Výňatky z poválečné výpovědi polního maršála Wilhelma von Leeba

PŘÍMÝ VÝSLECH

Dr. Laternser [obhájce obžalovaného von Leeba]: Pojďme se nyní vypořádat s různými kampaněmi a takzvanými kampaněmi. V prvé řadě bychom měli probrat Rakousko. Během invaze do Rakouska, účastnil jste se jí?

Obžalovaný von Leeb: Ne, byl jsem ve výslužbě.

Otázka: A co okupace Sudet?

Odpověď: V tu dobu jsem byl jmenován velitelem armády, jedné z těch, které vkročily do Sudet z jihu.

Otázka: Během křížového výslechu generála Haldera obžaloba zmínila takzvaný pracovní štáb Leeb. Nazýval se tak tento štáb?

Odpověď: Zda nesl tento štáb mé jméno si již nevzpomínám, ale takový štáb existoval.

Otázka: A jaké měl úkoly? O jaký typ štábu se jednalo? Co o něm víte?

Odpověď: Situace byla následující: Vrchní velitelství pozemní armády připravilo plány pro uvedení jednotek do stavu hotovosti k pochodu do Sudet. 12. armáda náležela k těmto jednotkám a velitelským složkám. Žádná 12. armáda v míru neexistovala. Velitelství VII. sboru se nemělo těmito přípravnými úkoly zatěžovat, proto byl k velitelství VII. sboru v Mnichově přidělen důstojník generálního štábu, který od té chvíle vykonával rozkazy přicházející od Vrchního velitelství pozemní armády. Tyto rozkazy se týkaly uvedení útvarů do stavu hotovosti pro vstup do Sudet; ty zahrnovaly oblast 12. armády.

Nejsem již schopen uvést, kdy jsem se o těchto přípravách dozvěděl já osobně. Během těchto měsíců jsem byl na dovolené v horách a do Mnichova jsem podle svých nejlepších vzpomínek dorazil během srpna 1938. Zde mě onen důstojník generálního štábu ústně informoval o přípravách nebo o připravených rozkazech, které pro tento účel připravil, a já jsem je s ním prodiskutoval. Nejsem teď schopen říci, zda jsem provedl nějaké úpravy. Když jsem se ze svého pobytu v horách vrátil do Mnichova, začal jsem se o tyto přípravy zajímat a sledovat je a pokračoval jsem v práci na přípravách pro útvary 12. armády. To se dělo v měsících srpnu a září. Koncem září jsem se přesunul do Passau, abych převzal velení.

Otázka: Očekávala se v té době možnost ozbrojeného konfliktu?

Odpověď: Ne. Situace byla následující: Sudety, které měly být okupovány našimi jednotkami, byly pohraniční oblasti široké podle mého mínění a podle mých nejlepších vzpomínek 20 až 30 km. Mělo být okupováno pouze toto území. Podle zpravodajských informací, které jsme měli, nebyly v pohraniční oblasti ani žádné české jednotky a jestliže v této oblasti nějaké byly, byly součástí české 5. divize.

Pokládali jsme za jisté, že tyto části české 5. divize, jestliže zde vůbec byly, se v případě našeho postupu pravděpodobně stáhnou do týlu. Taková byla vojenská situace na konci září, kdy jsem převzal velení v Passau. Passau se nachází na řece Dunaj v Dolním Bavorsku.

Otázka: A jaká byla situace v době invaze?

Odpověď: Situace se tehdy vyvinula následovně: Jak je dobře známo, dvě zúčastněné západní mocnosti vydaly svoje svolení a souhlas skrze své premiéry, pana Daladiera a pana Chamberlaina, a tím tato invaze proběhla mírovou cestou. Nepadl jediný výstřel. Pravděpodobně by nepadl, ani kdyby nebylo této dohody před invazí dosaženo.

Otázka: Myslel jste si během invaze, že se podílíte na ilegální agresivní válce, jak to nazývá obžaloba?

Odpověď: Žádný voják si to nemohl myslet.

