V Londýně dne 29. září 1942.
Pane ministerský předsedo,
mám čest sdělit československé vládě, že Francouzský národní výbor,
jsa si jist, že vyjadřuje cítění francouzského národa, spojence a přítele Československa,
přesvědčen jsa, že nynější světová krise může jen prohloubit přátelství a spojenectví mezi národem francouzským a národem československým, které, spojeny stejným osudem, prožívají nyní údobí společných strastí a nadějí,
jsa věren tradiční politice Francie,
prohlašuje, že přes politováníhodné události a nedorozumění v minulosti je jedním ze základních cílů jeho politiky, aby spojenectví francouzsko-československé vyšlo ze strašlivých zkoušek dnešní obecné světové krise posíleno a zajištěno pro budoucnost.
V tomto duchu, zavrhuje dohody podepsané v Mnichově dne 29. září 1938, Francouzský národní výbor slavnostně vyhlašuje, že pokládá tyto dohody hned od počátku za neplatné, stejně jako veškeré další akty, ke kterým došlo při provádění nebo v důsledku těchto dohod.
Neuznávaje žádné územní změny, dotýkající se Československa, které nastaly v roce 1938 nebo později, zavazuje se, že učiní vše, co bude v jeho moci, aby se Československé republice, v jejích hranicích z doby před zářím 1938, dostalo veškerých účinných záruk, pokud jde o její vojenskou a hospodářskou bezpečnost, její územní celistvost a její politickou jednotu. Račte přijmout, pane ministerský předsedo, ujištění mé nejhlubší úcty.
Gen. Charles de Gaulle, v. r.
předseda Francouzského národního výboru.
Maurice Dejean, v. r.
národní komisař zahraničních věcí.
Monsignoru Janu Šrámkovi, předsedovi vlády Československé republiky.
Pane ministerský předsedo,
mám čest sdělit československé vládě, že Francouzský národní výbor,
jsa si jist, že vyjadřuje cítění francouzského národa, spojence a přítele Československa,
přesvědčen jsa, že nynější světová krise může jen prohloubit přátelství a spojenectví mezi národem francouzským a národem československým, které, spojeny stejným osudem, prožívají nyní údobí společných strastí a nadějí,
jsa věren tradiční politice Francie,
prohlašuje, že přes politováníhodné události a nedorozumění v minulosti je jedním ze základních cílů jeho politiky, aby spojenectví francouzsko-československé vyšlo ze strašlivých zkoušek dnešní obecné světové krise posíleno a zajištěno pro budoucnost.
V tomto duchu, zavrhuje dohody podepsané v Mnichově dne 29. září 1938, Francouzský národní výbor slavnostně vyhlašuje, že pokládá tyto dohody hned od počátku za neplatné, stejně jako veškeré další akty, ke kterým došlo při provádění nebo v důsledku těchto dohod.
Neuznávaje žádné územní změny, dotýkající se Československa, které nastaly v roce 1938 nebo později, zavazuje se, že učiní vše, co bude v jeho moci, aby se Československé republice, v jejích hranicích z doby před zářím 1938, dostalo veškerých účinných záruk, pokud jde o její vojenskou a hospodářskou bezpečnost, její územní celistvost a její politickou jednotu. Račte přijmout, pane ministerský předsedo, ujištění mé nejhlubší úcty.
Gen. Charles de Gaulle, v. r.
předseda Francouzského národního výboru.
Maurice Dejean, v. r.
národní komisař zahraničních věcí.
Monsignoru Janu Šrámkovi, předsedovi vlády Československé republiky.
V Londýně dne 29. září 1942.
Pane generále,
dopisem ze dne 29. září 1942 jste mně laskavě sdělil, že Francouzský národní výbor,
jsa si jist, že vyjadřuje cítění francouzského národa, spojence a přítele Československa,
přesvědčen jsa, že nynější světová krise může jen prohloubit přátelství a spojenectví mezi národem československým a národem francouzským, které spojeny stejným osudem, prožívají nyní údobí společných strastí a nadějí, jsa věren tradiční politice Francie,
prohlašuje, že přes politováníhodné události a nedorozumění v minulosti je jedním ze základních cílů jeho politiky, aby spojenectví československo-francouzské vyšlo ze strašlivých zkoušek dnešní obecné světové krise posíleno a zajištěno pro budoucnost.
Dodáváte, že v tomto duchu, zavrhuje dohody, podepsané v Mnichově dne 29. září 1938, Francouzský národní výbor slavnostně vyhlašuje, že pokládá tyto dohody hned od počátku za neplatné, stejně jako veškeré další akty, ke kterým došlo při prováděni nebo v důsledku těchto dohod.
