V noci z 21. na 22. ledna 1933 napadla skupina členů Národní obce fašistické pod vedením bývalého důstojníka čs. armády Ladislava Kobsinka, který byl propuštěn ze služby kvůli psychickým problémům, kasárna v Brně‑Židenicích. Při krátké přestřelce přišel o život jeden útočník a několik dalších bylo zraněno. Když útočníci narazili na rozhodný odpor vojáků, postupně se rozutekli pryč. Většina byla pochytána v blízkosti kasáren. Hlavní aktér této události utekl i se svým společníkem Duchoslavem Geidlem, bratrancem vůdce N.O.F. Radoly Gajdy, do Jugoslávie, odkud byli oba nakonec vydáni do ČSR.

Ladislav Kobsinek ještě v uniformě čs. armády. (Zdroj: Národní archiv, fond Prezidium ministerstva vnitra, karton č. 1026.)
Jednou z prvních reakcí úředních orgánů v Čechách bylo vydání přísně důvěrného oběžníku prezidiem Zemského úřadu v Praze, v jehož čele stál od počátku r. 1933 JUDr. Josef Sobotka, dne 25. ledna 1933. Podle tohoto dokumentu „prostředí, v němž úmysl k zločinnému podniku uzrál, přivoděno bylo vytrvalou a záměrnou agitací vedoucích osob Národní obce fašistické a zejména tím, že řečníci na fašistických schůzích využívají dnešní hospodářské tísně, štvouce soustavně lid k odporu proti dnešnímu vládnímu a hospodářskému zřízení a proti státním činitelům“. V oběžníku se také nařizuje příslušným úřadům „aby v žádném případě nepovolovaly shromáždění pod širým nebem a průvody, o jichž povolení zažádaly osoby organisované v Národní obci fašistické nebo osoby zřejmě tomuto směru oddané, a aby až na další veřejná shromáždění lidu v uzavřených místnostech zmíněnými osobami ohlášená nebraly na vědomí a jich pořádání s ohledem na veřejnou bezpečnost a veřejné blaho bezpodmínečně zakazovaly“. Zemský úřad v Praze si však dobře pamatoval situaci z počátku třicátých let (1931-1932), kdy byly projevy N.O.F. úřady také velmi omezeny a fašisté je přesto dokázali obejít pořádáním schůzí důvěrných, o jejichž konání nemuseli dávat vědět úředním orgánům.1 Proto bylo příslušným úřadům dále nařízeno postupovat proti těmto schůzím s největší přísností s odkazem na starší oběžníky.2

Poznámky:

1) Těchto schůzí se dle zákona mohli účastnit jen lidé s pozvánkou, ale fašisté se snažili toto obcházet tím, že před vchodem do místnosti, v níž se schůze konala, rozdávali pozvánky. Úřední kontrola si toho občas nevšimla, ale často byly tyto schůze úředně zrušeny a s jejich svolavateli bylo zavedeno správní trestní řízení. Výše trestů se pohybovala v rozmezí několika dnů vězení po lehkou finanční pokutu. Z jihočeských funkcionářů N.O.F. byli za nepovolené konání důvěrných schůzí souzeni např.: Jan Šimák (z Okresní rady N.O.F. Volyně), Jan Hradský (tamtéž), Josef Vrána (Okresní rada N.O.F. Horažďovice), Miloš Svoboda (tajemník Krajské rady N.O.F. České Budějovice), atd.
2) Míněny jsou dva oběžníky Prezidia Zemského úřadu. První, č. 26044 z 9. července 1931, se týkal „úřední intervence na schůzích N.O.F.“. Na fašistické schůze měl být vyslán jeden zkušený stenograf nebo dva úředníci, aby byla schůze pečlivě a pravdivě zaznamenána. Do té doby se totiž stávalo, že úřední záznamy ze schůzí se neshodovaly se zprávami od různých informátorů v řadách N.O.F. Ve druhém oběžníku č. 131, ze 7. ledna 1932 týkajícího se důvěrných schůzí N.O.F., byly úřady nabádány, aby se nebály zakročit při důvěrných schůzích a pokud někdo z účastníků nebude mít pozvánku, mají danou schůzi dle zákona rozpustit. SOkA Písek, fond OÚ Písek, presidiální spisy, karton č.  57, oběžník Prezidia zemského úřadu Praha č. 131 ze 7. ledna 1932 a SOkA Strakonice, fond OÚ Strakonice, presidiální spisy, karton č. 40, oběžník Prezidia Zemského úřadu Praha č. 26044 z 9. července 1931.