Otázka: Polní maršále, obžaloba vás v bodě 6 viní, že jste se 10. srpna 1938 společně s ostatními generály účastnil jedné z Hitlerových konferencí v Berchtesgardenu. Na této konferenci se měl probírat plán agresivní války proti Československu. Byl jste přítomen na konferenci 10. srpna 1938?

Odpověď: Ne.

Otázka: Byl jste v té době ve výslužbě?

Odpověď: Ano, byl jsem ve výslužbě a byl jsem v Mnichově; a v tomto konkrétním čase jsem byl v Mnichově v archivech.

Otázka: Účastnil jste se jakýmkoliv způsobem plánování, přípravy a provedení okupace Československa na jaře 1939?

Odpověď: Ne.

KŘÍŽOVÝ VÝSLECH

Mr. McHaney [zástupce vrchního žalobce]: Víte, že znovuvyzbrojení bylo porušením Versailleské smlouvy?

Odpověď: Ne. Nepovažoval jsem to za porušení Versailleské smlouvy, protože ostatní státy neodzbrojily. Měly nejdříve odzbrojit samy sebe. Když jsme odzbrojili, měly to ostatní mocnosti následovat, ale ony to neudělaly. Proto Říšská vláda vzala právo na znovuvyzbrojení na sebe.

Otázka: Německé znovuvyzbrojení vysvětlujete na základě toho, že jeho hranice byly nehlídány a historicky bylo čeho se obávat, zvláště na východě. Je to správně?

Odpověď: Ano.

Otázka: Proč tedy nebyl proslulý Západní val vybudován na východě místo na západě?

Odpověď: Na odpověď byste se měl zeptat velitele německé armády. Já to nevím. Co se týká ostatního, pokud vím, opevnění bylo budováno také na východě.

Otázka: Žádná stálá opevnění srovnatelná se Západním valem zde nebyla, pane svědku?

Odpověď: Myslím, že ne.

Otázka: Víte, čeho se Hitler a armáda obávali, že je to vedlo k vybudování Západního valu?

Odpověď: Západní val bylo čistě obranné opatření. Obávali jsme se útoku.

Otázka: Koho?

Odpověď: Západních protivníků. Zda byla obava oprávněná nevím. Bylo to čistě obranné opatření.

Otázka: Pane svědku, nebylo důvodem vaší obavy z útoku ze západu a vybudování Západního valu spíše to, že bylo správně rozpoznáno, že západní protivníci, jak jste je nazval, by nemuseli tolerovat německou agresi na východě proti Československu a Polsku? Není toto důvod, proč byl Západní val postaven?

Odpověď: To nevím.

Otázka: Účastnil jste se někdy sjezdu nacistické strany?

Odpověď: Myslíte v Norimberku?

Otázka: Ano.

Odpověď: Jestli si dobře vzpomínám, tak jsem se ho dvakrát účastnil.

Otázka: Ve kterých letech?

Odpověď: To už teď nevím.

Otázka: Pamatujete si, že jste se viděl na jednom ze srazů ve filmu promítaného tribunálu?

Odpověď: Ano, pamatuji.

Otázka: Jste seznámen s Vůdcovými směrnicemi pro společné přípravy na válku branných sil, které byly vydávány periodicky?

Odpověď: Nevím, jaké směrnice máte na mysli.

Otázka: Jistě si vzpomínáte, že bylo obvyklé, že takzvané směrnice pro společné přípravy na válku byly vydávány periodicky, jejich číslo v záznamech začíná v roce 1937 a pokračují v průběhu následujících let. Tyto směrnice vydávalo OKW ostatním složkám armády. Ptám se vás, zda jste obdržel tyto směrnice od OKH?

Odpověď: Ne. Nevzpomínám si. Kromě toho, v únoru 1938 jsem odešel do výslužby.

Otázka: Nevzpomínáte si, že byste nějakou viděl v souvislosti s možností konfliktu s Československem nebo Rakouskem, plán Otto a plán Grün?

Odpověď: Ne.

Otázka: Měl jste něco společného s plánem Otto?

Odpověď: Co je plán Otto?

