Dne 26. září 1944 oznámil italský ministr zahraničních věcí hrabě Sforza čs. vyslanci v Římě Vaňkovi, že italská vláda se jednomyslně usnesla na deklaraci prohlašující jak mnichovskou dohodu, tak tzv. vídeňskou arbitráž z 2. listopadu 1938 za neplatné od samého počátku.

Konstatujíc, že politika fašistického režimu proti Československu byla v rozporu nejen s nejšlechetnějšími tradicemi Itálie, ale i s našimi nejpodstatnějšími zájmy, a potvrzujíc, že takováto politika byla jedním z nejzávažnějších dokladů podmanění fašismu hitlerovskému Německu, italská vláda slavnostně prohlašuje, že pokládá od počátku za neplatné dohodu mnichovskou z 29. září 1938 a t.zv. arbitrážní rozhodnutí Ciano-Ribbentrop, formulované ve Vídni dne 2. listopadu 1938, jakož i všechny ostatní akty, jež jsouce důsledkem těchto dohod a rozhodnutí, směřovaly ke škodě nezávislosti a celistvosti republiky Československé.

Vláda italská prohlašuje před světem a dějinami, že všechny tyto akty a dohody byly zradou smýšlení a vůle italského lidu, který, dokud byl svoboden, přál si politiky důvěřivé a plodné spolupráce s Československem v zájmu míru a svobody Evropy.

V Římě dne 26. září 1944.

Zdroj: E. Beneš, Šest let exilu a druhé světové války, Praha 1947, s. 486-487