Presidium zemského úřadu v Praze

číslo 3307.                                  V Praze, dne 25. ledna 1933.

Národní obec fašistická,
omezení projevů jí pořádaných.                            Přísně důvěrné.
O b ě ž n í k
pánům přednostům všech okresních úřadů, panu policejnímu presidentovi v Praze, panu policejnímu řediteli v Plzni a Liberci a panu správci policejního komisařství na Kladně, v Chebu, Karlových Varech, Marianských lázních, Ústí n/L. a Jablonci n/N.

     

    Jak známo, provedla v noci ze dne 21. na 22. ledna t.r. silná tlupa organisovaných příslušníků Národní obce fašistické útok na kasárna p.pl.č. 43 (pěšího pluku č. 43 - pozn. autora) v Brně-Židenicích a pokusila se zmocniti se kasáren. Rychlým a energickým zakročením bezpečnostních orgánů a vojska byl tento zločinný podnik v zárodku utlumen.
   
    Zavedeným trestním řízením budou jistě zjištěni bezprostřední původci zločinného útoku, nicméně přihlédnouti dlužno k tomu, že prostředí, v němž úmysl k zločinnému podniku uzrál, přivoděno bylo vytrvalou a záměrnou agitací vedoucích osob Národní obce fašistické a zejména tím, že řečníci na fašistických schůzích využívají dnešní hospodářské tísně, štvouce soustavně lid k odporu proti dnešnímu vládnímu a hospodářskému zřízení a proti státním činitelům.

    Aby učiněna byla tomu přítrž, ukládám podřízeným úřadům, aby - neodvolávajíce se nijak na pokyny nadřízených úřadů, zejména na tento výnos1 - v žádném případě nepovolovaly shromáždění pod širým nebem a průvody, o jichž povolení zažádaly osoby organisované v Národní obci fašistické nebo osoby zřejmě tomuto směru oddané, a aby až na další veřejná shromáždění lidu v uzavřených místnostech zmíněnými osobami ohlášená nebraly na vědomí a jich pořádání s ohledem na veřejnou bezpečnost a veřejné blaho bezpodmínečně zakazovaly.

    Ježto se dá očekávati, že tento postup úřadů budou se stoupenci Národní obce fašistické pokoušeti paralysovati pořádáním schůzí důvěrných, budiž, pokud jde o schůze tohoto druhu, postupováno s největší přísností podle oběžníku ze dne 3. srpna 1931 čís. 29106 pres., týkajícího se úředních intervencí na schůzích N.O.F. Zástupci úřadů vyslaní ku přezkoumání legality důvěrných schůzí nechť zejména mají na zřeteli, že nápadný počet účastníků na důvěrných schůzích budí vždy podezření, že schůze nemá povahu schůze důvěrné a že je pořádána, aby se obešla příslušná ustanovení shromažďovacího zákona.

    Kde pro krátkost času není úřadu možno, aby nám zařídil přezkoumání legality důvěrné schůze, nechť četnictvo požádá vzhledem k ustanovení § 17 shromažďovacího zákona starostu obce, aby přezkoumání legality udánlivé schůze sám provedl. /Viz oběžník ze dne 7. ledna 1932 č. 131 pres./

    Budiž též dbáno o to, aby na místě okrajových složek Národní obce fašistické, jichž činnost byla úřady zastavena /na př. organisace Junáků při Národní obci fašistické2, ústředí Fašistické pomoci a její odbočky/, nebyly tvořeny nové náhradní organisace.

Zemský prezident:

Sobotka

Poznámka k dokumentu:
1) Podtrženo původcem dokumentu - Prezidiem Zemského úřadu v Praze.
2) V tomto případě je míněn oběžník ze dne 13. května 1932 (č. 18466) o zastavení činnosti Junáků při Národní obci fašistické.

Zdroj: SOkA České Budějovice, fond Okresní úřad České Budějovice, presidiální spisy, karton č. 40.