Otázka: Má to spojitost s případem Rakouska.

Odpověď: Ne.

Otázka: Vypověděl jste, že jste nebyl informován o konferenci mezi Hitlerem, Fritschem, Blombergem, Göringem a Neurathem konané 5. listopadu 1937. V Jodlově deníku, který je v evidenci pod č. 1780-PS, dokument obžaloby č. 1034, je poznámka, ve které se píše, že Jodlovo oddělení chtělo myšlenky probírané na konferenci sepsat a odeslat ostatním složkám armády. Víte, zda to bylo někdy provedeno?

Odpověď: To nevím.

Otázka: Je vám známo kódové označení plán Červený?

Odpověď: Ne.

Otázka: Nevzpomínáte si, že to byl plán útoku s hlavním úsilím na západ s Československem jako s vedlejším protivníkem?

Odpověď: Ne.

Otázka: Vypověděl jste, že po svém odchodu do výslužby jste byl Halderem požádán o převzetí jistého postu. Nerozumím o jaký post se jednalo. Osvětlete mi to, prosím.

Odpověď: Předpokládalo se ustavení komise pro zpracovávání předpisů a já měl být jejím předsedou. To je to, co jsem řekl minule.

Otázka: Zpracovávání jakých předpisů?

Odpověď: To nevím, myslím, že vojenských předpisů.

Otázka: 1. července 1938 jste byl přidělen k dispozici velitelství VII. sboru v Mnichově, že ano?

Odpověď: To je obsahem dokumentu který zde byl přečten. Nevím jestli jsem byl informován o tom, že mám být k dispozici v červenci. Na žádost jsem odpověděl, že jsem připraven, ale kdy jsem byl dotázán, si již nevybavuji.

Otázka: Byl jste obeznámen s Vůdcovou garancí Československu po anšlusu Rakouska 15. března 1938?

Odpověď: Ne.

Otázka: Nepamatujete si?

Odpověď: Nevybavuji si. Neměl jsem oficiální služební kontakt. Věděl jsem o tom pouze tolik, kolik si každý Němec mohl přečíst v novinách.

Otázka: A nezdá se vám – když tato garance mohla být přečtena v novinách – že proklamoval veřejnou garanci Československu?

Odpověď: V takovém případě jsem ji četl.

Otázka: Řekl jste, že jste neočekával válku ve spojitosti s Československem, protože byla plánována pouze okupace Sudet; je to správně?

Odpověď: Ano.

Otázka: A bylo vaším přesvědčením, že by pravděpodobně nebylo žádné války ani bez Mnichovské dohody?

Odpověď: Podle situace na mém úseku se to dalo předpokládat.

Otázka: A teď, zmiňoval jste Beckovo memorandum, o kterém vypovídal Halder, ale nevzpomínám si, zda jste uvedl, že jste byl jakkoli obeznámen s tímto memorandem?

Odpověď: Neznal jsem toto memorandum; bylo sepsáno až po mém odchodu do výslužby.

Otázka: A Halder nebo jiný z ostatních protinacistických generálů vás o memorandu nebo o svém pohledu na závažnost situace týkající se Československa informoval?

Odpověď: Ne.

Otázka: A předpokládám, že jste nebyl informován o směrnici OKW ze 30. května 1938, hlásající Hitlerovo rozhodnutí zlikvidovat v blízké budoucnosti Československo?

Odpověď: Ne.

Otázka: Ale vojenského plánování útoku na Československo jste se účastnil, nebo ne, pane svědku?

Odpověď: Ne.

Otázka: Dobře, kdo ho měl vést – kdo měl velet 12. armádě?

Odpověď: Já osobně.

Otázka: A vy chcete, aby tribunál pochopil, že i když jste byl velitelem 12. armády, neměl jste nic společného s přípravami, které měla 12. armáda sehrát při vpádu do Československa?

