1. divize ROA v bojích o Prahu květen 1945

Na Vaši otázku se dá odpovědět vcelku jednoduše - vojáci generála Vlasova, konkrétně jednotky 1. divize ROA (Ruské osvobozenecké armády), se na osvobození Prahy nijak nepodíleli. Je však pravdou, že se výrazně zasloužili o zastavení postupu německých jednotek z okolí Prahy do středu města. Je těžké dnes nějak tuto událost celkově hodnotit. Někteří historici tvrdí, že povstalci by se bez jejich zásahu do 8. května neudrželi (i když válka by stejně tak jako tak za 2 dny skončila). O významu jejich zapojení do povstání tak můžeme pouze spekulovat, nicméně počet jejich padlých (který se udává na cca 300, počet českých obětí je cca 1 700 vč. zavražděných civilistů) ukazuje, že jejich účast nebyla pouze demonstrativní a bezvýznamná.

Obecně se dá přínos 1. divize ROA shrnout asi následovně - 5. května 1945 odpoledne propuklo v Praze živelně protiněmecké povstání. Německé jednotky, umístěné přímo v Praze, ho nebyly schopny samy zvládnout a proto byly z okolí Prahy povolány posily (hlavně z výcvikového prostoru Milovice a Benešov). Jednotky 1. divize ROA se v té době nacházely v prostoru Berouna, cca 30 km jihozápadně od Prahy. Po jednáních s některými čs. organizacemi se jednotky divize daly do pohybu směrem na Prahu s úkolem pomoci pražskému povstání. Jako první dorazily večer 5. května k jihovýchodnímu okraji Prahy průzkumné jednotky 2. pluku, časně ráno 6. května pak ve stejném prostoru jednotky 1. pluku, které se zde střetly s jednotkami SS postupující ku Praze z výcvikového prostoru Benešov. 3. pluk dorazil k západnímu okraji Prahy 6. května dopoledne a zahájil obléhání ruzyňského letiště a kasáren, kde byly posádkou jednotky 2. SS Pz.Gr.E.u.A.Btl. a pozemního personálu LW. 4. pluk dorazil téhož dne a pokračoval od západu do středu města. Do středu města postupil také 1. pluk, 2. pluk zůstal na jižním okraji Prahy a odrážel zde opakované pokusy jednotek SS probít se z jihu do západní části Prahy.

6. května 1945 tak díky „vlasovcům“ zůstala v rukou povstalců téměř celá západní část Prahy (vyjma některých ostrůvků odporu hájených německými jednotkami pražské posádky), „vlasovci“ zabránili proniknutí jednotek SS do Prahy od jihu a obléháním ruzyňského letiště donutili letecké jednotky KG 6 (operující mimo jiné se stroji Me 262 proti Praze) k přesunu na letiště v Žatci. 7. květen 1945 byl dnem, kdy bojová činnost „vlasovců“ v Praze vyvrcholila - 3. pluk obsadil ruzyňské letiště a kasárna, 4. pluk bojoval v severních částech města, 2. pluk na jihu odrážel útoky jednotek SS a 1. pluk vyrazil přes Vltavu do útoku na střed města.

Během 7. května se k velení 1. divize ROA dostaly zprávy o tom, že Američané svůj postup zastavili a Praha zůstane v sovětském pásmu. Tato informace, spolu s rozporuplným přístupem k „vlasovcům“ ze strany ČNR (spolupráci s "vlasovci" logicky odmítali zejména komunisté, o přerušení spolupráce se osobně zasadil především místopředseda ČNR Josef Smrkovský), razantně změnila názor velení divize a 7. května večer se jednotky 1. divize ROA začínají z Prahy stahovat. V Praze po odchodu této velké vojenské síly nastal zvrat, kdy sice německé jednotky získaly převahu, ale rychlé obsazení Prahy bylo stále nereálné. V této patové situaci bylo uzavřeno mezi německou a československou stranou příměří a uzavřena dohoda o odchodu německých vojsk z Prahy.

Když tedy 9. května 1945 ráno vjíždějí do Prahy první jednotky Rudé armády, potkávají ve městě pouze vítající obyvatele Prahy a na zadní voje ustupujících německých vojsk narážejí až na jižních předměstích Prahy.

Doporučená literatura:
S. Auský - Vojska generála Vlasova v Čechách (Praha 1992)
S. Kokoška - Praha v květnu 1945 (Praha 2005)
T. Jakl - Květen 1945 v českých zemích (Praha 2004)