Po zahájení války na východě se v Protektorátě Čechy a Morava začal rozmáhat aktivní odboj i pasivní rezistence (např. Akce Victoria). To Němci potřebovali ze všeho nejméně, naopak by se jim území protektorátu velice hodilo jako klidná základna zbrojní výroby. Protože tehdejší říšský protektor, Konstantin von Neurath, situaci nezvládal, byl poslán na „dlouhodobou zdravotní dovolenou“ a jako jeho zástupce na místo povolán SS-Obergruppenführer und General der Polizei Reinhard Heydrich.
Již první den svého působení ve funkci zastupujícího říšského protektora Heydrich vydal „Nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě o vyhlášení civilního výjimečného stavu ze dne 27. září 1941“, které mu v praxi dávalo neomezenou moc. V § 2 totiž stálo, že při nařizování a provádění opatření k zachování nebo obnovení veřejné bezpečnosti a pořádku se bylo možné odchýlit od platného práva, a toto opatření mohl říšský protektor přenést na libovolné podřízené orgány. Tentýž den, již po několika hodinách od Heydrichova příjezdu do Prahy, byl zatčen předseda protektorátní vlády, generál Alois Eliáš.
V návaznosti na tento dokument, který měl být základním nástrojem zlomení odboje a zastrašení obyvatelstva, vydal Heydrich 28. září 1941 „Výnos říšského protektora v Čechách a na Moravě o vyhlášení civilního výjimečného stavu ze dne 28. září 1941“. Výnos byl toho dne zveřejněn vyvěšením. V něm již konkretizuje jednak místní působnost stanného práva, jednak výčet činů podléhajících stanným soudům, které podle § 3 nařízení z 27. září sám dosazoval.
Již 1. října večer byl rozhlasem vyhlášen druhý výnos, kterým se působnost stanného práva rozšiřovala o další okresy na Moravě. Hon na české vlastence, první heydrichiáda, mohl začít.
Výnosříšského protektora v Čechách a na Moravě o vyhlášení civilního výjimečného stavu ze dne 28. září 1941.
V minulých dnech se dopustili neodpovědní, ve službách nepřátel Evropy jsoucí jednotlivci některých činů, namířených proti Říši. Propagandou s tím spojenou pokusily se tyto živly dostati obyvatelstvo Protektorátu Čechy a Morava do rozporu se zájmy Říše.
Očekávám od obyvatelstva, které ve své většině uznává osudové společenství evropských národů s Německem jako skutečnost, že se nedá nikterak vyprovokovati těmito nepřáteli Říše. Je třeba, aby každý zachoval klid a pořádek a šel za svou obvyklou denní prací. Každému, kdo dbá pořádku, je zabezpečena ochrana úřadů.
Na ochranu zájmů Říše a obyvatelstva Protektorátu Čechy a Morava vyhlašuji tudíž, s poukazem na vyhlášení civilního výjimečného stavu ze dne 27. září 1941 s účinností od 28. září 1941 — 12.00 hodin — až na další v okresích Oberlandrátů Praha, Brno, Moravská Ostrava, Olomouc, Hradec Králové, Kladno
(1) Všechny činy, jimiž jsou porušovány veřejný pořádek a bezpečnost, hospodářský život nebo pracovní mír, jakož i záměrné a nedovolené chování střelných zbraní nebo třaskavin a střeliva, podléhají stannému právu civilního stavu výjimečného.
(2) To se týká také všeho srocování, shlukování, shromažďování v uzavřených místnostech a pod širým nebem, na veřejných ulicích a náměstích.
Kdo se o takových činech nebo záměrech dověděl, aniž je ihned oznámil příslušným orgánům, propadá právě tak jako pachatel stannému právu civilního stavu výjimečného.
Pověřen vedením funkcí
pod. Heydrich
SS-Obergruppenführer a generál policie
říšského protektora v Čechách a na Moravě o vyhlášení civilního výjimečného stavu.
Ze dne 1. října 1941.
Různé případy v politických okresích Hodonín, Uherské Hradiště a Uherský Brod činí nutným rozšířiti civilní výjimečný stav na tyto okresy.
Na ochranu zájmů Říše a obyvatelstva protektorátu Čechy a Morava vyhlašuji tudíž na základě nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě o vyhlášení civilního výjimečného stavu ze dne 27. září 1941 a s poukazem na výnos ze dne 28. září 1941 s účinností od 1. října 1941, 19. hodiny, až na další v politických okresech Hodonín, Uherský Brod a Uherské Hradiště obvodu Oberlandratu Zlín
(1) Všechny činy, jimiž jsou porušovány veřejný pořádek a bezpečnost, hospodářský život nebo pracovní mír, jakož i záměrné a nedovolené chování střelných zbraní nebo třaskavin a střeliva, podléhají stannému právu civilního stavu výjimečného.
(2) To se týká také všeho srocování, shlukování, shromažďování v uzavřených místnostech a pod širým nebem, na veřejných ulicích a náměstích.
Kdo se o takových činech nebo záměrech dověděl, aniž je ihned oznámil příslušným orgánům, propadá právě tak jako pachatel stannému právu civilního stavu výjimečného.
a na Moravě
Vedením funkcí pověřen
Heydrich,
SS-Obergruppenführer a generál policie.
Jen pro úplnost: první období stanného práva trvalo až do 20. ledna 1942 a soudy (jejichž kádry tvořili výhradně příslušníci gestapa a SD) při něm vynesly celkem 486 rozsudků smrti, dalších 2 242 osob bylo posláno do koncentračního tábora Mauthausen.
Zdroj: VHÚ Praha, Fond varií; Verordnungsblatt des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren, č. 47/1941, s. 529 a č. 48/1941, s. 531.