Odpověď: Ne. To jsem neřekl. Včera jsem s podrobnostmi uvedl, že tento pracovní štáb, který měl nést mé jméno, vznikl a podle toho, co si pamatuji, to bylo v měsíci srpnu. Byl jsem informován a později se podílel na těchto přípravách na základě rozkazů vydaných OKH; OKH toto tažení plánovalo a v souvislosti s tímto plánováním vydávalo rozkazy podřízeným složkám, ke kterým 12. armáda také náležela; tyto rozkazy nařizovaly přípravy ke vpádu, a v rámci těchto směrnic pak 12. armáda prováděla přípravy.

Otázka: Dobře, nutně jste musel udělat nějakou práci v souvislosti s použitím 12. armády v tomto plánovaném útoku, je to tak, pane svědku?

Odpověď: Samozřejmě.

Otázka: A pracovní štáb Leeb nebyl vytvořen bez vašeho vědomí, že ano, pane svědku?

Odpověď: Nevím, kdy jsem se dozvěděl o jeho zformování.

Otázka: A tento pracovní štáb Leeb nebyl vytvořen v červenci 1938, kdy jste byl dán k dispozici VII. sboru?

Odpověď: Nedokáži odpovědět, protože si to již nepamatuji.

Otázka: Kdo byl s vámi ve štábu – pracovním štábu Leeb?

Odpověď: Major Blummentritt.

Otázka: Pouze on?

Odpověď: Nikdo jiný podle toho co si pamatuji; mohlo tam být více osob, ale nevím.

Otázka: Kdo se stal vaším náčelníkem štábu 12 armády?

Odpověď: Generál von Manstein.

Otázka: Jaká akce byla pro 12. armádu plánována, jaký byl váš cíl?

Odpověď: Vstup do pohraničních oblastí nazývaných Sudety.

Otázka: Pamatujete si, pane svědku, jaká armáda byla nalevo od vás?

Odpověď: Ne, to už si nepamatuji.

Otázka: Nepamatujete si, že vaše 12. armáda měla operovat společně s Listovou 14. armádou?

Odpověď: 14. armáda generála Lista byla napravo.

Otázka: A cílem 12. a 14. armády byla okupace Sudet?

Odpověď: To bylo cílem 12. armády, a předpokládám, že 14. armády také.

Otázka: Pane svědku, řekněte tribunálu, kde v Československu leží Brno.

Odpověď: Nevím. To nebylo v mém úseku. V mém úseku byl Český Krumlov. Brno je více na severovýchod.

Otázka: Dobře, podívejme se na dokument o tomto tažení a uvidíme, co můžeme najít. Pane svědku, předávám vám dokument 388-PS, dokument obžaloby č. 1048, tzv. „Schmundtova složka“. Dokument, na který vás prosím, aby jste se podíval, je záznam z konference v Norimberku 9. a 10. září 1938 mezi Vůdcem, Brauchitschem, Halderem, Keitelem, Schmundtem a dvou dalších důstojníků, ve kterém generál Halder nastiňuje „plán Zelený“, tedy útok na Československo. Nyní vás, generále, požádám o přečtení první věty dokumentu, kde se píše – kde generál Halder uvádí důvody pro operační plán Zelený, a je zmíněn cíl zabránit ústupu české armády z prostoru Čech a Moravy, zničení armády, vynucení rychlého rozhodnutí. Nebylo vám známo, že to jsou cíle tohoto útoku, kterého se měla 12. armáda účastnit?

Odpověď: Vzpomínám si, že jsem měl pouze obsadit Sudety a toto území nepřekročit.

Otázka: Pane svědku, podívejte se na třetí bod tohoto dokumentu – pokračování výkladu generála Haldera, kde říká: „10. a 14. armáda budou působit společně; jejich kolony se musí při úderech vzájemně podporovat a způsobit zhroucení fronty. Čechy jsou na hranicích jen slabě obsazeny. Jedna divize na 120 kilometrů; proto je operace slibná. Po úderu severním směrem se 12. armáda probije na východ a požene se na Brno; nepřítel nebude schopen použít záloh podle plánu.“ Pane svědku, nebylo úkolem 12. armády v tomto plánu útoku na Československo obejít české armády, zabránit jejich ústupu z Čech a Moravy a zničit je v poli?

