. V letech 1942-44 se sice státům Osy podle čísel dařilo poměr snižovat, bylo toho ale dosaženo třeba i díky výrobě stíhaček na úkor výrobně náročnějších bombardérů. Celkově státy Osy nemohly Spojencům v objemu výroby konkurovat.

Po válce ve vězení Speer napsal své paměti, které vyšly v roce 1995 i česky pod názvem „V srdci Třetí říše“ (v nich sám sebe, jako každý autor memoárů s nacistickou minulostí, prezentuje jako člověka, který nic nevěděl o nacistických válečných zločinech nebo o nákladání s vězni a zajatci nasazenými na práci v podzemních továrnách). Další dvě jeho knihy česky nevyšly (Spandauer Tagebücher a Der Sklavenstaat). V češtině je ještě k dispozici jeho životopis od G. Serenyové (Albert Speer: Zápas s pravdou, Praha 1998).