V srpnu 1946 sepsal generál pěchoty Rudolf Toussaint (2. 5. 1891 - srpen 1968), zajatý Američany v květnu 1945 v Plzni, stručnou dvoustránkovou zprávu o posledním měsíci války kdy zastával funkci Zmocněnce branné moci u říšského protektora v Čechách a na Moravě a velitele branného obvodu Čechy a Morava (Wehrmachtbevollmächtigter beim Reichsprotektor im Böhmen und Mähren und Befehlshaber im Wehrkreis Böhmen und Mähren). V dubnu 1947 je Rudolf Toussaint předán Američany do Československa původně pouze k provedení výslechů, zde je však zadržen a 26. října 1948 odsouzen k doživotnímu žaláři. V roce 1961 je vyměněn za československé zpravodajce, zadržené v tehdejší Spolkové republice Německo.
Ve zprávě je mimo jiné zmíněno jednání s Karlem Hermannem Frankem1) o vyslání německých zástupců k americkému generálovi Pattonovi, které se však uskutečnilo až 5. května (nikoliv 3. května jak je uvedeno ve zprávě). Členové mise2) navíc tento úkol zřejmě chtěli využít ve prospěch svůj a nikoliv umírající Třetí říše, neboť se nevydali na jih na Plzeň, ale nejkratší cestou k německým hranicím na západ na Karlovy Vary. Jejich cesta však skončila už po pár kilometrech za Kladnem, kde byli ráno 6. května u Kamenných Žehrovic zajati českými povstalci.
Další nepřesností je datace odchodu německých vojsk z Prahy, který započal nikoliv 7. května, ale až 8. května poté, co byl v 16:00 generálem Toussaintem podepsán „Protokol o provedení formy kapitulace německých branných sil“.
| MS # B-135 |
|
-1- |
|
(Branný obvod Praha) |
||
|
I. Na konci války jsem zaujímal pozici velitele branného obvodu v Praze. Moje pravomoc se týkala branně bezpečnostních, teritoriálních záležitostí. Co se týká jednotek, byly mi podřízeny pouze 2 zeměbranecké divize, které byly rozděleny pro ostrahu důležitých vojenských objektů. Na operacích polní armády jsem se nepodílel. |
||
|
Na severu Československa stála Skupina armád Schörner v boji proti ruským armádám, které postupovaly od severu proti Žitavě a Moravské Ostravě a od východu přes Slovensko. S přiblížením se fronty do prostoru Brna bylo mé podřízení pod OKW a pod velitelem záložní armády změněno a velitelství branného obvodu Praha bylo přímo podřízeno polnímu maršálovi Schörnerovi. To se stalo koncem dubna 1945. |
||
|
V posledních dubnových dnech jsem hovořil se státním ministrem Frankem o beznadějnosti situace a dosáhl jsem u něho ochoty navázat styk s generálem Pattonem prostřednictvím mezinárodního Červeného kříže. Navázání spojení se nezdařilo z příčin mně neznámých. 3. května jsem vyslal svého náčelníka štábu, generála Ziervogela, s ministrem Bertschem v parlamentářském vozidle a s průkazy mezinárodního Červeného kříže přes Plzeň na Bayreuth, aby se pokusili spojit s americkou frontou. Zároveň jsem vydal velitelům posádek rozkaz neklást přicházejícím americkým jednotkám žádný odpor. Ziervogel a Bertsch byli zajati českými partyzány. O jejich osudu mi není nic známo. |
||
|
|
|
|
|
MS # B-135 |
|
-2- |
|
5. května vypuklo v Praze povstání. Pro potlačení povstání vyslal polní maršál Schörner na Prahu 5 vojenských kolon. Tyto kolony mi byly podřízeny. Nedisponoval jsem však spojovacími prostředky, kterými bych se s těmito kolonami spojil a plánovitě jim mohl velet. Jednotnost velení byla dále narušena tím, že je Schörner zároveň bezprostředně podřídil veliteli SS v Praze, Gruppenführerovi von Pücklerovi. 7. května jsem osobně navázal spojení s československým zástupcem vlády v Praze a uzavřel oboustrannou dohodu o zastavení bojů a o odchodu německých jednotek z protektorátu. Se Schörnerovou frontou jsem neměl žádné spojení. Mě podřízené jednotky neměly žádný bojový dotyk s americkými jednotkami. 7. května spolu se mnou opustily Prahu a vzdaly se do amerického zajetí. |
||
|
|
|
|
|
|
v.r. TOUSSAINT |
|
|
|
|
|
1) K. H. Frank mimo toho vyslal k Američanům na konci dubna 1945 také tzv. smíšenou českou delegaci.
2) Generalmajor der Flieger Dr.jur. Max Ziervogel (3. 3. 1893 – 20. 10. 1972), od 1. 11. 1942 náčelník štábu zmocněnce branné moci u protektora v Čechách a na Moravě, vězněn v Československu do 27. 2. 1952, kdy byl propuštěn.
Walter Bertsch (4. 1. 1900 – 5. 1. 1952), od 19. 1. 1942 protektorátní ministr práce a hospodářství, v prosinci 1948 odsouzen Mimořádným lidovým soudem v Praze k doživotnímu žaláři, zemřel 5. 1. 1952 ve věznici v Brně.
Zdroj: NARA M1035. Manuscripts assembled under the Foreign Military Studies program of the Historical Division, U.S. Army Europe, 1945-54.