Odpověď: Pouze si vzpomínám, že jsem měl rozkaz vstoupit do Sudet.

Otázka: Pane svědku, Mnichovská dohoda byla do 21. září pouhým slabým zábleskem na obloze. Během srpna a září, kdy jste plánoval tento útok na Československo, jste nevěděl, že bude Mnichovská dohoda; a jak jsem vám doložil, plánem nebylo obsazení Sudet, ale zničení Československa, a já se vás ptám, zda se vaše 12. armáda neplánovala účastnit a hrát důležitou roli v tomto tažení.

Odpověď: Jak už jsem několikrát řekl, již se nepamatuji, pouze si pamatuji, že jsem obdržel rozkaz vpochodovat do Sudet.

Otázka: Ale vy jste tento rozkaz obdržel koncem září, kolem 29. září jste takový rozkaz dostal; tím se nyní nezabýváme. Ptám se na plán útoku na Československo v srpnu a na začátku září. Nic z toho si nepamatujete?

Odpověď: Už si nepamatuji, že jsem měl rozkaz postupovat na Brno; nevím, už je to 10 let zpět.

Otázka: Dobře, pane svědku. Nechci vás žádat o něco, co nedokážete. Jestliže mi řeknete, že je vaše paměť absolutně prázdná co se týká vaší účasti v české otázce, můžeme pokračovat v něčem jiném.

Odpověď: Když bych věděl tyto skutečnosti, uvedl bych je zde, protože v tomto případě jsem pouze vyplnil rozkaz, který mi byl dán. Jestliže to byl zločin, pak jsem byl zločinec. Ale nemohu zde uvádět skutečnosti, které si již nepamatuji; jestliže mi předložíte důkaz, že mi byl tento rozkaz doručen, a to přímo mně, potom jsem pravděpodobně tyto rozkaz vyplnil; resp. to znamená že nebyly vyplněny, ale vypracoval jsem je, protože ve skutečnosti nikdy nebyly vydány k provedení. V té době jsem nebyl připraven nesplnit rozkaz a jestliže mě proto považujete za zločince, potom tak samozřejmě můžete zcela svobodně činit.

Přestávka

Maršál vojenského soudu [plukovník Samuel L. Metcalfe]: Tribunál opět zasedá.

Prezident soudu John C. Young: Můžete pokračovat.

Mr. McHaney: Pane svědku, mluvili jsme o plánu útoku na Československo. Pamatujete si, že byste se účastnil jakékoliv porady s veliteli ostatních armád v souvislosti s tímto plánem útoku?

Obžalovaný von Leeb: Ne.

Otázka: Vypověděl jste, že jste se neúčastnil Vůdcovy porady konané 10. srpna 1938. Myslím, že je to nepochybně pravda z toho důvodu, že se jí účastnili velitelé štábů různých armád. Chci se vás zeptat, zda se váš náčelník štábu, Manstein, této porady účastnil?

Odpověď: Již se nepamatuji.

Otázka: Nepamatujete si, že události došly tak daleko, že cílové datum útoku bylo stanoveno na 1. října 1938?

Odpověď: To by mohlo být správně.

Otázka: A nepamatujete si, že třetí týden v září jste obdržel rozkazy pro rozvinutí vaší 12. armády?

Odpověď: 12. armáda neměla být zformována; sestávala z jednotek které existovaly již v míru. Mělo být zformováno pouze velitelství 12. armády.

Otázka: Myslím, pane svědku, že nerozumíte otázce. Ptám se, zdali jste třetí týden v září neobdržel rozkazy pro rozvinutí 12. armády?

Odpověď: Tyto rozkazy pro rozvinutí armády jsem podle mých nejlepších vzpomínek obdržel již v srpnu.

Otázka: Vzpomínáte si a můžete tribunálu říci, jaká byla velikost 12. armády v poměru k ostatním armádám, které se měly českého útoku účastnit?

Odpověď: Pokud si vzpomínám, byla zde dvě sborová velitelství a kolem čtyř divizí. Bylo zde velitelství VII. sboru a velitelství IX. sboru.

