Sir Winston Churchill o ukončení války v Evropě

Konec války v Evropě

Německé ozbrojené síly bezpodmínečně kapitulovaly 7. května. Nepřátelství v Evropě oficiálně končí o půlnoci 8. května 1945.

Včera ráno, ve 2:41, ve hlavním stanu, generál Jodl, zástupce německého vrchního velení a velkoadmirál Doenitz jmenovaný představitel německého státu, podepsali akt bezpodmínečné kapitulace všech německých pozemních, námořních a vzdušných sil v Evropě do rukou spojeneckých expedičních sil a současně do rukou sovětského vrchního velení.

Generál Bedell Smith, náčelník generálního štábu spojeneckých expedičních sil, a generál Francois Sevez podepsali dokument jménem vrchního velitele spojeneckých expedičních sil a generál Susloparov podepsal jménem ruského vrchního velení.

Dnes tato dohoda bude ratifikována a potvrzena v Berlíně, kde ji letecký maršál Tedder, zmocněnec vrchního velitele spojeneckých expedičních sil a generál de Lattre de Tassigny podepíší jménem generála Eisenhowera. Maršál Žukov se podepíše jménem sovětského vrchního velení. Německými zástupci budou polní maršál Keitel, šéf vrchního velení, a vrchní velitelé německé armády, námořnictva a vzdušných sil.

Nepřátelství bude oficiálně ukončeno dnes v noci, jednu minutu po půlnoci (úterý, 8. května), ale v zájmu záchrany životů „klid zbraní“ byl vyhlášen včera po celé frontě a naše drahé Normanské ostrovy by měly být rovněž osvobozeny ještě dnes.

Němci ještě místy kladou odpor ruským jednotkám, avšak jestliže v tom budou pokračovat po půlnoci, připraví se tím, pochopitelně, o ochranu válečného práva, a budou vystaveni útokům spojeneckých jednotek ze všech stran. Není překvapivé, že na tak dlouhých frontách a při stávajícím zmatku v řadách nepřítele, rozkazům německého vrchního velení není ve všech případech okamžitě vyhověno. To podle našeho názoru, spolu s nejlepšími vojenskými zprávami, které máme k dispozici, nepředstavuje žádný důvod, abychom před národem zadržovaly informace sdělené nám generálem Eisenhowerem o bezpodmínečné kapitulaci již podepsané v Remeši, ani by nám to nemělo zabránit oslavit dnešek a zítřek (středu) jako Dny vítězství v Evropě.

Dnes, zřejmě, budeme myslet především na sebe. Zítra, bychom měli vzdát hold obzvláště našim ruským přátelům, jejichž statečnost v poli byla jedním z největších příspěvků k všeobecnému vítězství.

Německá válka je tedy u konce. Po letech intenzivních příprav se Německo vrhlo na Polsko na počátku září 1939 a následkem našich garancí vůči Polsku a po dohodě s Francouzskou republikou Velká Británie, Britské impérium a Společenství národů vyhlásily válku po této hnusné agresi. Poté, co statečná Francie byla sražena, my z tohoto ostrova a z celého našeho jednotného Impéria, vytrvali jsme v boji, osamoceni, po celý rok, než nás podpořila vojenská moc sovětského Ruska a později nepřekonatelná síla a zdroje Spojených států amerických.

Nakonec téměř celý svět se spojil proti těm zloduchům, kteří teď leží pokořeni před námi. Naše vděčnost našim skvělým Spojencům vychází ze všech našich srdcí z tohoto ostrova a napříč Britským Impériem.

Můžeme si dovolit krátký čas radosti, ale nezapomínejme ani na okamžik na námahu a úsilí, které jsou ještě před námi. Japonsko, se vší svou věrolomností a chamtivostí, zůstává nezlomeno. Bezpráví, kterého se dopustilo na Velké Británii, Spojených státech a dalších zemích, a jeho ohavné krutosti volají po spravedlnosti a odplatě. Musíme nyní věnovat všechny své síly a zdroje ke splnění tohoto úkolu, my doma i ti venku. Kupředu Británie! Ať žije věc svobody! Bůh chraň krále!

[Pozn.: následuje dodatek, který Churchill ke svému projevu připojil v Dolní sněmovně parlamentu]

Toto je poselství, jež jsem byl pověřen oznámit britskému národu a Společenství. Chci k tomu dodat jen dvě nebo tři věty, jimiž se chci podělit se sněmovnou o svou hlubokou vděčnost, kterou k cítím Dolní sněmovně, která se ukázala jako nejsilnější opora při vedení války, jaká kdy byla viděna v celé naší dlouhé historii. My všichni jsme se dopustili chyb, ale síla parlamentního zřízení ukázala, že je možné zachovat všechny atributy demokracie a současně vést nelítostnou a vleklou válku. Chtěl bych z celého srdce poděkovat členům všech stran, každému, ať sedí v kterékoli části Sněmovny, za to, že funkčnost parlamentních institucí byla udržena i pod palbou nepřítele a za to, jak jsme byli schopni zachovat a jak bychom byli schopni zachovat mnohem déle, kdyby bylo ještě třeba, všechny úkoly, které jsme si předsevzali, abychom zajistili neomezenou a bezpodmínečnou kapitulace nepřítele. Vzpomínám si dobře na konec minulé války, více než čtvrť století nazpět, že Sněmovna, když poslouchala ten dlouhý seznam kapitulačních podmínek, podmínek příměří, které byly uloženy Němcům, neměla potřebu diskutovat nebo handlovat, ale toužila vzdát díky Všemohoucímu Bohu, té Velké Síle, která se zdá určovat a řídit osudy národů i osud člověka; a já proto pane s vaším svolením zdvořile navrhuji:

"Nechť se tato Sněmovna nyní odebere do chrámu Sv. Markéty ve Westminsteru, aby vzdala pokorné a uctivé díky Všemohoucímu Bohu za naše osvobození od hrozby německé nadvlády."

Toto je stejný návrh, jaký býval podáván v minulosti.