Oznamujete dále, že neuznávaje žádné územní změny, dotýkající se Československa, které nastaly v roce 1938 a později, Francouzský národní výbor se zavazuje, že učiní vše, co bude v jeho moci, aby se Československé republice, v jejích hranicích z doby před zářím 1938, dostalo veškerých účinných záruk, pokud jde o její vojenskou a hospodářskou bezpečnost, její územní celistvost a její politickou jednotu.
Chci Vám poděkovat jménem vlády Československé republiky za toto sdělení, jakož i za závazky, které se Francouzský národní výbor uvolil převzít vůči Československu a jejichž význam a dosah vysoce ceníme.
Vláda československá, která nikdy nepřestala pokládat francouzský lid za spojence a přítele lidu československého, je přesvědčena, že nynější společné zkoušky jen zesílí toto spojenectví a přátelství k největšímu dobru obou našich zemí a všech mírumilovných národů.
Mám čest oznámit Vám, že se vláda Československé republiky se své strany zavazuje, že učiní vše, co bude v její moci, aby se Francii, obnovené ve své síle, své nezávislosti a celistvosti svých území mateřských i zámořských, dostalo veškerých účinných záruk, pokud jde o její vojenskou bezpečnost a územní celistvost, a aby zaujímala ve světě místo, na které jí dávají právo její velká minulost i hodnoty jejího lidu.
Račte přijmout, pane generále, ujištění mé nejhlubší úcty.
Jan Šrámek v. r.
Předseda vlády.
Jan Masaryk, v. r.
Ministr zahraničních věcí.
Panu generálu Charlesu de Gaullovi, předsedovi Francouzského národního výboru.
Pane generále,
dopisem ze dne 29. září 1942 jste mně laskavě sdělil, že Francouzský národní výbor,
jsa si jist, že vyjadřuje cítění francouzského národa, spojence a přítele Československa,
přesvědčen jsa, že nynější světová krise může jen prohloubit přátelství a spojenectví mezi národem československým a národem francouzským, které spojeny stejným osudem, prožívají nyní údobí společných strastí a nadějí, jsa věren tradiční politice Francie,
prohlašuje, že přes politováníhodné události a nedorozumění v minulosti je jedním ze základních cílů jeho politiky, aby spojenectví československo-francouzské vyšlo ze strašlivých zkoušek dnešní obecné světové krise posíleno a zajištěno pro budoucnost.
Dodáváte, že v tomto duchu, zavrhuje dohody, podepsané v Mnichově dne 29. září 1938, Francouzský národní výbor slavnostně vyhlašuje, že pokládá tyto dohody hned od počátku za neplatné, stejně jako veškeré další akty, ke kterým došlo při prováděni nebo v důsledku těchto dohod.
Oznamujete dále, že neuznávaje žádné územní změny, dotýkající se Československa, které nastaly v roce 1938 a později, Francouzský národní výbor se zavazuje, že učiní vše, co bude v jeho moci, aby se Československé republice, v jejích hranicích z doby před zářím 1938, dostalo veškerých účinných záruk, pokud jde o její vojenskou a hospodářskou bezpečnost, její územní celistvost a její politickou jednotu.
Chci Vám poděkovat jménem vlády Československé republiky za toto sdělení, jakož i za závazky, které se Francouzský národní výbor uvolil převzít vůči Československu a jejichž význam a dosah vysoce ceníme.
Vláda československá, která nikdy nepřestala pokládat francouzský lid za spojence a přítele lidu československého, je přesvědčena, že nynější společné zkoušky jen zesílí toto spojenectví a přátelství k největšímu dobru obou našich zemí a všech mírumilovných národů.
Mám čest oznámit Vám, že se vláda Československé republiky se své strany zavazuje, že učiní vše, co bude v její moci, aby se Francii, obnovené ve své síle, své nezávislosti a celistvosti svých území mateřských i zámořských, dostalo veškerých účinných záruk, pokud jde o její vojenskou bezpečnost a územní celistvost, a aby zaujímala ve světě místo, na které jí dávají právo její velká minulost i hodnoty jejího lidu.
Račte přijmout, pane generále, ujištění mé nejhlubší úcty.
Jan Šrámek v. r.
Předseda vlády.
Jan Masaryk, v. r.
Ministr zahraničních věcí.
Panu generálu Charlesu de Gaullovi, předsedovi Francouzského národního výboru.
Zdroj: E. Beneš, Šest let exilu a druhé světové války, Praha 1947, s. 476-478