Otázka: Nyní, pane svědku, abychom předešli zmatku v protokolu, měli bychom teď jasně rozlišovat mezi okupací Sudet na základě Mnichovské dohody a plánem útoku proti Československu, který byl prováděn od června 1938. Nyní, má otázka byla: Vzpomínáte si na velikost 12. armády jak byla postavena pro účast v útoku v porovnání s ostatními armádami, které se měly útoku účastnit?

Odpověď: Pokud si vzpomínám, na velikosti se nic nezměnilo. Jedna divize, která se měla účastnit invaze, nemohla být přisunuta včas, a tak bylo pro invazi o jednu divizi méně, než bylo původně plánováno; tak si pamatuji, že to mělo být, a myslím, že chybějící divizí byla 5. pěší divize; v míru byla posádkou v Ulmu.

Otázka: Nepamatujete si, pane svědku, že 12. armáda měla devět divizí a byla po Rundstedtově 2. armádě s deseti divizemi druhou největší armádou účastnící se plánovaného útoku?

Odpověď: Nemyslím si, že je to správně.

Otázka: Dobře, můžete se podívat na dokument, který jsem označil v knize před vámi, první označené místo.

To je opět, vážení soudci, dokument 388-PS, dokument obžaloby č. 1048.

Pane svědku, to je dálnopis s datem 18. září, před Mnichovskou dohodou, a uvádí, ano nebo ne, pět armád, které se mají účastnit –

Odpověď: Ano.

Otázka: Útoku plánovaného proti Československu, je to pravda?

Odpověď: Ano.

Otázka: A neuvádí také čas rozvinutí pro každou z armád, to znamená, pět dní před dnem „X“, dnem útoku, čtyři dny před dnem útoku atd.; rozkaz, ve kterém jsou divize přisouvány k východišťím k útoku?

Odpověď: Ano. To je správně.

Odpověď: Píše se zde, že 12. armáda - první den jedna pěší divize a jedna horská divize, druhý den –

Otázka: A můžete pane svědku rychle spočítat –

Odpověď: Ano?

Otázka: A můžete rychle spočítat a říct tribunálu, zda neměla mít 12. armáda devět divizí?

Odpověď: Sedm pěších divizí, jedna horská divize a jedna divize na nákladních vozech – ano.

Otázka: A 2. armáda pod velením Rundstedta je zde, pane svědku, uváděna s deseti divizemi, je to tak?

Odpověď: Která, druhá? Sedm pěších divizí; jedna tanková divize, jedna pěší divize, jedna lehká divize, sedm, osm, devět, deset; je to tak.

Otázka: A tato 2. armáda byla pod velením Rundstedta?

Odpověď: To nevím.

Otázka: Pamatujete si, zda Bock velel 8. armádě, která je zde uvedena se čtyřmi divizemi?

Odpověď: Ne.

Otázka: Pamatujete, že Reichenau velel 10. armádě, uváděné s osmi divizemi?

Odpověď: Pouze si pamatuji, že List byl se 14. armádou napravo ode mě.

Otázka: A byla vaše paměť, pane svědku, tímto dokumentem dostatečně osvěžena, že nyní můžete tribunálu potvrdit, že váš plán útoku 12. armády předpokládal postup do Čech a Moravy, proti Brnu s úkolem obejít opevnění a česká vojska na hranicích Čech a Moravy?

Odpověď: Již se nepamatuji. Pamatuji si, že mi byl podřízen IX. sbor se dvěma divizemi. Podle mých nejlepších vzpomínek pocházela jedna divize z Lince a druhá divize od IX. sboru; VII. sbor se 7. divizí a 1. horskou divizí; a potom si myslím pamatuji, že zde byla 5. divize a navíc pluk SS. Žádná další zde nebyla a pokud si pamatuji, 5. divize nebyla k rozvinutí dokonce vůbec plánována. Nedorazila včas, takže celkem byly k dispozici pouze čtyři divize. Pak zde byla ještě jedna divize s automobily, ale pokud si pamatuji, ta také nedorazila včas. To je vše, co si k tomu pamatuji.

Otázka: Dobře, pane svědku, vnímal jste tuto operaci proti Československu, které se měla vaše 12. armáda účastnit, jako nějaký druh obrany? Jak jste se k této operaci stavěl?

Odpověď: Říkal jsem již poměrně častokrát, že si pamatuji, že jsem obdržel rozkaz vkročit do Sudet.

Otázka: Ano. To bylo 30. září. Nyní, pane svědku, aby se nemarnil čas, můžete mi možná říct jména velitelů armádních skupinových velitelství v říjnu 1938? Pamatujete si, například –

Odpověď: Pro invazi?

Otázka: Ne.

Odpověď: Nemyslím si, že by nějaká armádní skupinová velitelství tehdy byla.

Otázka: Dobře, pane svědku, můžete mi nejdříve říct jak dlouho jste byl v Československu?

Odpověď: Maximálně do poloviny října, 15. nebo 16. října. Přesné datum si nepamatuji.

Otázka: Nyní, podívejte se do dokumentu v té samé knize na druhé označené místo. Nyní, pane svědku, toto je dálnopis podepsaný Keitelem, datovaný, myslím, 11. října.

Odpověď: Ano, 11. září –

Otázka: 1938, ve kterém jsou položeny různé otázky, první z nich je, jaké posily jsou nutné v současné situaci pro zlomení odporu v Čechách a na Moravě. Nyní, to bylo po mírové okupaci Sudet, odpověď na tuto otázku říká: „Pozemní vojsko navrhuje: Armádní skupina 5 nic. Armádní skupina pro zvláštní účely jedna tanková brigáda a dvě mobilizované divize. Armádní skupina 4 nic. Armádní skupina 3 jednu mobilizovanou divizi a Armádní skupina 1 jednu divizi připravenou k pochodu a jednu mobilizovanou divizi.“ Můžete říci tribunálu, kdo byli velitelé těchto zde uvedených armádních skupin k 11. září?

Odpověď: Nevím. Nevím nic o armádních skupinách, ani si nedokážu představit, jak mohly být čtyři nebo pět armád podřízeny pěti armádním skupinám. Tato celá zpráva byla poslána z OKW do OKH a to je něco, o čem nevím vůbec nic. Možná bylo zamýšleno je touto cestou vytvořit, ale to já nevím. Nedokážu si představit, co to znamená. Alespoň já jsem nebyl podřízen žádné armádní skupině. Byl jsem podřízen přímo OKH. Rozkazy jsem dostával od OKH. Neznám žádné vysvětlení pro tento dokument.

Otázka: Dobře, pane svědku, byl jste seznámen s Hitlerovým záměrem zničit zbytky Československa, to znamená Čechy a Moravu, po okupaci Sudet?

Odpověď: Ne. Po okupaci Sudet jsem byl ve výslužbě. Předal jsem svou pozici někomu jinému a podle mých nejlepších vzpomínek bylo velitelství 12. armády dokonce rozpuštěno.

Otázka: Dobře, když nastala okupace zbytku Čech a Moravy, bylo to pro vás překvapení a chápal jste to vzhledem k Mnichovskému paktu jako akt dobré vůle?

Odpověď: Byl jsem v té době ve výslužbě a držel jsem se stranou od politiky. Proto jsem nad touto otázkou ani neuvažoval.

Otázka: Nepamatujete si jaká byla vaše reakce na tuto okupaci Čech a Moravy?

Odpověď: Ne.

Otázka: Věděl jste o závazku Angle a Francie dané Polsku pomoci mu v případě agrese?

Odpověď: Nepamatuji se.

Otázka: Dobře, bylo to publikováno v novinách. Nepředpokládal byste, že jste to tehdy věděl?

Odpověď: To je pravděpodobné. Je dokonce jisté, že jsem to tehdy věděl. Teď už si to ale nepamatuji. Nedokážu si vzpomenout na všechna spojení mezi politickými událostmi. Zapomínám je.